Heiderův, Zejbišský mlýn

Zejbišský dvůr je jednou z nejstarších usedlostí na území Královského hvozdu a tvořil základ rozsáhlého osídlení pozdější Zejbišské rychty. Jméno Zejbiš vzniklo zkomolením německého slova Seewiesen, znamenajícího podmáčené louky, které nalezneme pod dvorem při Ostružné až k Jesení a Čachrovu. Název Zejbiš se později přenesl na název celé královácké rychty. Zejbišskou rychtu původně tvořily skelná huť, statek a pila. Po r. 1600 byla sklárna přemístěna do dnešního Eisnerova dvora, tehdy zvaného Nový Zebis, Starý Zebis se říkalo dnešnímu Zejbišskému dvoru. Zejbiš se v polovině 17. st. dostal do rukou významné sklářské rodiny Gerlů, kteří provozovali v 17. a 18. století řadu skláren v širokém okolí a zastávali často úřad hlavního rychtáře pro všech osm rychet Královského hvozdu.

V rocev 1930 vlastní mlýn a pilu Petr Heidler.

Mlynář Peter Heidler byl v Javorné/Zejbiši/ dlouhá léta starostou a velitelem sboru dobrovolných hasičů.

Mlýn byl konfiskován roku 1945 spolu s odsunem posledních majitelů.  V r. 1948 byl dvůr znárodněn a převeden do Státního statku Javorná. Od té doby zaniklo nebo se změnilo v ruiny několik budov a dvůr samotný se dostal do havarijního stavu.

Na leteckém snímku z roku 1949 stojí mlýn ještě neporušen, v roce 1959 již v troskách, zcela zanikl během následujích desetiletí vlivem neúdržby.

Dnes se v místech mlýna nachází bujnou vegetací zarostlý luh Ostružné.