Historie
Obecná historie:
Mlýn je patrně totožný s mlýnem, o němž píše Hejzlar:
Mlýn na Hadince potoku
Dle ústního podání pana Viléma Ptáčka, posledního mlynáře v Novém mlýně na Metuji v Novém Městě, stával prý mlýnek na potoku od Jestřebí tekoucím, jež Hadinka či Hadinec se jmenuje. Patřil asi do Jestřebí. Dnes ovšem už ani zříceniny nevidět, jen místo nám poví, kde stával. Bylo to tak prý proti restauraci v Leštinách, ovšem za Metují.
U Nového Města byl ještě třetí mlýn a sice mlýn Studynecký.
Studynka bývala druhdy ves se dvorem a mlýnem. Dvůr Studynecký patříval obci N. Městské a do roku 1558 měla jej obec ve své režii.
Toho roku koupila mlynářka ze Studynek ode dvora Studyneckého půl korce vořechů vlašských za 7 grošů.
Mlýn Stud. stával na Metuji v místech, kde rokle „Hadina“ ústí do údolí Metujského. Poloha jeho určena jest v knize grunt. č. 1., O., 2 takto: Roku 1585 Jan Svoboda, krejčí koupil roli u Leštin nad Studyneckým mlýnem. -
Tento třetí mlýn k N. Městu nepatřil.
Poznam. L. Páně 1552. Purkmistr a páni prodali duom Jana Koláře z rozkazu urozeného pana Jana Krčmy z Konipas, t. č. úředníka na Novém Městě Eliáši Zámečníkovi, synu Václava mlynáře ze Studynek. Gruntovní kniha čís. 1/1.
Jan Klos
Historie mlýna obsahuje událost z období:
V letech 1459-1548 připomínána ves Studénky (Studénka, Studýnka) jako součást krčínského panství. Mlýn byl patrně příslušenstvím této vsi.
1558 zápis: mlynářka ze Studénky koupila půl korce vlašských ořechů (první zmínka o mlýnu, deset let po poslední zmínce o vsi)
1562 Eliáš Zámečníků, syn mlynáře ze Studýnek, koupil dům v Novém Městě.
1585: "pole pod mlýnem studýnským" (poslední nepřímá zmínka o mlýnu)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
