Jeho mlýn nasypal poslední.
(německé rčení)

Gerišerův, Dolní panský mlýn, mlýn Na valše

Gerišerův, Dolní panský mlýn, mlýn Na valše
13
Hamry
569 92
Svitavy
Hamry nad Křetínkou
49° 38' 30.4'', 16° 22' 42.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Torzo mlýna se zbytky technického zařízení, dnes sloužící k bydlení. Mlýn býval poháněný vodním kolem a v případě nedostatku vody sloužil k pohonu plynosací motor, který měl být nahrazen modernějším stabilním spalovacím motorem, čemuž však zabránili soudruzi, poválečný vývoj dění i předčasná smrt mlynáře. Po odstavení přišel mlýn postupně o většinu vybavení.
střední část obce
Zlatý potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Do roku 1658 jmenovala se tato osada Žleby. Asi roku 1650 vystavěl Jan Žehušický z Nestajova a Bystrého v místě, kde dnes mlýn Gerišerův stojí, valchu pro Bysterské soukeníky, aby k lepšímu užitku svému sukna svá dobrá ještě zlepšovati mohli. Aby valcha mohla i v době sucha, kdy o vodu nouze bývá, pracovati, založil rybník tak zvaný valchovní. Tato valcha byla jistě podnikem vyhledávaným, když zakladatel vydal nařízení, aby sukna přednostně Bysterským a potom pokud kdy bude, teprve cizopanským zlepšována byla. Že si při tom na své přišel i zakladatel vidíme z toho, že z každého loktu sukna musel valchař odváděti do důchodu jeho milosti 6 grošů míšenských.Tereziánský katastr z roku 1748 uvádí v Hamrech panskou valchu se dvěma stoupami. Kdy byla valcha přeměněna na mlýn, zápisy nám nepovídají.

mlynáři:

1686 - 1727              Ondřej Žižka od vrchnosti (1720 mlýn vyhořel)

1727 - 1730              Jan Žižka, syn

1730 - 1751              Bartoloměj Koráb z Věcova, přiženil se k vdově (1749 mlýn vyhořel)

1751 - 1783              Severin Žižka

1783 - 1788              Václav Kincl z Bystrého

1788 -                      Franc Hakl z Bystrého

1839 vrchnostenský

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1906 kupuje mlýn i pozemky náležející k hospodářství Josefa a Franc Cejnkovi mlynáři z Plažkova od Václava Kopeckého za 9900 korun.

Následně přichází do mlýna Josef Gerišer, syn mlynáře ve Svojanově, se svou manželkou Žofií rozenou Mittaschovou, za jehož působení byl mlýn částečně modernizován.

V listopadu roku 1938 v domě hořelo, hořela především střecha nad obytnou částí domu.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

V roce 1946 po smrti mlynáře Josefa Gerišera dědí část majetku syn Emil a část jeho manželka Žofie. Ta svůj podíl následně 17.12. 1946 postupuje za částku 45000 Kčs v ročních splátkách nepřevyšujících 4500 Kčs a další benefity dle postupní smlouvy své snaše Marii Gerišerové Manželce Emila Gerišera a stává se vejminkářkou. Místnost v prvním patře mají právo užívat rovněž nezletilí synové Artur a Otto Gerišerovi a to až do oženění.

Roku 1946 v rámci pozůstalosti po mlynáři Josefu Gerišerovi byl pořízen soupis majetku, kde je mimo jiné sepsáno hlavní zařízení mlýna:

vodní kolo s výstrojem, 2 transmise s řemenicemi, 1 dynamo s instalací

plynosací motor

šrotovník s výtahem, válcová stolice 600x300, válcová stolice 500x300, loupačka, míchačka se zásobníkem a výtahem

2 decimální váhy, 6 košů na mouku, 3 truhly na mouku

reforma s prachovou komorou a výtahem, hranolový vysavač, rovinový vysavač, prachový cilindr, 4 výtahy

6 hlavních řemenů a 10 m řemenů, 70 pytlů

hoblice s nářadím, 1 mlátička, 1 vůz, 1 brány, pluh atd.

1 míchačka na těsto

Poslední mlynář na mlýně, Emil Gerišer, připravoval další modernizaci mlýna, k instalaci byl připraven Dieselový pomocný motor, nový aspiratér fy. Prokop Pardubice a v plánech bylo také nahrazení vodního kola turbínou. Veškeré připravené zařízení později skončilo ve šrotu.

Emil Gerišer umírá velmi mladý na vrozenou srdeční vadu v roce 1952 a zanechává po sobě čtyři nezletilé děti, nejmladší dceři jsou pouhé dva roky. Po smrti mlynáře se ve mlýně již pouze šrotuje a to za pomoci otce Marie Gerišerové Františka Mistra, který se do mlýna přestěhoval se svou manželkou Marií Mistrovou rozenou Lukášovou.

