Jeho mlýn jde podle přání.
(starofríské rčení)

Smetiprach

Smetiprach
12
Smetiprach
Borečnice
397 01
Písek
Borečnice
49° 21' 59.3'', 14° 8' 52.8''
Mlýniště bez mlýna
Zaniklý mlýn na levém břehu Otavy; zbořen v souvislosti s výstavbou Orlické přehrady.
Severovýchodně od obce pod hladinou Orlické přehrady
Otava
volně přístupný

Obecná historie:

Energie řeky Otavy byla v minulosti využívána mimo jiné k pohonu zařízení mlýnů. Přímo v Písku byly čtyři a dále po řece až k Jistci dalších šest.

Jedním z nejznámějších byl Smetiprach asi sedm kilometrů severně od města, který od začátku 15. století patřil k píseckému špitálu. Město o tento i nedaleký Tlučkův mlýn přišlo v polovině 16. století, když císař Ferdinand I. konfiskoval Písku majetek za to, že město odmítlo Habsburkům pomoc v boji proti Šmalkaldskému spolku. Mlýny a obec Borečnice přešly do majetku Adama Řepického ze Sudoměře.

O mlýnu v této lokalitě byla zmínka ve starých českých zemských knihách už ve 14. století. Nejstarší matrika, která uvádí jméno majitele mlýna Matěje Smetipracha, pochází z roku 1680. A proč se zrovna tento mlynář tak často objevoval v matrice? Odpověď je jednoduchá – byl kmotrem snad všech dětí v okolí.

Na vznik jména Smetiprach se názory různí. Některé uvádějí, že jméno mlynáře souvisí s moučným prachem, který měl za povinnost utírat mlynářský pomocník.

Písecký archeolog Jiří Fröhlich ve své knize Stará Otava mezi Pískem a Zvíkovem upozorňuje na pověst, podle které to všechno bylo jinak. Pověst praví: „V dávných dobách stávala v těchto místech chaloupka chudého uhlíře, který pálil v milířích dřevěné uhlí. Jednou potřeboval dojít do Písku a milíře neměl kdo hlídat. V nouzi vyřknul, že by o tuto službu požádal i čerta. Vzápětí se objevil kulhavý mládenec. Když se uhlíř vrátil z města, zjistil, že miliře jsou spálené. Začal čerta bít, ale ten ho uprosil, že když ho pustí, všechny smeti a prach promění ve zlato. Svůj slib splnil a za zlato si uhlíř postavil mlýn.“

Mlýn často v jeho historii ničila voda, ledová tříšť i oheň. Za majitele Karla Svobody v roce 1902 mlýn vyhořel. Byl sice obnoven, ale o šestnáct let později se dostal do dražby. Koupili jej manželé Božena a Josef Filipovi, kteří byli jeho posledními majiteli. Není bez zajímavosti, že bratr majitele mlýna Filip jezdil nějaký čas po světě jako cirkusák. Některé části jeho vyprávění využil novinář a spisovatel Eduard Bass v románu Cirkus Humberto.

V roce 1931 byla u mlýna vybudována pekárna, odkud se chléb rozvážel do okolí. Už dva roky před tím byla k mlýnu přistavěna výletní restaurace. Na letní byt sem jezdili herci Adina Mandlová, Blanka Waleská, Oldřich Nový, Eduard Kohout, Ladislav Pešek a další. Častým hostem zde byl také skladatel Jaroslav Ježek. Režisér Václav Krška tady natočil některé scény pro své filmy Řeka čaruje a Ohnivé léto.

Mlít se na Smetiprachu přestalo začátkem padesátých let minulého století. Mlýn byl zbořen v roce 1960 v souvislosti s napouštěním Orlického jezera.

