Historie
Obecná historie:
11. 5. 1710 byla uzavřena smlouva obce s mlynářem Adamem Škorpilem, který vprostřed obce v roce 1709 postavil mlýn. Smlouva se týkala údržby mlýnské strouhy a mostu. Jednalo se ale zřejmě pouze o přestavbu nebo snad stavbu nového mlýna na místo starého, protože mlýn je uváděn již v roce 1651. Ve vodní knize je jmenován Alois Fillippi. Zápis se týká především znamení a vodního cejchu, který byl umístěn při splávku u louky u čp. 597. 23. 6. 1953 byl výměrem ONV v Ústí nad Orlicí zápis ve vodní knize zrušen. Mlýn byl již před druhou světovou válkou zastaralý, krátkou dobu zde byla provozována pekárna. Dluhy zatížený mlýn byl po měnové reformě v roce 1945 prodán Kučerovi. Obytná část a mlýnice s turbínou byly zbourány. Potok se dříve nazýval Husí krk.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V r. 1911 nabízel mlynář Alois Filipi mlýn k pronájmu z důvodu stáří. (RR)
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Filipi
- Škorpil
- Filippi
- Kučera
Historie mlýna také obsahuje:
1709 Adam Škorpil
1911 - Alois Filippi (RR)
1930-1939 - Jaroslav Filipi (RR)
1945 Kučera
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více
Alois Filipi (1.5.1853-18.1.1932) byl nejmladší syn z mlynářské rodiny. Jeho předci provozovali mlýn v Chrásti v katastru obce Dolní Krupá. A. Filipi se vyučil mlynářem v mlýně Bezpráví. Pak pracoval na různých mlýnech v oblasti Ústí nad Orlicí. Mlýn v Řetůvce koupil v dražbě dne 10.11.1882 za 4130 zlatých. Mlýn byl velmi zanedbaný. A. Filipi ho neustále vylepšoval, v roce 1916 ho vybavil turbinou. Nespoléhal pouze na selské mletí, ale vozil obilí ze Slovenska a Uher a zásoboval moukou Ústí nad Orlicí, Lanškroun a pod. Největšího rozkvětu mlýn dosáhl po 1. světové válce. A. Filipi byl členem obecního zastupitelstva a jedno období byl i starostou obce. Koncem dvacátých let odešel na odpočinek a mlýn předal svému nejmladšímu synovi Jaroslavovi. Ten bohužel nebyl dobrý hospodář. Mlýn zadlužil a tím začal jeho úpadek, který vedl k zániku mlýna a jeho prodeji. (Milena Veselá)
Skrýt
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: