Do r. 1547 vlastnili mlýn Krajířové z Krajku, po nezdařeném stavovském postvání proti Ferdinandovi I. opustili Čechy. S nimi odešel i mlynář v Kochánkách, Jakub
1561 - na mlýn se přiženil Jan Roudnický z Mydlovaru
1577 - Jan Roudnický z Mydlovaru koupil mlýn
1577 - 1596 - Jan Roudnický z Mydlovaru
mlýn měl 4 kola moučná, 1 stupní a 1 samostatné pilní. U mlýna hospodářství s 1 párem koní, pole, kus borového a dubového lesa a vrbový luh vedle jezu. (Většina se však nacházela na protější straně řeky.) Ze mlýna platil 18 kop grošů českých ročního úroku.
Po smrti Jana Roudnického a jeho ženy Magdaleny zdědily mlýn jejich děti Adam, Mikuláš, Dorota a Kateřina a nezletilý vnuk Jan Švehla. Mlýn odhadli Viktorin Škopek z Klautperku a na Vlkani, Viktorin Houser, mlynář z mlejna brandejského, Jan Kostomlatský, mlynář ze vsi Sobětuch, Jiří Šašek, Samuel Brodský, primas a Daniel Smejkal, soused z města Nových Benátek nad Jizerou, společně prohlásili, že "mlejn na zboření jest" a odhad zněl na 1.500 kop gr. míš.
1596 - 1609 - Adam Roudnický z Mydlovaru, syn Jana
1609 - 1610 - Alžběta, vdova po Adamu Roudnickém
1610 - Mikuláš Roudnický, bratr Jana, kupuje mlýn od vdovy Alžběty
1610 - 1652 - Mikuláš Roudnický z Mydlovaru
1612 Mikuláš Roudnický prodal mlýn Janu Smutnému, mlynáři z Mladé Boleslavi za 1.050 kop gr. českých, ten ale splatil pouze závdavek 500 kop, následně však "voda Jizera jinou stranou, od téhož mlejna několik honův dáleji tok svůj vzala a mlejn na suše zůstal". Jan Smutný ze mlýna odešel a na mlýn se vrátil Mikuláš, mlýn ale sloužil již jen jako polní hospodářství a nájem mu byl snížen na polovinu, tedy 9 kop gr. čes..