(Zdroj: Písecký deník)

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1405 darován píseckému špitálu

1547 mlynář Smetiprach, mlýn po nezdařeném proticísaařském odboji městu konfiskován a předán Adamu Řepickému ze Sudoměře

1611 z mlýna se odváděly 3 čtvrtky žita a ječmene jako desátek ke kostelu sv. Jakuba v Čížové

1637 mlýn pustý

1680 mlynář Topinka s manželkou

1680 Matěj  Smetiprach (1606-30.5.1696) s manž. Annou (1605-1690)

1690-1693 Adam Neruda (1653-1693) s manž. Alžbětou

1699-1712 Jiřík Smetiprach s manž. Ludmilou

1720-1725 Václav Mrzena s manž. Marianou

1725 Jan Kratochvíle s manž. Kateřinou

1726-1738 Jan Skoumal s manž. Markétou

1738-1752 Václav Konopka-Smetiprach (1696-listopad 1756) s manž. Kateřinou (1684-1764)

1752 dcera Kateřina (1710-1795), vdova po Štěpánu Zalužanském, myslivci v Borečnici, se provdala za Jakuba Průchu (1722-1796) z Kadova na lnářském panství, který převzal mlýn

1783-1785 syn Matěj Průcha - Smetiprach s manž. Annou roz. Polákovou z Malčic

1790-1801 bratr Antonín Průcha s manž. Marií Annou roz. Šmídovou, dc. šenkýře z Vráže

1803 Jan Majer s manž. Annou roz. Stulíkovou z Horažďovic

1811 Jan Růžička s manž. Františkou

Josef Růžička (+ 13.11.1832), syn mlynáře Václava Růžičky (1764-1822 na Smetiprachu) a Doroty roz. Hubené z Hrádku (1766-1841) s manž. Marií, dc. Matěje Drásdíka, mlynáře na Žďákově

mlynářský Jan Drásdík

1832 Jan Omcyrk

V roce 1837 vlastnil mlýn Růžička Josef. (RŠ)

1839 - zápis v matrice, narození syna Václava
Otec: Jan Omcyrk, mlynář ze Smetiprasského mlýna, syn Jana Omcyrka, mlynáře na panským mlýně Worlickem a +Jozefky roz. Luckowa z Wohrazenickeho mlejna, panství Žichovské.
Matka: Marie, dcera + Matěje Drasstika, mlynáře na Worlickém panství a matky + Kateřiny, roz. Čižkova z Horosedla.
(RR)

květen 1848 oo Antonín Růžička (1822-1877) a Marie Pechoušková, dc. sedláka z Vrcovic (1824)

1878 vdova Marie se provdala za Antonína Šebelleho (1846), syna mlynáře matěje Šebelleho z Tlučkovského mlýna

mlýn měl 5 složení, síla vody však byla slabá a musel 3x denně stát. Mlelo se převážně žito a ječmen. Chována pouz e1 kráva.

březen 1890 levé křídlo jezu strženo v délce 15 m, stěna vystavěna na náklad zemského výboru, vzápětí však opět zničen povodní

1891 dřenice poničila pravé křídlo jezu v délce 20 m

červenec, září 1891 mlynáři nařízeno c.k. okresním hejtmanstvím jez opravit, škody odhadnuty na 920 zl. (údajně ale 1500 zl.)

na opravu nakonec zemský výbor uvolnil 1521 zl., ovšem jen jako zálohu, kterou byl mlynář povinen vrátit

mlýn zadlužen 6000 zl.

1892: 3 složení s 3 koly, 2 složení a pila již zrušeny

16.11.1892 Marie Šebellová roz. Růžičková mlýn prodala Karlu Svobodovi (1866 v Saníku- 25.5.1924)  a jeho manž. Barboře roz. Humpálové z Vlastce, majitelům mlýna v Jistci za 9150 zl., ovšem na mlýně vázlo 6324 zl. knihovních dluhů a 2000 zl. dluh Eduardu Svobodiovi, tudíž do 1.1.1893 měli doplatit jen 825 zl. s 5% úrokem. Na tuto částku byl novými majiteli dán do zástavy.

Ve mlýně zajištěn výměnek Františkovi a Marii Svobodovým

ve mlýně nájemce

Šebellovi se odstěhovali do Písku, Antonín nastoupil v panském mlýně pod Vojníkovem u Leopolda Majera jako stárek

zahájen vleklý spor o úhradu 1521 zl. za opravu jezu mezi místodržitelstvím, Antonínem Šebellem a Karlem Svobodou

Karel Svoboda krom toho dlužil 150 zl. (300 K) do důchodů zemského fondu na opravy jezů, nařízena exekuce

1900 ve mlýně stárek, služka a čeledín, syniové Bedřich a Václav Svobodovi dělají mlynářské pomocníky

13.3.1902 mlýn vyhořel, majitel Karel Svoboda, veškeré zařízení zničeno, zachována jen stavidla a 1 kolo

po rekonstrukci zůstalo jen 1 kolo, mlýn rozšířen o přístavbu

poč. roku 1910 při dřenici opět jez poškozen, levé křídlo pobořené v délce 15 m

25.5.1924 zemřel Karel Svoboda

7.7.1925 vdova mlýn prodala Janu Doubkovi (+ duben 1929, údajně se oběsil) a jeho manž. Marii roz. Noskové z Borečnice č. 3, na mlýn si vzali u záložny půjčku, kterou však nespláceli

říjen 1928 v dražbě koupili Božena a Josef Filipovi, v únoru 1929 Josefu Filipovi mlýn zapsán, 1930 1/2 připsána manželce

Jos, Filip se vyučil mklynářem v Benešovském mlýně u Heřmaně, pracoval jako mlynářský pomocník v některém z píseckém mlýnů

1929 k mlýnu přistavěna výletní restaurace s letními byty, postaveny sruby

1930 Josef Filip, přešel na obchodní mletí

1931 při mlýně otevřena pekárna

1933 mlynář Filip postavil na Nové Hospodě sklad, kde se měnilo obilí za mouku

u mlýna elektrárna pro vl. osvětlení a pohon strojů

do mlýna jezdili herci Pešek, Nový, Dohnal, Šejbalová, Baarová, Zorka Janů, Heger, Mandlová, Waleská, Kohout, Vášová, režiséři Krška, Wasserman ad.

mlýn provozoval bratr Stanislav Filip a manželé Hajníkovi

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Josef Filip pracoval jako člen odbojové skupiny na řediteklství státních drah v Praze, na Smetiprachu přechovávl osoby hledané Gestapem a pomáhla jim k útěku do ciziny

zatčen a vězně ve věznicích v Praze a v Mnichově a v koncentračnách táborech v Osvětimi a v Buchenvaldu, po 3,5 roce se ale vrátil

rovněž zatčen mlynářský Říha zv. Bukoun a bratr František Filip z Písku, ten byl na Pankráci zastřelen

1/2 mlýna konfiskována, do mlýna dosazen německý správce

Hospodářský typ mlýna
Obchodní

1950 ukončen provoz, stroje převezeny do větších mlýnů, restauraci převzal Komunální podnik města Písku, poté LSD Jednota

1960 mlýn zbořen, Filipovi dostali byt v Písku, 1962 si vystavěli rodinný domek, nad mlýnem si postvili z bouraného materiálu rekreační chatu

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Omcyrk
  • Růžička
  • Smetiprach
  • Filip
  • Svoboda
  • Neruda
  • Mrzena
  • Kratochvíle
  • Skoumal
  • Konopka
  • Průcha
  • Majer
  • Šebelle
  • Doubek

Historie mlýna také obsahuje:

