Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
majitel - Bayer (MŠr. - na indikační skice z r. 1833 je uveden Martin Bayer)
Doplněno MŠr.:
Dle Jiřího Tichánka měl zde v polovině 18. století pronajatý mlýn a vodní pilu Václav Chalupa, který tehdy platil hukvaldské vrchnosti roční nájem 2 zl 24 d. (mlýn) a dalších 6 zl. za vodní pilu. Po něm zde působil jeho syn Valentin Chalupa.
1845 Václav Chalupa, z mlýna platí 2 zl. 24 kr., z pily 6 zl. roční činže
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Vilém Brenra - prodej mlýnu a pily za 3000 zl. (pozn. MŠr. - toto patří k mlýnu a pile čp. 275!!!)
Doplněno MŠr.:
V r. 1857 vlastnil mlýn Matyáš Schindler z Lukavce, jak vyplývá z jeho přihlášky do mlynářského cechu v nedalekém Frenštátě.
Dále v průběhu 19. století vlastnili mlýn Jan Kocián st. a ml. Po tragickém zločinu, na kterém se podílel mlynářův syn (viz dále) mlýn postupně chátral, až v době před první světovou válkou zanikl.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Dnes na místě Kociánova mlýna stojí rekreační objekt s ev. č. 19, z mlýna se dochovala pouze část kamenných základů a zbytek náhonu.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Bayer
- Brenra
- Chalupa
- Schindler
- Kocián
Historie mlýna také obsahuje:
pol. 18. století - Václav Chalupa
- Valentin Chalupa (syn)
1833 (indikační skica) - Martin Bayer
1845 Václav Chalupa
1857 - Matyáš Schindler
- Josef Kocián st.
- Josef Kocián ml.
Místní umělec, sochař a malíř Jan Knebl (1866-1962) o mlýně vyprávěl následující:
"Je to bývalý, skutečný mlýn v Trojanovicích. Jeho majitel byl kdysi nějaký Kocián a říkalu mu 'Pepisu'. Jeho syn se na kunčické pouti, kde bývalo vždy veselo, seznámil s nějakým člověkem a pozorovali obchodníka, který o pouti vydělal hodně peněz. Nenápadně ho sledovali, v lese pak přepadli, oloupili a zabili. Po cizím člověku se slehla zem. Kociánův syn byl však vypátrán a pro vraždu odsouzen na doživotí. Nebylo nástupce mlynářova, mlýn chátral, oněmělo mlýnské kolo a vítr trhal došky ze střechy. Zůstalo jen to, co se mně podařilo perem a štětcem zachytit."
/doplnil MŠr./
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
Ostatní
V Trojanovicích došlo v 19. století dvakrát k přečíslování domů, takže tento mlýn původně nesl č. 155, v l. 1805-1879 pak čp. 196, po r. 1879 pak čp. 331. Po zániku mlýna se na parcele č. 302 nachází rekreační chata s ev. č. 19.
/doplnil MŠr./
