Historie
Obecná historie:
Po větší část 19. století držela velkostatek v Domoradicích (147 hektarů) rodina vysokomýtské, původně lékárnické rodiny Žejkliců, od konce 19. století byl statek v majetku rodiny Jílkových, původem ze Lhůty. Ti přebudovali barokní zámeček v tehdy moderním novorenesančním duchu; v této podobě, byť značně poničené, se jejich úprava zachovala dodnes. K Jílkově velkostatku, zcela mimořádně úspěšnému, tehdy patřil mj. i rodinný pivovar (pivo se přestalo vařit r. 1928), rybník a mlýn.
Nový majitel velkostatku p. Jan Jílek snažil se všemožně majetek svůj zvelebiti. Koupiv v dražbě od Jos. Burše za 1.505 zl. dolní mlýn, čís. 25, založil horní rybník mezi pivovarem, školou, pálenkou (čís. 50) a strání "Konicí".
Z jara roku 1894 počato se stavbou vodovodu z dolního rybníku.
r.1918 V měsíci červnu postižena byla obec zdejší a sousední Svařeň průtrží mračen a krupobitím, čímž úroda polní na pozemcích ke Svařeni ležících téměř na polovici zničena. Malý potůček "Broučák" se rozvodnil, bral lávky i odnášel dříví a klády. V obci zdejší v čís. 25 ve mlýnku vnikla voda až do světnice a na dvorku utopila 2 husy a 3 králíky. V údolí k Vinarům učinila mnoho škody zatopením obilí na stojatě. Jaro suché - žně deštivé, mnoho obilí porostlo. Voda zaplavila dvůr u pivovaru a odnesla most.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1926 vodárna a mlýn Jan Jílek
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1878 Jan Bureš
1930 Jan Jílek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: