Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Pod Kaprovým rybníkem se od 17. století připomíná Možděnický mlýn čp. 22. Měl jedno složení s krupníkem a pohon kolem na vrchní vodu o průměru 379 cm a šířce 48 cm.
Ze mlýna pochází rod spisovatelky Heleny Šmahelové. Mlýn proslul díky prvnímu dílu mlynářské trilogie Heleny Šmahelové "Stíny mých otců". Začátky vyprávění se opírají o zápis v matrice narozených na faře v Horním Studenci:
"1672 - 3. April. Pokřtěn jest Jakub z šlechetných manželů pošlý Jiříka Šmahela a Kateřiny, mlynáře pod Možděnicí. Na rukou jej nesl Jan Pušman ze Dřevíkova. Svědkové byli Martin Kočí z Veselýho Kopce a Anna, žena rychtáře možděnickýho."
1839 Josef Remeš
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 je zde uváděn v seznamu vodních děl mlynář Josef Urban, mlýn.
Vodní právo bylo zrušeno v roce 1934 za posledního mlynáře Josefa Urbana.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Roubené stavení se skládanou lomenicí vyhořelo v roce 1950.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
17. a 18. století rod Šmahelů
1839 - Josef Remeš
1934 - Josef Urban
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
