Historie
Obecná historie:
Železná (německy Eisendorf). První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1591. Osada vznikla koncem 16. století na panství hradu Přimdy, ale v 17. století se stala samostatným statkem, který postupně drželo několik šlechtických rodů (Kocové z Dobrše pak až do roku 1945). Vesnice byla téměř zničena ve třicetileté válce, ale později byla znovu obnovena a rozrostla se natolik, že byla roku 1905 povýšena na městečko. Před válkou zde žilo přes 1000 obyvatel. Po roce 1945 bylo sice městečko zčásti dosídleno, ale většina domů zůstala prázdná. Po roce 1948 se navíc ocitlo v těsné blízkosti hraničního pásma. Tím se ze Železné stala izolovaná příhraniční osada přístupná pouze pohraničníkům. V tomto období zaniklo přes 90 procent zástavby městečka, zůstalo stát pouze asi 15 domů v jeho nejvýchodnější části. Jádro městečka leželo západněji odtud při velkém rybníce.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Otisk, skica a mapa stabilního katastru 1838 - jako č. 2 vedle rybníka, spalná budova s přístavkem pro dvě kola, naproti spalná obdélníková budova pily, majitelem baron Kotz z Újezda Svatého Kříže. Poprvé je zakreslen na Mapě kultur stabilního katastru ( 1834 – 1844 ) a na II. vojenském mapování - 1836-1852.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V roce 1886 a i v roce 1900 je mlynářem Anton Siegler.
První světová válka (1914–1918)
Po 1. světové válce byly v obci 2 válcové mlýny. Jediné dochované sčítání obyvatel z roku 1921 uvádí jako mlynáře a majitele uměleckého mlýna Andreasa Sieglera.
Seznam vodních děl Republiky československé 1930 – Kötschský potok – Eisendorf 68 – Josef Siegler – mlýn a elektrárna – 2 kola na svrchní vodu – 0,243-3,6-7,6 a 0,166-3,6-5,2.
1939 – č.2 vlastníkem Wilhelm Baier ( Dorfmühl ).
1945 a 1946 – odsun původního německého obyvatelstva.
1947 – budovy stojí
Mezi lety 1961 – 1962 zbourán.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Dnes se zde nachází Obora Srdíčko. Ze mlýna nezbylo vůbec nic.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
