1620 po Bílé hoře navrácen křížovníkům
1636 pronajat Janu Beranovi, mlýn má 2 žlaby, 3 kola a 3 kameny, nájemné 55 kop grošů ročně ve dvou splátkách, dále povinnost vykrmit 4 vepře (2 dvouleté a 2 starší). Z 1 strychu semleté pšenice dává věrtel mouky a věrtel otrub, z 1 strychu žita věrtel mouky a věrtel otrub, z 1 strychu ječmene 2 věrtele krup, z 1 strychu ovsa 2 věrtele jáhel. Může užívat kus louky k háji Sudici a pole ležící za struhou, jak od Karlíka běží.
Podle záznamů urbální knihy z r.1651 byl "mlejn panskej posavad nespuštěnej ve svých strojích o třech kolách moučných a jednom stupním, kteréž vedlo čtyři stoupy". Ve mlýně se střídali nájemní mlynáři, mlýn nebyl udržován.
1663 převor Pospíchal úrovedl ve mlýně inspekci, shledána velká škoda na strojích, přesto však "paleční zůstati mohou kromě jednoho čelníku"
1665 nájemce Jan Apoštol, mlýn má 4 složení a 4 stoupy, nájem v obilí činí 30 str. žita a 6 str. pšenice. Nájemní smlouvou mlynář zavázán udržovat mlýn i jez, musí mít v zásobě cihly a dřevo na opravy. Navíc pověřen dozorem nad pilou.
1675 na sv. Havla (16.10.) nájemce Jan Bejšovec z Týna nad Vltavou. Pověřen navíc výběrem mýta na Berounce, nesmí plavcům otevřít vrata jezu, dokud nezaplatí.
1677 Václav Vykročil, brzy však přešel na mlýn v Řevnicích.
Jan Radmov
1681 Jiří Havránek (+6.12.1687)
1687 Jakub Blýskavec s Václavem Procházkou (synem nájemce Karlického mlýna)
1689 Jan Malík (manžel vdovy po Jiřím Havránkovi), poté se stal šenkýřem na Nové hospodě
1692 Jiří a Kateřina Jelínkovi
1697 Vavřinec a Rosina Procházkovi
do 1704 Matěj a Kateřina Moravcovi
1704 Jiří Vojáček
1705-1714 stárek Matěj Vrabec
1714 vdova Kateřina
1716 Mikuláš Procházka z karlického klepáče, platí 170 zl. nájemného ve 2 splátkách, nemusí už ale odvádět žádné naturálie
syn Jakub Procházka, pro velmi špatný stav mlýna z něho odešel, novým mlynářem se měl stát Pavel Šplíchal, mlýn však byl shledán nezpůsobilým pro provoz
26. 6. 1732 Mlýn byl zbořen.
12. 7. 1732 Položen základní kámen směrem k zámku, v kameni vyhloubena jamka a do ní byl vložen svěcený vosk, ostatky svatých, několik starých mincí a jedna mince nová.
říjen 1732 stavba dokončena, náklady na stavbu mlýna činily 1.670 zl. 45 kr., na pilu 135 zl. 29. kr., stáje a zeď 220 zl. 60 kr.
3. 11. 1732 Nový mlýn byl vysvěcen.
4. 11. 1732 První spuštění kol mlýnských – poprvé se mlelo proso a jáhly.
Na štítu mlýna latinský letopočetný nápis „V ROCE,V NĚMŽ BYL ZBOŘEN I VYSTAVĚN“
„Zdá se, že v novém mlýně se mlynářům valně nedařilo, ježto se často střídali.“
1732-1735 1. nájemce Jan Čermák
1735 Jakub Procházka
1742 Antonín Pulda
1744 Jakub Ježek řečený Spitzer
1750 Josef Dobrota z Karlíka
1756 Matěj Šplíchal
1782 mlýn opraven nákladem 209 zl. 10 kr.
nájemci:
1795 Josef Malenovský z Klučenic
1795 Jakub Pelikán
1810 František Zimmerman
1817 Václav Černý
1823 Jiří Slavík
1826 Vincenc Epimach
1834 Josef Růžička
1840 vrchnostenský, řád Křížovníků