1547 Smetiprach

1680 Matěj Smetiprach

1690-1693 Adam Neruda

1699-1712 Jiřík Smetiprach

1720-1725 Václav Mrzena

1725 Jan Kratochvíle

1726-1738 Jan Skoumal

1738-1752 Václav Konopka-Smetiprach

1752-1782 Jakub Průcha

1783-1785 Matěj Průcha - Smetiprach

1790-1801 Antonín Průcha

1803 Jan Majer

1811 Jan Růžička

Josef Růžička

1832 Jan Omcyrk

1837 Růžička Josef

1839-1848 Jan Omcyrk

1848-1878 Antonín Růžička

1878-1892 Antonín Šebelle

1892 Marie Šebellová

1892-1924 Karel Svoboda

1924-1925 Barbora Svobodová

1925-1928 Jan Doubek
1928-1960 Josef Filip

V dávných dobách, kdy se všude kolem rozprostíraly hluboké lesy, stávala v těchto místech chaloupka chudého uhlíře, který pálil v milířích dřevěné uhlí. Jednou potřeboval dojít do Písklu a neměl nihoho, kdo by milíře pohlídal.V nouzi vyřknul, že by o tuto službu požádal třebas čerta. V tom se objevil kulhavý mládenec a nabídl se k hlídání.  Když se uhlíř vrátil z města, zjistil, že milíře jsou spálené. Začal proto čerta bít, ale ten ho uprosil, že když ho pustí, smete všechen prach a promění ho ve zlato. Uhlíř ho pustil a ten svůj slib splnil. Za zlato si uhlíř postavil mlýn, kterému dal jméno Smetiprach.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1874: 5 mlýnských složení
            1892: 3 složení (2 složení zrušena)
            1902 po požáru:
            1 válcová stolice
            1 francouzský mlecí kámen
            1 český špičák
            1 trier
            Zaniklý
            • pila
            • hostinský provoz
            pila zrušena již před rokem 1892
            • jez
            jez nebyl rovný, nýbrž uprostřed lomený, kde byl 6metrový průplav
            1880 jez i s průplavem měl délku 72,5 m
            březen 1890 levé křídlo jezu strženo v délce 15 m, stěna vystavěna na náklad zemského výboru, vzápětí však opět zničen povodní
            1891 dřenice poničila pravé křídlo jezu v délce 20 m
            červenec, září 1891 mlynáři nařízeno c.k. okresním hejtmanstvím jez opravit, škody odhadnuty na 920 zl. (údajně ale 1500 zl.)
            na opravu nakonec zemský výbor uvolnil 1521 zl., ovšem jen jako zálohu, kterou byl mlynář povinen vrátit
            1892:
            ke kolům 2 žlaby se stavidly, v prvním žlabu 2 kola, v druhém 1 kolo
            1902 po požáru:
            1 žlab s 1 kolem
            poč. roku 1910 při dřenici opět jez poškozen, levé křídlo pobořené v délce 15 m, zbyla jen jezová koruna a tzv. předprsí, které je nakloněné a hrozí odplavením
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1874: 5 vodních kol
            1892: 2 kola zrušena, zbývají 3
            v 1. žlabu 2 kola o prům. 4 a 4,5 m
            v 2. žlabu 1 kolo o prům. 4 m
            1902 po požáru: v 1 žlabu 1 kolo, šířka 2,8 m, prům. mezi lopatkami 4,5 m
            1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 1,35 m3/s, spád 1,1 m, výkon 5,95 HP
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1874: 5 vodních kol
            1892: 2 kola zrušena, zbývají 3
            v 1. žlabu 2 kola o prům. 4 a 4,5 m
            v 2. žlabu 1 kolo o prům. 4 m
            1902 po požáru: v 1 žlabu 1 kolo, šířka 2,8 m, prům. mezi lopatkami 4,5 m
            1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 1,35 m3/s, spád 1,1 m, výkon 5,95 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorLibuše Kolářová
            NázevMlýn na Smetiprachu patřil k píseckému špitálu
            Rok vydání2010
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://pisecky.denik.cz/kultura_region/pi_20100401smetiprach.html
            Datum citace internetového zdroje11. 9. 2014
            AutorLibuše Kolářová
            NázevMlýn na Smetiprachu patřil k píseckému špitálu
            Rok vydání2010
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://pisecky.denik.cz/kultura_region/pi_20100401smetiprach.html
            Datum citace internetového zdroje11. 9. 2014
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Čížová
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrct&id=3024
            Datum citace internetového zdroje14.7.2017
            AutorPechar Zdeněk
            NázevSmetiprach
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=11695
            Datum citace internetového zdroje25.2.2018
            AutorJiří Fröhlich
            NázevStará Otava mezi Pískem a Zvíkovem
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPísek
            Další upřesněnís. 60-62
            AutorJaroslava Pixová
            NázevTam, kde zpívala řeka aneb čarovná léta kolem Smetiprachu
            Rok vydání2014
            Místo vydáníPutim
            Další upřesněnís. 115-141
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl v RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 12 (Tábor), s. 26

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Ostatní

            Vytvořeno

            10.9.2014 09:47 uživatelem frufru

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 25.2.2018 19:21
            Radomír Roup (Radomír Roup) 1.12.2016 10:32
            doxa (Jan Škoda) 23.3.2023 12:21
            pepino 14.7.2017 17:12