Žádné mlýnské kolo neklape tak zlostně jako jazyk regensbergčanů.
(rčení z Porýní-Falce)

Havlíkův, Špitální, Panský mlýn

Havlíkův, Špitální, Panský mlýn
435
2
Za Mlýnem
Dobřichovice
252 29
Praha-západ
Dobřichovice
49° 55' 32.0'', 14° 16' 22.0''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Mlýn byl založen ve 2. polovině 15. století křížovníky. V polovině 19. století koupil mlýn F. Havlík. Začátkem 20. století byl postaven nový jez a v roce 1920 elektrárna, která sloužila obci. Dnes vlastní mlýn-elektrárnu opět rodina Havlíkova. Torzo mlýna s malým rodinným muzeem je zachované v rámci obytné části.
V obci
Berounka
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn na Berounce, zmiňovaný již v 16. století, patřil pražskému řádů Křižovníků s červenou hvězdou. K mlýnu patřila pila a vrata pro průjezd vorů a lodí přes jez. Roku 1732 byl mlýn zbořen a postaven nový, v roce 1856 ho koupil od řádu František Havlík. V roce 1911 byl postaven nový jez, roku 1920 Karel Havlík zřídil u mlýna elektrárnu. Postavila ji pražská firma Karla Kresse, Francisovu turbínu dodala roku 1923 smíchovská firma Josefa Kohouta. Elektrárna zásobovala elektřinou mlýnské stroje, zemědělské stroje v obci, osvětlení ulic i nádraží. Elektrárna pracuje dodnes, dochované je i mlýnské zařízení. V roce 2005 byl mlýn zrekonstruován pro obytné účely.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn postavil Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou.
1553 První písemné zápisy o mlýnu – zmiňuje se mlynář Hruška (+1553) a 1553-1577 Vaněk, který se nejprve musel vyrovnat s vdovou Hruškovou..
1577 Křižovníci dávají mlýn do nájmu mlynáři Václavovi. Součástí mlýna byl: jez s vraty, která mlynář plavcům otvíral, mlýnský ostrov, malá zahrádka a pole.
K mlýnu patřila i pila, kterou si řád ponechal k vlastnímu používání.

1600 Pavel Čáp, platí roční nájem 120 kop grošů, 1611 mu nájemní smlouva vypršela.

1611 o nájem se ucházel Václav Karda, tomu však vyhověno nebylo, neboť "vlastní mlýnec má a z té příčiny by si druhého mlýna dobře hleděti nemohl"
1619 Mlýn byl odevzdán hraběti Jindřichu Matesovi Thurnovi (i s velkostatkem) 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1620 po Bílé hoře navrácen křížovníkům

1636 pronajat Janu Beranovi, mlýn má 2 žlaby, 3 kola a 3 kameny, nájemné 55 kop grošů ročně ve dvou splátkách, dále povinnost vykrmit 4 vepře (2 dvouleté a 2 starší). Z 1 strychu semleté pšenice dává věrtel mouky a věrtel otrub, z 1 strychu žita věrtel mouky a věrtel otrub, z 1 strychu ječmene 2 věrtele krup, z 1 strychu ovsa  2 věrtele jáhel. Může užívat kus louky k háji Sudici a pole ležící za struhou, jak od Karlíka běží.

Podle záznamů urbální knihy z r.1651 byl "mlejn panskej posavad nespuštěnej ve svých strojích o třech kolách moučných a jednom stupním, kteréž vedlo čtyři stoupy". Ve mlýně se střídali nájemní mlynáři, mlýn nebyl udržován.

1663 převor Pospíchal úrovedl ve mlýně inspekci, shledána velká škoda na strojích, přesto však "paleční zůstati mohou kromě jednoho čelníku"

1665 nájemce Jan Apoštol, mlýn má 4 složení a 4 stoupy, nájem v obilí činí 30 str. žita a 6 str. pšenice. Nájemní smlouvou mlynář zavázán udržovat mlýn i jez, musí mít v zásobě cihly a dřevo na opravy. Navíc pověřen dozorem nad pilou.

1675 na sv. Havla (16.10.) nájemce Jan Bejšovec z Týna nad Vltavou. Pověřen navíc výběrem mýta na Berounce, nesmí plavcům otevřít vrata jezu, dokud nezaplatí.

1677 Václav Vykročil, brzy však přešel na mlýn v Řevnicích.

Jan Radmov

1681 Jiří Havránek (+6.12.1687)

1687 Jakub Blýskavec s Václavem Procházkou (synem nájemce Karlického mlýna)

1689 Jan Malík  (manžel vdovy po Jiřím Havránkovi), poté se stal šenkýřem na Nové hospodě

1692 Jiří a Kateřina Jelínkovi

1697 Vavřinec a Rosina Procházkovi

do 1704 Matěj a Kateřina Moravcovi

1704 Jiří Vojáček

1705-1714 stárek Matěj Vrabec

1714 vdova Kateřina

1716 Mikuláš Procházka z karlického klepáče, platí 170 zl. nájemného ve 2 splátkách, nemusí už ale odvádět žádné naturálie

syn Jakub Procházka, pro velmi špatný stav mlýna z něho odešel, novým mlynářem se měl stát Pavel Šplíchal, mlýn však byl shledán nezpůsobilým pro provoz

26. 6. 1732 Mlýn byl zbořen.
12. 7. 1732 Položen základní kámen směrem k zámku, v kameni vyhloubena jamka a do ní byl vložen svěcený vosk, ostatky svatých, několik starých mincí a jedna mince nová.

říjen 1732 stavba dokončena, náklady na stavbu mlýna činily 1.670 zl. 45 kr., na pilu 135 zl. 29. kr., stáje a zeď 220 zl. 60 kr. 
3. 11. 1732 Nový mlýn byl vysvěcen.
4. 11. 1732 První spuštění kol mlýnských – poprvé se mlelo proso a jáhly.
Na štítu mlýna latinský letopočetný nápis „V ROCE,V NĚMŽ BYL ZBOŘEN I VYSTAVĚN“
„Zdá se, že v novém mlýně se mlynářům valně nedařilo, ježto se často střídali.“

1732-1735 1. nájemce Jan Čermák

1735 Jakub Procházka

1742 Antonín Pulda

1744 Jakub Ježek řečený Spitzer

1750 Josef Dobrota z Karlíka

1756 Matěj Šplíchal

1782 mlýn opraven nákladem 209 zl. 10 kr.

nájemci:

1795 Josef Malenovský z Klučenic

1795 Jakub Pelikán

1810 František Zimmerman

1817 Václav Černý 

1823 Jiří Slavík

1826 Vincenc Epimach

1834 Josef Růžička

1840 vrchnostenský, řád Křížovníků

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Roku 1856 koupil mlýn od řádu za 10.000 zl František Havlík z Blatné, mlynář na mšenském panství u Slaného s manželkou Anežkou roz. Wolfovou z Hřešic u Slaného. 15.8.1858 mlýn nedbalostí na holendru shořel, shořela i mlýnská kola. Na nový mlýn neměl Havlík dost peněz a tak se obrátil o pomoc na místního faráře P. Kalaše. Ten požádal o přímluvu u kardinála, který prosbě vyhověl a mlynář obdržel zdrama kámen na stavbu, na úvěr dříví na pokrytí mlýna a na jez a 25.000 cihel. Dluh 8.500 zl. na 5% úrok začal Havlík splácet po 3 letech a v  pořádku ho vyrovnal.

V r.1872 byl ve mlýně zaveden jeden "americký stroj" a zůstala ještě dvě česká složení, která v r. 1894 ustoupila zařízení "americkému".

1884 převzal syn Karel Havlík

V roce 1884 byl zrušena pila a na jejím místě postaveno obytné stavení. V roce 1897 byla provedena rekonstrukce strojů, dřívější 4 kola byla odstraněna a místo nich bylo zprovozněno jedno velké kolo, které pohánělo všechny mlýnské stroje až do roku 1923. V roce 1911 byl postaven nový jez místo starého šikmého.

1856 Kupní smlouvou za 10.000 zl. přešel mlýn v majetek Františka Havlíka, rodáka z Bezdědovic u Blatné, mlynáře a sekerníka mšenského panství u Slaného.
15. 8. 1858 Mlýn zcela vyhořel, ale byl znovu obnoven. Oheň vypukl v holendru (krupník), zachvátil soukolí a od toho chytla mlýnice. Stalo se tak v noci, oheň se rychle šířil, počala hořet pavlač i schodiště. Oheň neušetřil ani vodní kola. Mlynářka se s deseti dětmi zachránila skokem z prvního patra. Do zbudování nového mlýna bydlel mlynář se ženou a dětmi na zámku.
1872 F. Havlík zakoupil tzv. „amerikánské“ složení ze zrušeného mlýna v Libčicích, instaloval ho po velké povodni a nahradil jím jedno české složení. Zbylá dvě česká složení byla nahrazena v roce 1894.
1884 Majitelem mlýna se stal Karel Havlík; byl sedmý ze 13 dětí Františka Havlíka.
1886 Byla zrušena pila a místo ní vystavěno obytné stavení proti panskému dvoru.
1892 Stavba nové stodoly a kůlny.
1897 Výměna 4 mlýnských kol za jedno velké, které pohánělo všechny mlýnské stroje do roku 1912, kdy bylo vyměněno za nové, které pohánělo mlýnské stroje do roku 1923.
1902 Upraveno obytné stavení z komory v západní části mlýna.
5. 12. 1908 Instalace stejnosměrného dynama poháněného vodním kolem, které rozsvítilo první žárovky ve mlýně a tím i v Dobřichovicích.

