Nelze být ve stejnou dobu v pekárně a ve mlýně.
(francouzské přísloví

Čelákovický mlýn, mlýn Na Hrádku

Čelákovický mlýn, mlýn Na Hrádku
1046/7
11
Na Hrádku
Čelákovice
250 88
Praha-východ
Čelákovice
50° 9' 58.3'', 14° 45' 5.6''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu a mele
Mlýn s velice starou historií počínající snad někdy po roce 1300.
Na okraji města u kostela
Labe
33231/2-2032
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V letech 1382-84 připomíná se tu mlynář Ctibor s chotí Martou a synem, který „maje při s paní Markétou, vdovou z Okoře“ odevzdal ukončení pře její Vavřincovi z Brandýsa.
Roku 1384 je uváděn na Čelákovickém mlýně mlynář Pavlík s chotí Lídou. V letech 1385-1392 mlynář Kerbík s chotí Martou. Ale Pavlík roku 1392 „žaloval, že jest odstrčen od mlýna a tento dán Kubíkovi." Konšelé prohlásili Pavlíkovi: "...od práva Pražského jsme tebe neodehnali".
Mlýn v Čelákovicích měl již v 15. století výsadní postavení. Byl to jeho mlecí rajón početných vesnic směrem ku Praze, i příznivý vývoj cen obilí. Všechno to z něj vytvořilo nejdražší poddanskou nemovitost ve městě i okolí.
Mlýnská výroba mlýna v 15. století rostla a tím se zvětšovalo i mlýnské stavení a zařízení. Mlýn v roce 1444 měl dvě mlýnská kola.
Mlýn však vyhořel, neboť v témže roce je uváděno, že Mlynář Prokop prodal spálené městiště mlýnské Hájkovi. Tento se však vzpíral ze spáleného mlýna začít stavět a zadržel pánu Bohuňkovi z Klinštejna 20 kop gr. č. úroku, zdráhal se i doplatit částku Soukupovi Prokopovi. Vznikla pře, jejímž výsledkem bylo, aby Hájek „pána za odpuštění zadrženého úroku pěkně zaprosil a témuž i dvou lodí u toho mlýniště nedal, ostatku pak s dvěma kopami gr. č. Prokopovi odstoupil“. A Hájek poslechl.
Mlynář Prokop však také nový mlýn „nejsa s to stavět“, vzdal se mlýniště a práva k němu ve prospěch pana Bohuňka „ve 2 kopách gr. č.“. Pan Bohuněk z Klinštejna tedy mlýn znovu vystavěl a dědičně jej dal v držení svému služebníkovi Václavu Boukalovi. Ten ze tří kol mlýnských platil ročně 8 kop gr. č. úroku ve stříbře spolu, aby „prvého lososa, jenž by dopaden byl, a na vánoce dva kapouny odevzdal“
V roce 1456 prodal Václav Boukal mlýn svému bratru Šimonovi.

V té době píše se „Čelákovický mlýn patříval spolu s mlýny v Praze, Roudnici, Litoměřicích, Berouně a Rakovníku mezi největší a nejdokonalejší české mlýny“.
V roce 1468 se připomíná lázeň na Labi pod mlýnem. Syn Šimona Boukala Janek odkázal roku 1483 5 kop platu z mlýna zdejšímu záduší. Ten také roku 1484 prodal mlýn mlynáři Matoušovi. Roku 1487 se tu připomíná mlynář Václav Kulhavý. Pak také Jakub, „mlynář čelákovský, který jest umřel na panství rohozenském, zanechav po sobě sirotka Daniela“
Mlynář Matouš v druhé polovici 15. století patřil zřejmě v mlynářství za odborníka zvučného jména, protože roku 1479 ho konšelé Starého Města pražského jmenují přísežným mlynářem zemským. Záznam o tom svědčí, že „vedle staroměstských mlynářů byli jako přísežní mlynáři zemští přibíráni i mlynáři z jiných měst a z venkova, kteří rovněž skládali přísahu staroměstským konšelům a podrobovali se jejich dohledu. Roku 1479 jich již bylo 12, totiž 8 z Prahy a po jednom z Čelákovic, z Komořan a z Berouna. Odkud byl dvanáctý, není v pramenech doloženo“.
Mlynář Matouš se však ve svém místě v roce 1484 dostal do sporu s čelákovickým záduším o právo mlýna na odběr lomového kamene na úpravu jezu. Mlynář vytěžil ze sporu předsevzetí od zádušínvymezené části sporného pole s lomem a s ovocnými stromy ke svémummlýnu, i když naproti tomu se musel zavázat čelákovickému zádušímk placení roční pozemkové renty 2 korců žita. Ale ponechal si celý získaný areál k dispozici pastevní soustavy obecních pastýřů. Předtím totiž mlýn byl bez pozemků.


Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Po Jakubu na mlýně Čelákovickém byl mlynář Kuba. Tehdy měl již mlýn tři kola.

Po mlynáři Kubovi zůstali dva nezletilí synové Jan a Svatoš, kteří neměli možnost ještě na mlýně hospodařit, a proto v jejich zájmu byl mlýn prodán a výtěžek z prodeje 155 kop gr. č. uložen na Brandýský zámek do sirotčí truhlice, kde peníze měly zůstat až do jejich zletilosti. Byly to kromě 155 kop gr. č. a 221/2 kopy gr. č. ještě další částky - celkem 329 1/2 kopy gr. č.
Pan Arnošt Krajíř, přední odpůrce císaře Ferdinanda I., českobratrský šlechtic a majitel velkostatků Mladá Boleslav a Brandýs nad Labem, byl však odsouzen ke konfiskaci majetku, koncem roku 1547 vybral z deponované částky 329 1/2 kopy gr. č. ve svůj prospěch jako půjčku ze sirotčí truhlice. Zda však částku vrátil skými sirotky vyrovnal, není již znáno. 

Po mlynáři Kubovi získal mlýn v Čelákovicích kolem roku 1540 Mach Turnovský. Ten byl zbohatlým panským úředníkem a zabýval se obchodem rybami. Mimo mlýn vlastnil ještě od roku 1539 selský dvorec v Toušeni. Ten však v roce 1539 odprodal, aby měl dostatek prostředků na nákup Čelákovického mlýna.
Mach Turnovský na mlýně sám nehospodařil, nýbrž zaměstnával vlastního mlynáře. Při mlýně rovněž nechalvybudovat rybí sádky stejně jako předtím v Toušeni. Nutno dodat, že Mach Turnovský doplatil řádně sirotkům svého předchůdce na mlýně Kubovým hodnotu majetku.
V roce 1545 Mach Turnovský Čelákovický mlýn prodal za 950 kop gr. Jakubu Koutskému s tím, že „dostal 650 kop gr. č. závdavku a splátek celkem 650 kop, odpovídající přibližné výši závdavku 200 kop a devíti splátkám po výslovně uvedené částce 50 kop gr. č. ročně“.
Je i předpoklad, že Mach Turnovský v té době provedl na mlýně nejen stavbu sádek, ale i některé stavební úpravy. Rovněž si poblíž mlýna postavil nový dům a rozšířil rybník.
K zajímavosti patří, že i když nový majitel Čelákovického mlýna chtěl užívat honosného jména „urozený pán“ a šlechtického či rytířského erbu obrněné ruky, přece jen v historických zápisech je zván jen  prostě „pan Jakub Koutský z Kostelce“.
Jakub Koutský zemřel roku 1555. Do své smrti stačil za Čelákovický mlýn splatit pouze 700 kop gr. č. Splátky dalších gr. č. v lednu 1556 již složil jeho nejstarší syn Jan Koutský, který se po něm stal majitelem mlýna.
Před smrtí získal Jakub Koutský ke mlýnu od čelákovického záduší ještě pozemek u mlýna, kde postavil stodolu a další rybí sádky a zavázal se za to k roční rentě ve výši 6 gr. č. a čtvrtce pšeničné mouky na hostie ve prospěch čelákovického kostela. Vlastnil ještě mlýn v Kochánku a dům v Rybářské ulici. Zemřel padesátiletý a vdova po něm, Žofie, měla na mlýně zajištěný byt a výživu pro své děti.
Protože na mlýně vůči vdově Žofii byly ještě další závazky, rozhodl se Jan Koutský roku 1556 mlýn koupit za 1 200 kop gr. č. a zavázal se kupní cenu splácet sourozencům a převzal vyživovací povinnost vůči maceše i povinnost výplaty jejího věna na sebe Jan Koutský, majitel Čelákovického mlýna a měšťanského domu v Čelákovicích, roku 1562 získal od krále Ferdinanda I. jako od vrchnosti velkostatku Brandýs nad Labem závažné rozhodnutí, kterým byl jeho čelákovický majetek prohlášen za výsadní statek, i když s ponecháním jeho poddanského charakteru. Plyne to z královského privilegia vydaného Janu Koutskému a nazvaného podle větší panovníkovy pečeti pojmem „hamfest“.
Jan Koutský cílevědomou činností dále rozšířil svůj majetek a mezi lety 1562 a 1565 koupil ještě od Viléma Obrštorfa, brandýského hejtmana, dům vybudovaný ve Farářské ulici Machem Turnovským. Dům byl v sousedství mlýna a byly s ním spojeny rybí sádky,mpotok, rybník.
Od Jana Habartického koupila vše Marie z Valdštejna, která závětí statek odkázala jezuitům koleje staroměstské v Praze. Za Valdštejnů byl nájemcem Čelákovického mlýna Matěj Spálený, který stěžoval si roku 1608 u České komory na hejtmana Přerovského, že bránil poddaným u něho mlíti.
Když podruhé se roku 1612 ujali jezuité mlýna i dvora v Čelákovicích a ustanovili roku 1616 správcem kněze Václava Jelínka, pronajali mlýn Václavu Antošovi. Stavové čeští však zrušili valdštejnskou závěť, protože jezuitům nedostávalo se inkolátu a tudíž způsobilosti držení zemských statků. Mlýn v Čelákovicích tak připadl královské komoře a byl spojen s panstvím Brandýským. Ta mlýn s pilou pronajalo asi roku 1618 opět Václavu Antošovi. Tehdy na mlýně „bývalo kol
moučných 8, pila o jednom rámě jedna, slupě jedna. Platívalo se nájmu pšenice 10 strychů, žita 180 strychů, ječmene 35 strychů, prachu půdního 30 strychů“.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Když roku 1620 byla prodána tvrz s příslušenstvím paní Trčkové, mlýn „sám v své podstatě a pilou .. , k ruce J. M. C. pozůstaven jest“. Tím pominul hamfešt císaře Ferdinanda I. Komora mlýn pronajímala ma prováděla i opravy, jak svědčil letopočet 1732 na bráně ve mlýnici.
Mezitím ovšem postihl Čelákovice - tak jako celou řadu jiných míst - běs třicetileté války. V roce 1636 tu zbylo jen 8 usedlých hospodářů, za dva roky stoupl jejich počet na 20, ale v letech 1644-45 bylo město znovu téměř úplně vylidněno a jen pomalu se vzpamatovávalo. Roku 1670 jednalo se též o jakési slévárny a stoupy.
Z nájemců roku 1640 se uvádí Pavel Vlasák. Po něm tu mlynářem byl Adam Šolc ze Staré Boleslavi, roku 1668 Sigmund Spilka, roku 1669 Jiří Lochovský. Roku 1670 ucházeli se o nájem mlýna Václav Kradhvíl z Prahy, který přisazoval na Jana Loudila z Nymburka. Loudil sice zvítězil, ale téhož roku zemřel, načež Čelákovičtí přimlouvající se za vdovu Kateřinu Loudilovou, „uvádějící, že Loudil dostanouce se k nám do mlejna spustlé stáje i kameni semleté jest našel, takže chtíce lidem přespolním i domácím melivem sloužiti, veliké náklady i práce měl“mlýn o 8 složeních.

Roku 1752 byl mlýn prodán emfyteutický Antonínu Novoveskému s mlecí povinností městečka Čelákovic, Toušeně i Zap a vsí Mstětic i Ostrova. Také panské dvory v Toušeni, Ostrově a na Stránce a ovčín v Toušeni měly nadále v něm mlíti své deputátní obilí.
Jiří Novoveský, 1. manž. Anna roz. Langová (1789),  2. oo 1790 Marie Anna roz. Stehnová 

2.7.1792 (nebo 25.2.1793 ?) zakoupil za 27.000 zl. statky po Janu Půlpánovi (který se stal hejtmanem kraje chrudimského, avšak v zápětí zemřel) v Chotouni a mlýn prodal Josefu Janovskému, mlynáři poříčanskému.  V Chotouni se mu však nedařilo a jen se zadlužil a statek v červenci 1800 prodal za 32.500 zl. vdově rytířce Zádubské ze Schöntalu.

(František Jan Vavák, Paměti)

1792 Josef Janovský

1832 Antonín Janovský

1835 Václav Radimský

 

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1849 Jan Radimský

1864 František Říha

1884 František Říha.

Později dle plánů splavňovacích byl mlýn určen k výkupu a zboření. To se však neuskutečnilo.

