Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Stavbou drážního tělesa došlo k přetnutí a rozdělení města se všemi důsledky pro obchod a podnikání. V předstihu bylo nutno vyjasnit vlastnické vztahy k pozemkům v trase navrhované železnice a navrhnout opatření k jejich uvolnění. Z tohoto důvodu musel být státem vykoupen a zrušen stávající obilní mlýn, který se nacházel před viadukty budované dráhy.
Nad původním mlýnem počal Wilhem Seele stavět velkou přádelnu a postupně sem od roku 1857 přemisťoval výrobu a provoz z Bynova. . Podnik byl v roce 1876 prodán Johanu Münzbergrovi, látky se zde již nevyráběly.
První světová válka (1914–1918)
Továrnu v Podmoklech v roce 1920 zakoupila firma Makosa-Textilweke a. s.
1930 přádelna - textilní závody Makosa.
Po velkém požáru v roce 1935 se zachovala původní správní budova, ve které se dnes nachází zdravotní škola.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1857-1876 Wilhem Seele
1876-1920 Johann Münzberger
1920-1945 Makosa-Textilweke a. s.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
