Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1637 v soupise poddaných král. města Písku: Tomáš Karásek na mlejnci na 2 kola
rod Karásků zde působil až do roku 1860, nikdy více se však již nemluví o mlýnu
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Karásek
Historie mlýna také obsahuje:
1637 Tomáš Karásek
1651 Pavel Karásek
1672 Tomáš Karásek
1712 Šimon Karásek
1749-1767 Vojtěch Karásek
1790 Vavřinec Karásek
1812 Václav Karásek
1860 Josef Lusk
1880 Matěj Lusk
1919 Josef Lusk
1938 Josef Lusk II.
1976 Josef Lusk III.
2008 Tuintjer s.r.o.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: