Historie
Obecná historie:
Mlýn čp.25/st.p.20 v k.ú.Javorná na Šumavě patřil do majetku statku Zejbišský Dvůr/Seewieserhof/.Tento statek měl výměru 145 ha.Mlýn, v listinách označovaný také jako "Sägmühle Nr.C.25" ,ležel severně/asi 150m/ od hlavního objektu statku/st.p.17.Nemovitost je zobrazena na mapě Stabilního katastru :Čechy-2788-2, mapový list č.005.Na snímku mapy viz. výše /souřadnice GPS/ je však t.č. zobrazena poloha domu čp.23/st.p.18, rovněž patřící ke statku.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Zejbišský dvůr je jednou z nejstarších usedlostí na území Královského hvozdu a tvořil základ rozsáhlého osídlení pozdější Zejbišské rychty. Jméno Zejbiš vzniklo zkomolením německého slova Seewiesen, znamenajícího podmáčené louky, které nalezneme pod dvorem při Ostružné až k Jesení a Čachrovu. Název Zejbiš se později přenesl na název celé královácké rychty. Zejbišskou rychtu původně tvořily skelná huť, statek a pila. Po r. 1600 byla sklárna přemístěna do dnešního Eisnerova dvora, tehdy zvaného Nový Zebis, Starý Zebis se říkalo dnešnímu Zejbišskému dvoru. Zejbiš se v polovině 17. st. dostal do rukou významné sklářské rodiny Gerlů, kteří provozovali v 17. a 18. století řadu skláren v širokém okolí a zastávali často úřad hlavního rychtáře pro všech osm rychet Královského hvozdu.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V rocev 1930 vlastní mlýn a pilu Petr Heidler.
Mlynář Peter Heidler byl v Javorné/Zejbiši/ dlouhá léta starostou a velitelem sboru dobrovolných hasičů.
Mlýn byl konfiskován roku 1945 spolu s odsunem posledních majitelů. V r. 1948 byl dvůr znárodněn a převeden do Státního statku Javorná. Od té doby zaniklo nebo se změnilo v ruiny několik budov a dvůr samotný se dostal do havarijního stavu.
Na leteckém snímku z roku 1949 stojí mlýn ještě neporušen, v roce 1959 již v troskách, zcela zanikl během následujích desetiletí vlivem neúdržby.
Dnes se v místech mlýna nachází bujnou vegetací zarostlý luh Ostružné.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1869-1880: Wenzl a Anna Denk
1880-1888: Wenzl Denk
1888-1890: Lorenz a Anna Heider
1890-1915: Josef a Anna Heider
1915-1924: Anna Heider
1924-1945: Peter a Franziska Heider
zdroj: Jan Vlček
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: