Mlýn č.p. 192 postavili manželé František a Magdalena Dohnalovi na obecních pozemcích přenechaných zastupitelstvem v září roku 1892. František Dohnal se zavázal tyto pozemky nejdřív řadně přeměřit geometrem a vyhotovit mapu, podle které se následně sepsala kupní smlouva. Zároveň bylo Františkovi dovoleno, "aby sobě směl dříve stružku na zkoužku udělati", protože celý podnik byl nejistý a v hospodě si Františka dobírali, že se mu vodu do mlýna nepodaří nikdy přivézt. Pozemky byly totiž kamenité, stráň beze stromů a zcela vyprahlá (odtud název Mexiko). Pozemky byly nakonec odkoupeny 1. listopadu roku 1895 za 171 zlatých a 84 krejcaů.
Na koupi pozemků a stavbu mlýna si Dohnalovi vypůjčili 1000 zl. u kontribučenské záložny v Lukách. Dluh se zavázali posplácet po 64 zl. 75 kr. každého půl roku, počínaje 1. lednem 1898. Plánek mlýna nakreslil František Havrda, zednický mistr ve Velkém Beranově a stavba byla zahájena v polovině roku 1893 z kamenů získaných při hloubení mlýnského náhonu, který později dosáhnul celkové délky asi 1,5 km. Původě mělo být hotovo již koncem září téhož roku, avšak při budování náhonu nastaly nečekané překážky, například za dnešním koupalištěm narazili na skálu, voda se ztrácela, ale přesto se podařilo k mlýnu vodu přivézt a z přivedené vody se mohlo hasit vápno na stavbu mlýna. František si zažádal o posun termínu na konec dubna následujícího roku a kolaudace proběhla 7. května 1894 za přítomnosti stavitele, obecního zastupitelstva a okresního hejtmana.
Bylo vypočítáno, že mlýnský náhohon dosáhne od Kozlovského potoka spád okolo 8 metrů, mlýnské kolo mělo mít průměr také 8 metrů. Většinu ze strojního vybavení si František Dohnal vyrobil sám, protože dříve pracoval v Pardubicích v továrně na výrobu dřevěného mlýnského zařízení. Pocházel z nedalekých Bítovčic, byl vyučený stolař a strojník a v posledních letech se živil také jako hostinský (U Korandů na městečku). V Lukách si namluvil Magdalenu Vondrovou, dceru sedláka Jana Vondry z čp.85. Měli spolu 6 dětí, avšak všechny zemřely do 6ti let věku. Později si vzali na vychování tři sirotky (Stokláska z Jamného, Lojka z Jihlavy a Karlu Kejnovskou, provdanou Balvínovou z Přibyslavic).
František Dohnal zemřel v roce 1916 v 59 letech, na mlýně zůstala vdova Magdalena. O tři roky později si na inzerát našla a vzala mlynáře, taktéž vdovce, Františka Zámostného z Chedrbí (okr. Kutná Hora). František Zámostný se do Luk přestěhoval se svými dvěma dětmi – Josefem a Františkou, a od roku 1921 začal provozovat mlynářskou živnost společně s Magdalenou. Zemřeli krátce po sobě v roce 1941.
Josef Zámostný se narodil v roce 1912, do první třídy obecní školy nastoupil již v Lukách. Vyučil se mlynářem a truhlářem. V roce 1937 se oženil s Františkou Jahelkovou (1915-1997) a měli spolu 4 děti – Josefa, Alenu, Vlastislava a Františka. Mlýn vedl po smrti rodičů od roku 1941 pouhých deset let, než byl mlýn v rámci tzv. Rajonizace označen za neperspektivní a zrušen. Až do odchodu na odpočinek pracoval jako správce místního koupaliště. Poslední Loucký mlynář zemřel v roce 2006.