1911 – 1912 Původní jez, postavený šikmo k toku řeky byl odstraněn a nákladem státu byl nahrazen novým jezem na dnešním místě.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

V roce 1920 se majitelem mlýna stal Karel Havlík ml., druhé dítě a první syn svého otce Karla.  Založil u mlýna elektrárnu. Vyrobeným elektrickým proudem byly poháněny zemědělské stroje sedláků, osvětloval ulice a nádraží. V r.1923 byla postavena nová turbina. Dodavatelem technologie byla Firma Kress-Praha, firma Kohout ze Smíchova dodala turbínu. Elektrárna pracuje dodnes, částečně dochované je i mlýnské zařízení.

V dětství trávil prázdniny na tomto mlýně u svého dědečka Františka Havlíka budoucí učitel, zpěvák a zakladatel českého skautingu Antonín B. Svojsík, který se narodil v r. 1876 a zemřel 1938. Jeho maminkou byla Ludmila, rozená Havlíková.

(Zdroj: Junák, roč. 26, 1939-1940, zvláštní číslo z 21.10.1939, s. 2.) (Dále informace z rodiny Havlíků.)

1920 První žárovky do obce – restaurace Stará pošta a velkostatek Řádu Křižovníků.
5. 12. 1920 Dobřichovická obec propůjčila mlynáři Havlíkovi právo postavit rozvodnou elektrickou síť a zavázala se odebírat z ní elektrický proud – náklad na elektrifikaci: 270.000,- Kč. Elektrickým proudem byly poháněny stroje sedláků, osvětlení ulic a nádraží.
1920 Stavba rozvodné sítě na levém břehu Berounky.
14. 3. 1920 Stejnosměrné dynamo bylo nahrazeno generátorem na střídavý proud 380/220V.
9. 7. 1921 Pod proud byla dána i síť na pravém břehu řeky.
1923 Vodní kolo nahradila Francisova turbína od firmy Kohout ze Smíchova. Byla postavena budova elektrárny stavební firmou Kress z Prahy. Dokončena elektrifikace obce Lety.

1930 Karel Havlík, mlýn a elektrárna
14. 4. 1931 Spuštěna druhá Francisova turbína od firmy Kohout. Stavební práce firma Domanský.
1936 Rekonstrukce a nástavba obytné části domu.
1931 – 1940 Intenzivní rozšiřování rozvodných sítí a modernizace vybavení elektrárny.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1939 Dohoda o propojení s linkou 22kV Elektrárenského svazu okresů středočeských.
1939 – 1940 Stavba trafostanice na křižovatce do Karlíka.
27. 10. 1945 Dekretem presidenta republiky byly znárodněny rozvodné sítě a vyhláškou ministerstva průmyslu 7. 3. 1946 byla znárodněna elektrárna.
Rozvodné sítě K. Havlíka při znárodnění čítaly 45 km (v Dobřichovicích, Letech, Karlíku a v části Všenor).

1950 Spadlou zeď levého břehu mlýnské strouhy od mlýna k zámku nově vybudoval stát i se schody na máchání prádla.
1. 1. 1953 Výnosem ministerstva paliv byl mlýn i s přilehlými budovami k 1. 1. 1953 znárodněn. Vlastníkem mlýna se stává Československý stát – Středočeské mlýny n.p.
15. 3. 1954 Lidový soud Praha-západ povolil změnu zápisu vlastníka v pozemkové knize.
1. 4. 1958 Novým majitelem mlýna se stávají Kladenské mlýny n.p. Kladno
20. 9. 1961 Průmyslový odbor ONV Praha – západ nemá námitek, aby mlýn byl dán do klidu, provozovna může býti využita jako šrotovna a míchárna krmiv pro JZD Dobřichovice nebo pro výkupní závod Ruzyně.
1965 Rozsáhlá rekonstrukce turbíny stojící blíže jezu; palečné kolo bylo nahrazeno moderní převodovou skříní.
14. 6. 1965 Bývalí majitelé mlýna (Havlíkovi) žádají o vynětí obytné části mlýna ze znárodnění, protože obytná část mlýna má charakter rodinného domu. Souhlas udělen.
2. 2. 1966 Rekolaudace bytové části domu čp. 2 a přidělení čp. 435 východní části objektu.
1971 Po velké, avšak nekvalitní opravě druhé turbíny (stojící blíže ke mlýnu) je půl roku po opravě turbína odstavena, což trvá až do roku 2004.
1980 – 1982 Jednání o možné změně užívání západní části stavby – z části provozní budovy a skladu zamýšleno vybudování obytné části; tuto zchátralou západní část mlýna se souhlasem MNV Dobřichovice kupuje v roce 1982 Daniel Havlík.
1982 Elektrárna funguje v omezeném provozu. Havarijní stav jezu a stížnost na nedodržování vládního usnesení, týkající se obnovy a rekonstrukce malých vodních elektráren.
Od padesátých let nebyl jez udržován, což bylo dříve povinností mlynáře jako věcné břemeno. Po znárodnění mlýna byl tento systém zrušen.

Elektrárna pracuje dodnes, částečně dochované je i mlýnské zařízení. V roce 2005 byl mlýn zrekonstruován pro obytné účely.

11. 10. 1991 Uzavření dohody o vydání věci (registrováno státním notářstvím 30.1.1992); Objekt navrácen pokračovatelům rodu, dětem Karla Havlíka, Antonínu Havlíkovi a jeho sestře Jarmile Sikytové. Podíl Jarmily Sikytové odkoupil syn Antonína Havlíka, Daniel Havlík s manželkou.

Po restituci je elektrárna v provozu jako živnost Antonína Havlíka (nar. 1925, zemřel 2019), později na licenci ERÚ.
1990 – 1992 Přestavba západní části mlýna na RD čp. 888 Daniela a Magdy Havlíkových.
15. 6. 1995 Ohlášení opravy vtoku.
1999 – 2000 Správu jezu převzalo Povodí Vltavy a.s. a stavba nového jezu na stejném místě.
2004 Velká rekonstrukce a automatizace druhé turbíny, spuštěna po 33 letech.
2004 Vydáno stavební povolení na přístavbu – kanceláře a bydlení, č.p.435, čp. 2.

2004 Antonín Havlík dál provozuje elektrárnu, ale vlastnictví převádí na děti. Syn Daniel s manželkou Magdou je od té doby vlastníkem kromě obytné budovy čp. 888 i bývalého mlýna a elektrárny čp. 2, syn Antonín s manželkou Markétou je vlastníkem obytné budovy čp. 435.
2005 Oprava a automatizace první turbíny (blíže k jezu). Elektrárna dodává 84 kW.

2005 – 2006 Velká rekonstrukce budov čp. 2 a 435.

2008 Zřízen automatický čistič česlí.Ve zbytku mlýnské části zřízeno neveřejné rodinné „muzeum mlýna“ se dvěma mlýnskými stolicemi, mlýnským kamenem, historickými texty a fotodokumentací.

2017 Ukončeno provozování elektrárny Antonínem Havlíkem a předáno plně do rukou dětí. Licence na provoz udělena ERÚ pro společnost DOB-Invest Plus s.r.o. ze skupiny firem Daniela Havlíka, elektrárnu má na starosti syn Daniela Havlíka, Martin.

 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Havlík
  • Hruška
  • Vaněk
  • Čáp
  • Karda
  • Beran
  • Apoštol
  • Bejšovec
  • Vykročil
  • Radmov
  • Havránek
  • Blýskavec
  • Procházka
  • Malík
  • Jelínek
  • Moravec
  • Vojáček
  • Vrabec
  • Šplíchal
  • Čermák
  • Pulda
  • Ježek
  • Spitzer
  • Dobrota
  • Malenovský
  • Pelikán
  • Zimmerman
  • Černý
  • Slavík
  • Epimach
  • Růžička

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    10 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      Obytná budova jednopatrová, provozní budova dvoupatrová.\n

      1732 - v létě zbořen, během léta byl postaven nový mlýn a na podzim už nový mlýn mlel.


      1872  - ve mlýně zaveden jeden "americký stroj" a zůstala ještě dvě česká složení, která v r.1894 ustoupila zařízení "americkému".


      1884  - zrušena pila.


      1897 - provedena rekonstrukce strojů, dřívější 4 kola byla odstraněna a místo nich bylo zprovozněno jedno velké kolo, které pohánělo všechny mlýnské stroje až do roku 1923.


