Kubáčkův mlýn

Mlýn postavil Šimon Jakoubě někdy před rokem 1770 na pozemcích oddělených od tzv. Kovářova statku.

1771 při přečíslování dvě budovy - statek čp. 28 a mlýn čp. 27.

Roku 1805 mlýn a statek čp. 27 a 28 od Šimona Jakoubě koupil za 2.800 zl. Jan Kubáček (*1740), jehož rod mlýn držel až do roku 1854, kdy o něj přišel v exekuční dražbě. (PŠ)

1808 staek rozdělen mezi Kubáčkovy syny:

1/4 získal za 200 zl. Jan Kubáček s manž. Barborou roz. Šourkovou z Loužnice

mlý zdědil starší syn František Kubáček (1770-1830), 1. manž. + 1808, 2. manž. Alžběta, dc. Josefa Jakoubě z Bratříkova čp. 14. Vymínil si při tom pozemek pro stavbu rybníčka nebo nádržky.

29.10.1831 mlýn zdědil syn z 1. manž. František Kubáček ml. (*1801), manž. Marie dc. Franze Hanische ze Zásady čp. 48.

U mlýna polí 3 jitra 562 a 1/4 sáhu, luk 1.204 sáhů, pastvin 1.075 a 1/2 sáhu, lesů 2 jitra a 270 čtver. sáhů.

1852 věřitelka A. Marková ze Zásady požádala Okresní soud v Železném Brodě o povolení exekuční dražby pronesplacenou pohledávku 520 zl. konv.m. s pětidenním úrokem od roku 1845.

K uspokojení pohledávky došlo až prodejem mlýna trhovou smlouvou z 28.4.1854, uzavřenou mezi Františkem Kubáčkem se souhlasem manž. Marie co prodávajícím a Františkem Hábou co kupujícím, za mlýnskou usedlost čp. 27 a 39 zaplatil 3.720 zl. konv.m. Manželé Kubáčkovi pak koupili stateček čp. 29 v Bratříkově.

Po nuceném odprodeji mlýna se majitelé rychle střídali. Teprve roku 1874 přešel do rukou rodu Hnídků, jimž náležel až do druhé světové války. (PŠ)

30.5.1859 koupil František Brožek za 3.727 zl. a 50 kr. konv.m.

1863 prodal Františku a Marii Loumovým za 3.585 zl. rak.č.

Loumovi prodali pozemek 437 sáhů sklářskému podnikateli Fischerovi z Huti pro výstavbu  brusírny skla čp. 55 v Bratříkově

1865 mlýnskou usedlost s 6 jitry 1075 a 3/4 sáhu pozemků koupil Josef Berger za 4.180 zl. rak.č.

15.2.1874 za 4.000 zl. koupil František Hnídek (*1830), 1853 oo s Annou Liškovou z Loužnice čp. 13

převzal bratranec a zároveň manžel dcery Marie Karel Hnídek, značně sešlou budovu mlýna opravil  a zřídil zde brusírnu skla

syn Karel Hnídek ml. (*1895), zanícený hasič a činovník v obci

Roku 1926 došlo Karlem Hnídkem k výměně vodního kola za Francisovu turbínu. V té době se už jednalo o brusírnu skla. (PŠ)
1930 Karel Hnídek, brusírna skla

Mlýn přeměněný na brusírnu byl někdy po válce opuštěn. Tehdejší majitel, Karel Hnídek, se věnoval politice a v sousední vsi Huti si našel jiný statek po odsunutých Němcích. (PŠ)

Brusírna i býv. mlýn v Bratříkově zpustly a nakonec Karlem Hnídkem prodány na zboření sousedovi v Bratříkově, který si z jejích cihel postavil nový dům.