Historie
Obecná historie:
Valcha s mlýnem se nazývaly "Na Bezpravě", později byly přiřazeny pod Dobrou Vodu. Nejstarší zmínka se nachází v gruntovních knihách Brandýsa n. Orl. k r. 1538. R. 1586 byl mlynářem Jan Michálek, r. 1594 Jan Chrtek a r. 1612 koupil mlýn od Adama Michka J. M. Žerotín. Valcha byla k mlýnu přistavěna později. Po uzavření valchy mlýn ještě nějakou dobu mlel. Na místě byla pak postavena tovární budova fy Orlicia. Mlýn s valchou je zachycen byl na kresbě Fr. Egrleho z. 1868, kde je zděný z kamene, částečně dřevěný, se třemi koly na spodní vodu. Budova je postavena na půdorysu písmene L, patrová, s valbovou střechou krytou šindelem. Obytné stavení je zachyceno jako roubené, přízemní. Budovy firmy Orlicia stojí přibližně ve stejných místech, jako stál mlýn a obytná chalupa. Z mlýna je pravděpodobně dochováno částečně zdivo. Mezi cihlami je i lomový kámen, jež by mohl pocházet z mlýna, především JZ nároží.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Na panství Brandýs nad Orlicí, majitelky Marie z Lipé, rozené Zárubové z Hustířan a na Brandýse, je v roce 1651 uveden "Mlejn Bezprávský" a jako mlynář Jan Stratil ve věku 30 let. Má stejně starou ženu Káču a dceru Marjánu (10 let), všichni nekatolíci s nadějí na obrácení.
Prameny: výzkum Václava Černohouse
1839 Václav Kopecký
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 tkalcovna a pila, Orlicia, textilní společnos
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Michálek Chrtek Michek Žerotín Stratil Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1651 Jan Stratil
1839 Václav Kopecký
1930 Orlicia
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
