Bahníkův mlýn

Mlýn byl pravděpodobně obnoven nebo založen brzy po husitských válkách v letech 1436 – 1440. (MH)

V roce 1553 se uvádí, že na mlýně v Sadské „chlebuje“ mlynář Bartoň. K mlýnu patřilo 1 jitro polí a mlynář platil vrchnosti pololetně 1 kopu a 29 grošů českých, z městiště též 4 groše a o žních musel robotovat 1 a čtvrt dne v týdnu. (MH)

V roce 1590 byl dvůr v Sadské renovován a pravděpodobně i s mlýnem 1594 prodán Bartoloměji Rynešovi, sadskému primasovi. (MH)

po 1620 Ryneš pro víru vypovězen ze zamě, dvůr s mlýnem konfiskován a prodán Martinu Ničovi

26.11.1643 dvůr znovu prodán Bartoloměji Krodeškovi (Brodiškovi) a rozparcelován, na jeho místě povstala čtvrť Ohrada

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Mikuláš Hejlek (33 let), manželka Zuzana (35), oba katolíci, mlynářský Jan Landyš (26)  s ženou Kateřinou (18), oba rovněž katolíci

1651 mlynář Jan Loudil (jšk)

1654 Jan Loudil byl přijat za mistra mlynářského cechu v Nymburce

1660 Jan Loudil odešel na mlýn u Litole (jšk)

1763 obec Sadská mlýn odprodala

K roku 1776 existuje záznam, že obec Sadská užívala mlýnské pozemky. (MH)

1842 majitel Josef Černý (jšk), uvedeno, že mlýnská strouha, která do Třebestovic přichází, náleží sousedstvu odpradávna

František Skopec 1784-1856 manž. Kateřina roz. Němečková ze Sadské čp. 66 (1782-1849)

1868 syn Antonín Skopec (1825-1904), I. manž. Julie roz. Dražanová (1836-1860), II. manž. Anna (1838-1878), dcera Vácslava Skopce, c.k. krajinského rady při krajském soudu v Jičíně

30.11. 1878 zemřela žena Antonína Skopce (1825-1904), který mlýn prodal a přesídlil do Prahy.

(doplnil Dan Pernický)

Mlýn byl v r. 1878 nabízen v dobrovolné dražbě. (RR)

1906 Antonín Snížek, nájemce Em. Výborný, odbyt hlavně drůbežníkům

Koncem 19. st je na mlýně v Sadské uváděna Eleonora Michlová, po ní v roce 1908 Otokar Steiner. (MH)

Mlýn je uváděn v historických mapách. K roku 1932 jsou ve městě uváděny 2 mlýny.

V r. 1930 vlastnil mlýn Jaroslav Bahník (RR).

Od roku 1924 vlastnil mlýn Jaroslav Bahník, po něm jeho syn opět Jaroslav. (MH)

1928 výkon 120 vagonů pšenice a žita s 50 vagonů ječmene, mouku odebírali i pražští pekaři.

V roce 1951 byl mlýn vyvlastněn a zrušen. Jaroslav Bahník musel 16. 10. 1952 odevzdat i živnostenský list. Stroje a zařízení byly postupně demontovány a sešrotovány, turbína zasypána, mlýnský náhon byl v 70. letech 20. st. zrušen a částečně použit jako kanalizace. V mlýnské budova a na přilehlém dvoře zřídil státní statek traktorovou stanici, v obytné budově byty pro zaměstnance. Později převzal zdevastovaný bývalý mlýn místní národní výbor a umístil tam provoz technických služeb. (MH)

Majitelé provozní budovu prodali servisnímu středisku, v některých částech byl zřízen autoservis a v dalších prostorách sklad. (MH)