      1911 - postaven nový jez místo starého šikmého.


      1923 - postavena nová turbína, dodavatelem technologie byla Firma Kress-Praha, firma Kohout


      1860, popis mlýna po požáru:
      "Nalevo dotkli jsem se vrat vedoucích do dvora mlýna. Odtud pokračovala za sloupkem vrátním ohradní zeď podél cesty dále. Při zdi ležely srovnány dlouhé silné otesané trámy pod stříškou, chráněné jí před deštěm, čekajíce tu v zásobě, až jich snad bude třeba k opravě jezu. Dále byl vchod k mlýnu pro pěší příchozí, v čele zeď příčného stavení, pod jeho střechou bylo skládáno seno a do útrob sklepních vsypávány brambory. Sem také zajížděly vozy, které přivážely do mlýna obilí a odvážely zboží namleté ze mlýna, které se také nakládalo na vozy ve dvoře. Za mlýnem stála pila a opodál ústil do řeky Karlický potok."
      • vrata, brána
          Údajně některá technologická mlýnská zařízení jsou ve mlýně.
          VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
          VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
          1636: 3 složení
          1665: 4 složení a 4 stoupy
          1872 zakoupen americký mlecí stroj
          1902 instalována loupačka a stroj na čištění krupice
          1912: 2 česká složení vyměněna za válcové stolice
          Zaniklý
          • pila
          • stoupa
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          1553 u mlýna pila
          1665: 4 stoupy
          1732 znovu postavena pila
          1884 pila zrušena
          1923 zřízena elektrárna, zařízení dodaly firmy Kress Praha a Kohout Smíchov (turbína).
          1930 mlýn a elektrárna
          • jez
          • náhon
          • odtokový kanál
          jez s vraty pro plavbu
          1911 byl postaven nový jez místo starého šikmého
          1636: 2 žlaby
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
          PopisInstalována 1923
          Francisova turbína o průtoku 5,2 m3/s1- a síle 25 koní,
          V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 4,8 m3/s, spád 1,2 m, výkon 57,6 HP.
          14. 4. 1931 spuštěna druhá Francisova turbína od firmy Kohout
          Současnost: 2 turbíny, výkon 84 kW, roční výroba 0,448 GWh
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
          PopisInstalována 1923
          Francisova turbína o průtoku 5,2 m3/s1- a síle 25 koní,
          V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 4,8 m3/s, spád 1,2 m, výkon 57,6 HP.
          14. 4. 1931 spuštěna druhá Francisova turbína od firmy Kohout
          Současnost: 2 turbíny, výkon 84 kW, roční výroba 0,448 GWh
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Popis1636: 3 kola
          1665: 4 kola
          1840: 4 kola na spodní vodu
          1884: 4 kola nahrazena jedním velkým
          1912 instalováno nové kolo
          1923 kolo zrušeno
          Typdynamo
          StavNezjištěn
          VýrobceFrantišek Křižík, Praha
          Popisgenerátor Františka Křižíka z roku 1921 třífázového proudu o výkonu 14,7 kW.
          Typdynamo
          StavNezjištěn
          VýrobceFrantišek Křižík, Praha
          Popisgenerátor Františka Křižíka z roku 1921 třífázového proudu o výkonu 14,7 kW.
          Historické technologické prvky
          AutorInternet
          NázevMlýn v Dobřichovicích
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.zsdobrichovice.cz/programy/dejepis/kronika_dobrichovic/III%20mlyn.htm
          Datum citace internetového zdroje12.11.2012
          AutorInternet
          NázevMlýn v Dobřichovicích
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.zsdobrichovice.cz/programy/dejepis/kronika_dobrichovic/III%20mlyn.htm
          Datum citace internetového zdroje12.11.2012
          AutorInternet
          NázevDobřichovice
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.mistopis.eu/mistopiscr/podbrdsko/cernosicko/dobrichovice.htm
          Datum citace internetového zdroje12.11.2012
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československél
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníPraha, str.43
          AutorInternet
          NázevSeznam vodních elektráren na Berounce
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníMVE Dobřichovice
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje16.6.2015
          Autor
          Název
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách I.
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 47-50
          AutorVladislava Valchářová
          NázevHavlíkův mlýn a elektrárna
          Další upřesněníIndustriální topografie
          Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V010785
          Datum citace internetového zdroje02 2025

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          6.10.2012 21:33 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 24.3.2023 08:17
          Radomír Roup (Radomír Roup) 9.6.2018 22:01
          doxa (Jan Škoda) 3.1.2025 17:05
          srubarski (Michal Šrubař) 24.9.2015 16:03