Je třeba jet do mlýna: Není ale žádný vůz ani nikdo,
kdo by ho řídil, není pytel ani nic v pytli.
(estonské přísloví)

Tlučkův, Sulanův mlýn

Tlučkův, Sulanův mlýn
11
Borečnice
397 01
Písek
Borečnice
49° 21' 26.9'', 14° 8' 58.8''
Mlýniště bez mlýna
Zaniklý mlýn na levém břehu Otavy, zbořen v souvislosti s výstavbou Orlické přehrady
Otava
volně přístupný

Obecná historie:

Tento mlýn patřící k Borečnici vstoupil do psaných dějin roku 1405, kdy ho společně s mlýnem na Smetiprachu věnoval Mikuláš Volyňský nově založenému špitálu, stojícímu u píseckého kamenného mostu. Oba borečnické mlýny jsou také  zapsané v bemí rule z roku 1654. Šimonu Řebíčkovi patřil tehdy mlýn o jednom kole, Topinkovi mlýn o dvou kolech. V roce 1715 mlýn zabrala čížovská vrchnost a  vydávala ho za panský. Pod jménem Tlutschkůlv je zakreslen na mapě stabilního  katastru z roku 1837. Roku 1860 koupil mlýn od lobkovického panství borečnický statkář Jan Nosek pro svoji dceru Marii (narozenou 1864!). Ta s bohatým věnem rychle našla ženicha Aloise Kubrichtu. 

Mlynářská rodina byla silně věřící a na žádost babičky nechal mlynář Kubrichta vylámat ve skále nad mlýnem po vzoru známého poutního místa v Pyrenejích kapličku pro Pannu Marii Lurdskou. K jejímu vysvěcení dne 1. května 1871 se  dostavilo mnoho lidí z okolí i s hudbou. Od té doby se vždy na 1. máje pekly v mlýně koláče na pohoštění poutníků. Poslední majitel mlýna při odchodu věnoval  dřevěnou plastiku Panny Marie do kapličky v Borečnici, kde byla později  odcizena. 

Starý mlýn měl tři vodní kola, která poháněla dvě česká složení na mletí pšenice  a žita. U mlýna bývala pila, hospodářství s 10 ha polí a  lesem, slup na chytání ryb a právo rybolovu v délce dva kilometry.

V roce 1920 se na mlýn přiženil Stanislav Sulan z Písku. Za tři roky mlýn, ale  zcela vyhořel. Během čtyř let Stanislav Sulan za přispění příbuzných vystavěl  moderně zařízený mlýn se čtyřmi válcovými stolicemi včetně generátoru na výrobu  elektřiny. Mlelo se pro lidi na obou březích řeky. Z levého břehu se v případě malé vody nechalo pod jezem přejet s vozem. Používání brodu se ostatně mohlo přenést na jméno nedalekého lesa a pole Brodný. Jinak se obilí a mouka převážely zákazníkům na prámu. Při mlýně byly zřízeny pokoje pro letní hosty, kterými  bývali zpravidla Pražáci, a menší výletní restaurace, která se pronajímala. V  roce 1930 za pobytu na Smetiprachu a v Borečnici mlýn namaloval spolu s dalšími otavskými zákoutími Václav Špála pro něj charakteristickou sytě modrou barvou. 

V roce 1931 si mlýn pronajal Jindřich Cais. Hned po skončení války převzal mlýn Václav Sulan, v roce 1951 Hospodářské družstvo v Písku a poté Jihočeské mlýny v Českých Budějovicích. Po katastrofální povodni v roce 1954, kdy voda vystoupila  až do prvního poschodí a zničila značnou část zařízení, došlo k uzavření  objektu. Po dvou letech byl sice provoz obnoven, ale jen do roku 1960, kdy v souvislosti s výstavbou přehrady byl objekt mlýna demolován.

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1405 mlýn společně s mlýnem na Smetiprachu věnoval Mikuláš Volyňský nově založenému špitálu, stojícímu u píseckého kamenného mostu.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1690 Ondřej Pavlíček - Tlučka s manž. Rozinou

1694 Lukáš Benda s manž. Dorotou

Jan Hromádka s manž. Marií

1704 mlynář Jan Jílovec, I. manž. Anna (1682-1722), II. manž. Veronika (+1731 jako vdova)

1715 mlýn zabrala čížovská vrchnost a prohlásila ho za panský
1716-1738 mlynář Jan Jílovec (1698-1738) , syn Jana, manželka Kateřina, 1738 přesídlili na Topinkovský mlýn

1729 Pavel Cach

1738 Matěj Haškán s manž. Evou

1740 Jan Mivka s manž. Alžbětou

1740 Tereziánský katastr: mlýn o 1 kole

1747-1766 Jan Měřička (1720-duben 1782) s manž. Terezií (1720-1765)

14.12.1766 syn Václav při spouštění kola spadl pod něj a kolo ho utlouklo

1767-1787 Jan Řeřicha

1764-1768 na mapách i. vojenského mapování uveden jako Tlučkův

1787 Josef Prokopec s manž. Františkou

František Šejhar s Dorotou Divišovou, dc. šenkýře z Brloha

1801-1806 Antonín Řeřicha (1736-1806, bratr Jana Řeřichy) s Marií Annou Divišovou (*1756), dc. šenkýře z Brloha (sestrou Doroty)

1809 Tomáš Šejhar s manž. Annou Divišovou, dc. šenkýře z Brloha

1818-1820 pachtýř Jiří Mlynář s manž. Annou Luskovou

1831-1841 Vojtěch Říha, syn sedláka z Malčic s manž. Annou, dc. Jana Beneše nz Čestic

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1858-1874 Matěj Šebelle (nájemce?), syn mlynáře z Neznašova, manž. Anna Jeřábková, dc. mlynáře z Písku

1860 od lobkovického panství koupil Jan Nosek, statkář z Borečnice

mlýn měl 4 kola na spodní vodu, 5. kolo pro pilu a 4 složení

1877 Vojtěch Kučera z Cerhonic, manž. Marie, vdova po Janu Noskovi

1877-1881 mlynář Cafourek, nájemce

červenec 1880 Marie Nosková (1864-1941, dc. Jana Noska) se provdala za Aloise Kubrichtu (*1851), syna mlynáře v Dušníkách na Příbramsku, pozd. v Mrtníku, mlýn dostali svatebním darem

1.5.1891(?) nechal vysvětit ve skále vysekanou kapličku P. Marie Lurdské nad mlýnem

u mlýna byla pila, hospodářství s 10 ha polí, les, právo rybolovu na řece v délce 2 km a 2 slupy na chytání ryb, chovali zde 2 koně, 5 ks hov. dobytka a prasata

ve mlýně zaměstnáni stárek, kočí a 2 služky

pila zrušena

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1921 zeť Stanislav Sulan, manž. Anna Kubrichtová (1886-1941), mlýn jim byl postoupen

1923 mlýn vyhořel, Stanislav Sulan za přispění svého bratra a švagra vystavěl nový mlýn  se 4 válcovými stolicemi, rovinnými vysévači a generátorem na elektřinu, dodávanou i na sousední Kavkovnu

1931 nájemce Jindřich Cais (1903-1981) ze mlýna ve Zdíkově na Šumavě, manž. Anežka Řehořová z Krašovic (+1992)

ve mlýně stárek, mládek, prášek a služka

z vejminku zřízena letní restaurace, přistavěna veranda, na zahradě taneční parket

 

 

i zde se hojně mlelo načerno

na konci války ve mlýně ukrývali Slováka J.Hrivňáka, učitele z Michalovců, zběha z maďarské armády

v květnu 1945 ve mlýně ubytování Rusové

1945 mlýn převzal syn, vyučený mlynář, Václav Sulan (1922-2013); Jindřich Cais si pronajal Linkův mlýn u Čimelic

mlýn opraven, zakoupeny dvě nové dvoupárové mlecí stolice a nákladní automobil

 

1951 mlýn převzalo Hospodářské družstvo v Písku, později Jihočeské mlýny České Budějiovice

