Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn vznikl zřejmě někdy v první pol. 19. stol., jako reakce na rozrůstající se potřeby města, je zakreslen na indikační skice, ač bez obvyklé značky vodního kola, na starších mapách se mlýn neobjevuje. Na mapě I. voj. mapování zakreslen není, ale není zde zakreslena ani sousední jirchářská valcha, která je v pramenech doložená již v 17. století, ačkoli bez přesného určení polohy.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Původně částečně dřevěná stavba byla kolem poloviny 19. stol. přestavěna. Důvod zániku mlýna není zcela jasný, ale je dost pravděpodobné, že mlýn vyhořel v roce 1861 při velkém požáru města, který mimo jiné zničil prvotní tiskařskou dílnu Johana Steinbrenera, který pozemek mlýna zakoupil pro svoji první vekou továrnu, protože prostory starých dílen, po požáru obnovených a rozšířených, v dnešní Steinbrenerově ulici nedostačovaly rozšiřující se výrobě. Továrna zahájila výrobu 17. února 1872 a pohon strojů zajišťoval parní stroj. Výrobní prostory však za nedlouho přestaly dostačovat a proto ve městě vznikly postupně další provozy. Kromě továrních objektů Johan Steinbrener nechal postavit sociální ústav pro děti v Hrabicích, penzijní dům Rupertinum a ve městě a na třicet obytných, vesměs dvoupatrových domů pro zaměstnance podniku.
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
