Musel by mít hodně mouky,
kdo by chtěl všem zlým lidem zalepit hubu.
(německé přísloví)

Bělečský mlýn

Bělečský mlýn
30
Běleč nad Orlicí
503 46
Hradec Králové
Běleč nad Orlicí
50° 11' 14.6'', 15° 57' 0.4''
Mlýniště bez mlýna
Mezi nejvýznamnější kulturní památky v obci patřil do nedávné doby tzv. Bělečský mlýn, roubená patrová stavba na břehu Mlýnského rybníka asi 1 km jižně od obce. Patrový roubený mlýn vystavěný okolo roku 1617 mlynářem Janem Tomanem. Pro nezájem o udržování památky mlýn značně zchátral a jeho torzo bylo v roce 2003 přemístěno do skanzenu v Krňovicích, kde bylo použito pro stavbu repliky mlýna - viz kartu "Bělečský mlýn - skanzen Krňovice"
asi 1 km jižně od Bělče
Bělečský potok
45136/6-586
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Tento mlýn při tzv. Suchém potoku byl vystavěn přibližně roku 1617 mlynářem Janem Tomanem, který zde zřídil i rybníček. Mlýn měl čtyři stoupy.

Urbář z roku 1617 uvádí:" Jan Toman platí každého ouroku 27 grošů, téže ze 7 jiter kopaniny 30 grošů, též z 29 jiter pastviště 29 grošů, téže z kusu místa nad Bělčem při potoku, jenž slove Suchej potok, kdež nově rybníček udělal a pod ním mlejnec o dvou kolích moučných a při nich čtyry stoupy vystavěl, každého ouroku i kopu grošů." (RR)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jiřík Štama (50), manželka Anna (54), schovanka Alžběta (12), všichni katolíci

1688 - mlynář Pavel Šutka byl jako rukojmí čtrnáct dní v Pardubicích "arestem zámeckým opatřen". (RR)

V Bělečském mlýně se měl na svém útěku údajně skrývat i Jan Amos Komenský.

1840 Jan Malý

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Před r. 1900 zde byl mlynář Jarkovský, pak  Josef Pokorný a po něm Bohuslav Pokorný. (RR)

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Roku 1914 shořely dřevěné stáje a místo nich byly vystavěny zděné.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1930 Marie Pokorná

Po roce 1938 bylo mlýnské kolo vyměněno za turbínu a pak i za elektrický pohon. (RR)

V r. 1940 ve mlýně skončilo mletí (RR).

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Toman
  • Hájek
  • Pokorný
  • Jarkovský
  • Šutka
  • Malý
  • Štama

Historie mlýna také obsahuje:

1617 - Toman

1651 Jiřík Štama

1807 - Jan Hájek

1840 Jan Malý

V r. 1930 vlastnila mlýn Marie Pokorná.

1939 - Bohuslav Pokorný (RR)


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      roubená
      jednopatrový
      Roubená patrová stavba s vyřezávanou lomenicí a patrovou pavlačí. Uvnitř zbytky mlynářského zařízení. V lomenici letopočet 1807.
      Lidová patrová roubená architektura s vyřezávanou lomenicí a pavlačí, typ patrového domu z oblasti Nové Paky, dat. 1807. Zbytky mlýnského vnitřního zařízení dodávají objektu navíc charakter technické památky.
      dr. Wagnerová
      Roubená patrová budova na břehu rybníka asi 1,5 km od obce Běleč n . 0. Střecha mansardová s polovalbami krytá lepenkou. V průčelí domu v každém patře po dvou dvoudílných oknech. Lomenice v současné době již neexistuje, protože je spolu s přední polovinou střechy zřícená. Podél podél­né části ve dvoře v patře dřevěná pavlač přístupná z patra. Vchod do budovy pouze ze dvore při­bližně ve třetí třetině domu. Vchod vede přímo do mlýnice, z které vede schodiště do patra a vpravo vchod do obytné části domu.
      Vnitřní dispozice domu nepopsatelná, protože do něj nelze vejít pro nebezpečí zřícení. Stavení je polorozbořené, v katastrofálním stavu. Střecha nad obytnou částí zcela propadlá.
      Budova byla postavena roku 1807 mlynářem Janem Hájkem.
      Původně roubená patrová budova na břehu rybníka. Střecha mansardová s polovalbami krytá lepenkou. V průčelí domu v každém patře po dvou dvoudílných oknech. Podél podélné části ve dvoře v patře dřevěná pavlač přístupná z patra. Vchod do budovy pouze ze dvora přibližně ve třetině domu. Objekt rozebrán, části vybrané k transferu (včetně technického vybavení) přeneseny do skanzenu v Krňovicích, kde byla vystavěna kopie objektu s rekonstrukcí staršího mlýnského složení. Zbytky zříceného objektu na původním místě v Bělči, které nebylo možno použít pro transfer, byly odstraněny.
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          V patrovém mlýně instalováno umělecké složení
          • turbínová kašna
          • most, propustek
          V lednu 2009 dochována jak betonová turbínová kašna, tak Francisova turbína včetně oběžného kola s hřídelí a spojkou. Dále dochovány betonové základy pod ložiskovými domky.
          (RUr)
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          Výrobce
          PopisV r 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 0,3 m3/s, spád 4 m, výkon 12 k.
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          Výrobce
          PopisV r 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 0,3 m3/s, spád 4 m, výkon 12 k.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis
          Typelektrický motor
          StavZaniklý
          Popis
          Typelektrický motor
          StavZaniklý
          Popis
          Historické technologické prvky
          Autor
          NázevRekonstrukce památkově chráněného mlýna v Krňovicích dokončena
          Rok vydání2012
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.drevoastavby.cz/drevostavby-archiv/zajimavosti/1704-rekonstrukce-pamatkove-chraneneho-mlyna-v-krnoviciech-dokoncena
          Datum citace internetového zdroje29. 7. 2013
          Autor
          NázevRekonstrukce památkově chráněného mlýna v Krňovicích dokončena
          Rok vydání2012
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.drevoastavby.cz/drevostavby-archiv/zajimavosti/1704-rekonstrukce-pamatkove-chraneneho-mlyna-v-krnoviciech-dokoncena
          Datum citace internetového zdroje29. 7. 2013
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 17
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách VI.
          Rok vydání2003
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 34-36
          AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
          NázevVodní mlýn
          Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-20233268
          Datum citace internetového zdroje08 2025

          Žádná položka není vyplněna

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Ostatní

          Vytvořeno

          26.7.2013 09:20 uživatelem Spído

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 1.9.2017 12:25
          Radim Urbánek 20.12.2015 14:48
          Radomír Roup (Radomír Roup) 9.6.2018 11:41
          doxa (Jan Škoda) 9.10.2025 21:29