1629 opuštěný mlýn zakoupil mlynář Kohout pro svého syna Matyáše
1639 Matyáš Kohout zemřel, mlýn připadl jeho synu nezletilému Samuelovi. Samuela si vzali křížovníci na výchovu do kláštera, on však utekl a toulal se po světě, křížovníci proto prodali mlýn Matouši Dalejskému.
1648 Švédové mlýn vypálili, Dalejský zemřel a jeho vdova prodala mlýniště za 800 kop grošů Václavu Medunovi, komorníku Desk zemských.
Václav Meduna mlýn obnovil, avšak již 1655 zemřel.
V té době se z potulek vrátil Samuel Kohout a u pražského arcibiskupa kardinála Harracha (který byl zároveň velmistrem křížovníků) sed ožadoval navrácení mlýna. Křížovníci Kohouta propustili z poddanství, opatřili mui peněžité odstupné a odkoupili od něhoo kralupskou krčmu, která tehdy náležela ke mlýnu. Kohoutové se již neobjevují, nicméně mlýn až do konce 18. stol. nazýván Kohoutovským.
1676 mlýn zakoupil za 900 zlatých rýnských Matouš Procházka.
1712 zemřel, při projednávání pozůstalosti zachován popis mlýna (viz příloha)
dále následují majitelé:
Daniel Zlatohlávek (panský mlýn se 3 složeními a 4 stoupami a 1 pilou)
Antonín Ryčl
Mikuláš Šplíchal
Václav Ryba
1773 mlýn pronajal Jakub Sýkora
1784 mlýn poničen povodní
poč. 19. stol. jeho syn Mikuláš Sýkora mlýn zakoupil
u mlýna postavena solnice s malebnými arkádami a pavlačí, později součást dřevařského závodu Hrubých (dnes zbořena)
1840 Vincenc Sýkora
1845 mlýn poničen povodní, Vincent Sýkora mlýn po povodni přestavěl