V roce 1930 byl majitelem mlýna František Říha.

V r. 1942 byla jeho stará dřevěná mlýnice cílem komunistické partyzánské akce.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vlasák
  • Šolc
  • Spilka
  • Lochovský
  • Loudil
  • Říha
  • Novoveský
  • Janovský
  • Soukup
  • Boukal
  • Kulhavý
  • Turnovský
  • Koutský
  • Antoš
  • Radimský

Historie mlýna také obsahuje:

1382-84 Ctibor 
1384 Pavlík

1385-1392 Kerbík

1392 Kubík

-1444 Prokop Soukup

1444 Hájek

1444 Bohuněk z Klinštejna

1444-1456 Václav Boukal
1456 Šimon Boukal

1483 Janek Boukal
1484 Matouš

1487 Václav Kulhavý.

Jakub
Kuba

1540-1545 Mach Turnovský

1545-1555 Jakub Koutský
1556 Jan Koutský

1612-1618 Václav Antoš
1640 Pavel Vlasák

Adam Šolc

1668 Sigmund Spilka,

Jiří Lochovský.

1670 Jan Loudil
Kateřina Loudilová

-1792 Jiří Novoveský

1792- Josef Janovský

1832 Antonín Janovský

1835 Václav Radimský

1849 Jan Radimský

1864 František Říha

1884 František Říha

1930 František Říha

Jan Loudil, zemřel při nákladných opravách mlýna v Čelákovicích v červnu 1670. Pan Josef Klempera v knize Vodní mlýny v Čechách I uvádí, že mlýn pracoval již roku 1382. Na str. 232 Klempera píše :" Z nájemců roku 1640 se uvádí Pavel Vlasák. Po něm tu mlynářem byl Adam Šolc ze Staré Boleslavi , roku 1668 Sigmund Spilka, roku 1669 Jiří Lochovský. Roku 1670 ucházeli se o nájem mlýna Václav Kradhvíl z Prahy, který přisazoval na Jana Loudila z Nymburka. Loudil sice zvítězil, ale téhož roku zemřel, načež Čelakovičtí, přimlouvajíce se za vdovu Kateřinu Loudilovou, ,,uvádějící, že Loudil, dostanouce se k nám do mlejna spustlé stáje i kamení semleté jest našel, takže chtíce lidem přespolním i domácím melivem sloužiti, veliké náklady i práce měl." (Jaroslav Loudil)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      městský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
            • existující umělecké složení
            Žádná položka není vyplněna
            Mlecí kámen před vjezdem do mlýna (HŠ)
            Dochovaný
            • pila
            • stoupa
            • výroba elektrické energie
            • jiné
            1618: 1 stoupa a jednorámová pila
            Výroba šrotů, rybích granulí, pelet na topení ap, zkrátka všeho, kromě mletí mouky
            • jez
            • náhon
            • odtokový kanál
            • lednice
            • turbínový domek
            délka jezu 63,45 m, šířka vorové propusti 5,63 m
            Typturbína Girardova
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisInstalována 1894
            V roce 1930 byla ve mlýně 1 turbína Girard, hltnost 2,193 m3/s, spád 1,35 m, výkon 22,02 HP.
            Typturbína Girardova
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisInstalována 1894
            V roce 1930 byla ve mlýně 1 turbína Girard, hltnost 2,193 m3/s, spád 1,35 m, výkon 22,02 HP.
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1444: 2 kola
            1484: 3 kola
            1618: 8 kol
            1790: 8 kol
            1874: 3 kola
            1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 3,061 m3/s, spád 1,425 m, výkon 17,8 HP.
            TypNásosková turbína – Metaz
            StavDochovaný
            PopisPůvodně dvě turbíny Jonwal - Girard, dnes Metaz.
            Typturbína Johnvald
            StavZaniklý
            Popis1930: 1 turbína Johnvald, hltnost 5 m3/s, spád 1,35 m, výkon 70 HP.
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            Popisinstalována 1926
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            • pískovcový kámen | Počet:
            • AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníPraha, str.9
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníPraha, str.9
              AutorJosef Klempera
              NázevVodní mlýny v Čechách I.
              Rok vydání2000
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 228-233

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Plány - stavební a konstrukční

              Obrazy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - vodní dílo

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Ostatní

              Vytvořeno

              5.6.2012 18:59 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Helena Špůrová 12.10.2015 20:40
              doxa (Jan Škoda) 11.11.2024 00:36