Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Založen patrně mezi lety lety 1713-1753
Roku 1836 byl majitelem mlýna Jiří Fürtsch, který toho roku žádal městský magistrát o rozšíření bytu přistavěného k ovčínu. Tomuto rodu mlýn jistě patřil už v 18. stol. což dokládá opracovaná kamenná deska s letopočtem 1786 a iniciálami G. F. (Georg Fürtsch) nalezená při rekonstrukci mlýna.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1855 Františka Fürtschová
25.10.1877 byl u mlýna zasazen vodní cejch na dubovém kůlu. Majiteli mlýna byli Georg a Franziska Fürtschovi. Mlýn se tehdy stále ještě jmenoval Vorlův jak je zaznamenán už na mapách stabilního katastru. Fürtschovi byli Němci, proto byl protokol jako u jediného z deseti domažlických mlýnů sepsán německy. Mlýn tehdy obsahoval dvě česká složení poháněná dvěma koly o průměrech 3.4 a 3.3 m.
1880 vdova Františka Fürtschová (*1835) a syn Jiří Fürtsch (*1857), svobodný, spolumajitel I v tomto mlýně došlo v 80. letech 19. stol. k několika tragédiím. V roce 1885 zde z vodru spadl přímo na řezačku slámy podomek Praštil a zabil se. Roku 1888 si na stejné řezačce uřízl prsty pravé ruky jeho syn Josef Praštil. Roku 1889 byl na hlavě a krku smrtelně zraněn mlynářský chasník Jan Doubek. Nehoda se stala při upravování řemene transmise, který nešťastníka zachytil za krk. Těžce zraněný byl převezen do domažlické nemocnice kde ho ještě stihli zaopatřit poslední svátostí a následkům zranění podlehl. V roce 1907 byl mlýn patrně v exekuci vydražen Karlem Kůstkou, ale již v roce 1911 se majiteli stávají Václav a Božena Zindulkovi aby hned v roce 1913 mlýn získali Matěj a Marie Vochocovi.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1921 Matěj Vochoc (*1882) z Milovic, manž. Marie (*1889)
V roce 1930 je majitelem stále mlýna Matěj Vochoc.
1932 mlynář obviněn, že nečistí stoku a zvyšuje jez
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V roce 1939 je majitelkou zadluženého mlýna Marie Vochocová. Mlýn byl tehdy již zastaven a vodní síla poháněla hospodářské stroje a sloužila k výrobě elektřiny k osvětlení. Ve mlýně pracovala Francisova spirální turbina (dosud dochována) o hltnosti 435 l/s na spádu 4.5 m. Dle zápisu ve vodní knize nesměla být turbina spouštěna na maximalní výkon ale pouze na hltnost 300 l/s. Ve mlýně se dosud nacházelo mlýnské zařízení jako např.: loupačka, tři ocelové válcové stolice, šrotovací kámen o průměru 85 cm, reforma, čistička atd. Roku 1941 dědí mlýn Matěj Vochoc ml. Mlýn je v té době stále zadlužen a potýká se s problémy.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V roce 1949 je na tři roky pronajat manželům Josefu a Anežce Konopíkovým, kteří jej zanedlouho získávájí do vlastnictví. V roce 1951 byl výměrem ONV Domažlice mlýn ze mletí ve mzdě vyloučen. Konopíkovi v něm poté žili až do 80. let 20. stol., následně byl krátce využíván k rekreaci.
Vývoj po roce 1989
V roce 1994 ho koupil současný majitel Rudolf Kraus, který celý areál nákladně rekonstruoval.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Fürtsch Kůstka Zindulka Vochoc
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1786 Jiří Fürtsch
1836 Jiří Fürtsch
1855 Františka Fürtschová
1877 Jiří a Františka Fürtschovi
1880 Františka Fürtschová a Jiří Fürtsch
1907-1911 Karel Kůstka
1911-1913 Václav Zindulka
1913-1939 Matěj Vochoc
1939- 1941 Marie Vochocová
1941-1949 Matěj Vochoc ml.
1949-1980 Josef Konopík
1994- Rudolf Kraus
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
podpis mlynáře reklama, inzerát