Nechci mlít na žádném jiném mlýně.
(německé rčení)

Benešovský mlýn

Benešovský mlýn
37
Heřmaň
398 11
Písek
Heřmaň
49° 14' 7.4'', 14° 9' 16.5''
Mlýn s vodním kolem
Penzion Benešovský mlýn.

Benešovský mlýn leží v krásném prostředí na zlatonosné řece Blanici, ze které vede náhon, který mlýnem přímo protéká a roztáčí tak funkční vodní kolo.
Leží o samotě v blízkosti obce Heřmaň
Blanice
veřejně přístupný

Obecná historie:

 
 

Historie mlýna obsahuje událost z období:

7.3.1588 Jan Vilém ze Švamberka prodává městečko Heřnaň se dvěma mlýnci pod ním městu Písku

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1642 Král Ferdinand III. potvrzuje Vilémovi Janovi ze Švamberka prodání mlýnce Karáskovského u Heřmaně za 200 kop míšeňských

1714 gruntovní kniha: u čp. 33: "... má se novému hospodáři od obce zanechati louka jedna za mlejnem pod 1 vůz a druhá od Benešovskýho mlejna též pod 1 vůz sena..."

1716 Matěj Čaloun

1759 Václav Čaloun

1773 František Jančura, manžel Johany, vdovy po Václavu Čalounovi

1784 syn František Čaloun (1740-1797)

29.10,1791  emfyteuticky zakoupil pilu

1797 František Čaloun zemřel, vdova Josefa si podle jeho přání vzala Pavla Drastíka, mlynáře z Protivína, zdejší mlýn pronajímají (pachtýř však 1801 odešel)

1805 Tomáš Čaloun (1785-1842, syn Fr. a Josefy), manž. Marie Anna, dc. Tomáše Pimperle, mlynáře z Vodňan, mlýn oceněn na 5000 zl.

1842 po smrti otce syn Hynek Čaloun (+18.10.1894 v Písku), dominikální mlýn oceněn na 4581 zl., dluhy činily přes 1300 zl.. Platí vrchnosti roční činže za mlýna 40 zl., z řeky a pily 5 zl. 10 kr., odvádí po 5 str. pšenice a žita. Při hospodářství 6 ks hov. dobytka.

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1854 Hynek Čaloun žádá o povolení rozšíření: "...častěji se stává, že do mého mlýna se toliko mlečů nažene, že jim s mlecí službou dle jejich žádosti vyhověti nemohu a oni z ohledu toho, poněvadž čekati nechrějí, raději jejich melivoi zpátky naložejí a do jiných mlýnů odvážejí, což pro mě velmi bolestné jest."

1885 zeť Josef Martínek, manž. Alžběta roz. Čalounová (+1914)

1896 vystavěna nová mlýnice a obytná budova

V tomto mlýně žil známý režisér, spisovatel a scénárista Václav Krška (4. 10. 1900 - 17. 11. 1969). V. Krška se narodil v Písku 4. 10. 1900, v Heřmani pouze bydlel a zde také pomáhal při organizaci divadelního spolku Heyduk tzv. "Lesního divadla", v kterém hráli heřmanští ochotníci a zároveň i někteří známí herci z Prahy. Viz kniha o Heřmani.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

1914 po smrti manželky celé Josef Martínek

1916 Anna Martínková roz. Kršková 1/2 (vdova po píseckém řezníkovi a hostinském Václavu Krškovi)

ve mlýně pobývá i její syn z 1. manželství Václav Krška, pozdější slavný režisér, spisovatel a scenarista

 

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1927 Josef Martínek zemřel, celý mlýn přebírá vdova Anna Martínková, provozuje jej právem vdovským

1930 Josef Martínek

1937 po smrti Anny Martínkové převzal Václav Krška, stěhuje se do vily v Písku, mlýn pronajímá

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1958 Josef a Božena Filipovi

V 70. letech byl původní mlýn kompletně zbourán a na jeho základech vybudoval Elektropřístroj nynější rekr. středisko či-li ani jedna z budov není původní.
Za informace děkuji V.Hánkové (RŠ)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

2008 ZO OS KOVO při Schneider Electric a.s.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Čaloun
  • Jančura
  • Drastík
  • Martínek
  • Krška

Historie mlýna také obsahuje:

1716 Matěj Čaloun

1759 Václav Čaloun

1773 František Jančura

1784-1797 František Čaloun

1797 Pavel Drastík

1805 Tomáš Čaloun

1842 Hynek Čaloun

1885-1927 Josef Martínek

1927-1937 Anna Martínková

1937 Václav Krška

1958 Josef a Božena Filipovi

Václav Krška (4. října 1900 Písek[ – 17. listopadu 1969 Praha) byl český scenárista, režisér a spisovatel.

Pocházel z Písku a žil v nedaleké Heřmani, byl vzdělaný, sečtělý a kultivovaný, kromě své literární činnosti od mládí rád hrával a režíroval ochotnické divadlo. V roce 1939 byla v okolí Písku zfilmována jeho kniha Odcházeti s podzimem pod názvem Ohnivé léto, na tomto filmu pracoval poprvé jako pomocný režisér společně s Františkem Čápem. Také snímek Kluci na řece z roku 1944 se natáčel v Písku. Ve stejném městě se odehrávají i jeho umělecky nejcennější filmy Stříbrný vítr a Měsíc nad řekou natočené na motivy děl Fráni Šrámka.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    05 2012
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
        jednopatrový
        1896 postavena zcela nová mlýnice a obytná budova
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1854: 3 složení a krupník, mlynář žádá o povolení přestavět krupník na 4. složení
            1874: 4 složení staročeská, pro velký nedostatek vody, však nelze spustit najednou více než 2, nejvíce se mele žito, ječmen, 1/3 obnáší pšenice
            Zaniklý
            • pila
            • krupník
            1854 krupník
            1874 mlýn stojí na levém břehu, pila na pravém
            • jez
            • náhon
            • akumulační nádržka
            Řeka Blanice se u Maletic rozděluje na tak zvanou malou řeku Blanici a velkou řeku Blanici. Z malé řeky Blanice je uměle vybudovaný kanál nebo-li náhon, na kterém leží Benešovský mlýn.
            Pro nedostatek vody nutná akumulační nádrž.
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavDochovaný
            VýrobceJiří Texler, Myšenec
            Popis1874: 4 kola na mlýn, 1 na pilu, síla 2 HP
            1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 3,34 m3/s, spád 1,42 m, výkon 18,9 HP
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavDochovaný
            VýrobceJiří Texler, Myšenec
            Popis1874: 4 kola na mlýn, 1 na pilu, síla 2 HP
            1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 3,34 m3/s, spád 1,42 m, výkon 18,9 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorVěra Matoušová - Petr Matouš
            NázevHeřmaň
            Rok vydání2008
            Místo vydáníHeřmaň
            Další upřesněnís. 42-43
            AutorVěra Matoušová - Petr Matouš
            NázevHeřmaň
            Rok vydání2008
            Místo vydáníHeřmaň
            Další upřesněnís. 42-43
            AutorJaroslava Pixová
            NázevNa břehu Blanice...
            Rok vydání2010
            Místo vydáníPutim
            Další upřesněnís. 55-62

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            15.3.2013 17:23 neznámým uživatelem

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 19.3.2017 21:19
            doxa (Jan Škoda) 5.10.2022 11:47