Václav Sulan dělal vedoucího, 1953 degradován na mládka

9.7.1954 mlýn poškozen velkou povodní (5,70 m nad normál), odplaveny zásoby obilí z přízemí, selské mletí povoleno od ONV až v roce 1956

1958 ukončeno mletí, zahájeno jednání o výkup (0,50 Kčs za 1 m2), moderní mlecí stroje odvezeny neznámo kam, živý i mrtvý inventář převzalo JZD

1960 zahájena demolice, Sulanovi se odstěhovali do Písku, kde si postavili domek, Václav Sulan zaměstnán v pekárně

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

1.5.2012 vikář Karel Vrba znovu vysvětil obnovenou kapličku P. Marie Lurdské nad mlýnem

2013 zemřel poslední mlynář Václav Sulan

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Sulan
  • Tluček
  • Jílovec
  • Cach
  • Řebíček
  • Kubrichta
  • Nosek
  • Pavlíček
  • Tlučka
  • Benda
  • Hromádka
  • Haškán
  • Mivka
  • Měřička
  • Řeřicha
  • Prokopec
  • Šejhar
  • Mlynář
  • Říha
  • Kučera
  • Šebelle
  • Cafourek
  • Cais

Historie mlýna také obsahuje:

1654 Šimon Řebíček

1690 Ondřej Pavlíček-Tlučka

1694 Lukáš Benda

Jan Hromádka

1704-1716 Jan Jílovec
1716-1721(1738?)  Jan Jílovec ml.

před 1729 Pavel Cach

1738 Matěj Haškán

1740 Jan Mivka

1747-1766 Jan Měřička

1767-1787 Jan Řeřicha

1787 Josef Prokopec

František Šejhar

1801-1806 Antonín Řeřicha

1809 Tomáš Šejhar

1818-1820 Jiří Mlynář (nájemce)

1831-1841 Vojtěch Říha (nájemce?)

1858-1874 Matěj Šebelle (nájemce?)

1860-1877  Jan Nosek

1877-1880 Vojtěch Kučera

1877-1881 Cafourek (nájemce)

1880 Marie Nosková a Alois Kubrichta

1921(1925)-1945 Stanislav Sulan

1931-1945 Jindřich Cais (nájemce)

1945-1951 Václav Sulan

O 1729 24.10. Bezdiekov Jiřík Cach, svobodný syn po + Pavlu Cachovi, mlynáři Tluckým a Alžběta, dcera Daniela Voráčka, mlynáře Pietidolského Grand=Brioratu Strakonického (Strakonice 22 sn. 68)

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Písek

Název toku: Otava
Obec, čp. : Borečnice 11
Podnikatel: Stan. Sulan
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 kolo na spodní vodu
Normální výkon v ks: 10,8

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      vícepodlažní
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • drobné sakrální památky
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        1873: 4 složení
        1923 po požáru 4 válcové stolice a rovinné vysévače
        1945 pořízeny 2 nové stolice s dvěma páry válců
        Dochovaný
        • pila
        1873 pila
        provoz pily ukončen před rokem 1920
        • jez
        Popis
        Popis
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Popis1740: 1 kolo
        1873: 4 kola pro mlýn, 1 pro pilu
        1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 1,9 m, spád 1,05 m, výkon 10,8 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorFröhlich Jiří
        NázevStará Otava mezi Pískem a Zvíkovem
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPísek
        Další upřesněnís. 56-59
        AutorFröhlich Jiří
        NázevStará Otava mezi Pískem a Zvíkovem
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPísek
        Další upřesněnís. 56-59
        AutorMinisterstvo veřejných prací
        NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníSešit 12, s. 26
        Datum citace internetového zdroje16.7.2017
        AutorJaroslava Pixová
        NázevTam, kde zpívala řeka aneb čarovná léta kolem Smetiprachu
        Rok vydání2014
        Místo vydáníPutim
        Další upřesněnís. 91-114

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Vytvořeno

        10.9.2014 08:52 uživatelem frufru

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 1.12.2016 10:28
        doxa (Jan Škoda) 22.3.2023 23:56
        pepino 16.7.2017 18:32