Na počátku 70. let byl při přestavbě silnice vedoucí okolo mlýna zlikvidovaný náhon, posunuto a upraveno koryto potoka v místech kde začínal náhon a v nově upraveném korytě postaven nový jez. Tyto úpravy do budoucna znemožnily obnovu vodního díla. Mlýn postupně přicházel o již nepotřebné vybavení, zlikvidováno bylo vodní kolo, zbořen přístavek zastčešující lednici, zbořena a zapána lednice atd.

Na počátku 80. let byla demontována většina zařízení a odvezena do šrotu.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Při obnově pily v sousedním Shafferově mlýně zde byla použita hřídel hlavní transmise z podkolí Gerišerova mlýna.

Po prodeji mlýna v roce 1998 nový majitel začal s postupnou rekonstrukcí hlavní budovy. Novější přístavby chlévů a skladů byly postupně zbořeny, jakož i stará strojovna pomocného motoru. Odstraněny byly i poslední zbytky betonového koryta náhonu a zasypaný odtokový kanál a jalový žlab. Při teréních úpravách dvora byl v blízkosti rušeného odtokového kanálu nalezen pískovcový mlecí kámen. Při úpravách mlýnice byly odstraněny výtahy, násypky nad stolicemi a násypka do loupačky na válcové podlaze a paty výtahů a patky pro uložení vodního kola, transmise a převodů v podkolí.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Cejnek
  • Gerišer
  • Kincl
  • Žižka
  • Koráb
  • Hakl

Historie mlýna také obsahuje:

1930-1939 - Josef Gerišer (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      zděná
      jednopatrový
      Při pohledu na hlavní průčelí od silnice se v levé polovině nacházely pouze obytné a hospodářské prostory, vpravo pak byly mlýnské prostory. V přízemí velká místnost s kuchyní s chlebovou pecí, malá komora a malá místnost sloužící jako obchod. Obchod míval původně vchod přímo z ulice, po válce nahrazený oknem a do obchodu se chodilo přes kuchyň. V zadní části se nacházel chlév a sklep přístupný z chodby na dvůr.Zadní část kuchyně a chlév mají strop valeně zaklenutý do traverz. V prvním patře byla ložnice mlynáře, vejminek a čeledník,místnosti samozřejmě měnily časem svůj účel. Domácnost měla na svou dobu řadu vymožeností, kromě elektřiny vyrobené samozřejmě na vodní pohon, měl dům také svůj vodovod. Ze studny ve sklepě se vyčerpala voda do velikého sudu umístěného na půdě a odtud voda tekla ke kohoutku na chodbě v prvním patře, ke kohoutku v kuchyni a také do napaječky ve chlévě.
      Dle datování ve štítu (původní datování bylo nedávno při opravě fasády odstraněno) byl mlýn naposledy zásadně přestavěn v roce 1828.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • pavlač, balkón
      • dveře
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • klenba
      • krov
      • dveře
      • schodiště
      • existující torzo uměleckého složení
      V roce 2013 se ve mlýně nachází demontované palečné kolo, váha, částečně rozebraná reforma, zbytky pytlovacích lávek, zbytky zásobníků, zbytek násypek do stolic a mlýnský kámen nalezený ve dvoře při hloubení základů.
      VýrobceSvatoň a Pětivoký spol. s. r. o., Pardubice
      VýrobceSvatoň a Pětivoký spol. s. r. o., Pardubice
      Mlýnské prostory měly 5 podlaží. V nejnižším podlaží se nacházelo velké palečné kolo s převodem na hlavní hřídel uložený na cca 60 cm vysokých zděných patkách, který poháněl výtahy, transmise ve vyšších patrech a stroje v druhém podlaží. Mlýnská podlaží nerespektují hlavní fasádu, okna v prvním patře se tak nacházela v úrovni podlahy. Ve druhém podlaží se nacházel zásep, loupačka a dvě mlecí válcové stolice s litinovými válci v litinových skříních do kterých ústily dělené násypky. V tomto podlaží též ústily zásobníky pro skladování všeho tovaru, byla tu váha a také zde stávali dva šrotovníky, větší z nich měl vlastní výtah od zásepu v úrovni podlahy. Ve třetím podlaží se krom těles zásobníků nacházela pouze váha a ústí od strojů na čištění a třídění mouky, které se nacházeli o patro výše tj.pytlovací lávky. Jeden hranolový a jeden rovinný vysévač, reforma, stroj na čištění obilí, výtahy a tělesa největších zásobníků tvořili výbavu čtvrtého podlaží. Z tohoto podlaží již vlastně pod střechou vedlo ještě úzké a strmé schodiště na podlaží nad těmito stroji sloužící pro údržbu pohonů strojů a také výtahů vedoucích k nim i všem zásobníkům.
      Velké plány na modernizaci a rozšíření zhatila válka a poválečný vývoj, nikdy tak nebyla zapojena nová čistička obilí od Prokopa Pardubice, ve šrotu skončila i nová válcová stolice a velký stabilní spalovací motor, který měl pohánět mlýn v době sucha.
      Nejméně do roku 1997 existovalo velké palečné kolo, sokly pro uložení řevodů a transmise v podkolí, většina výtahů po čtvrté podlaží, násypky do mlecích stolic, části zásobníků, reforma a nikdy nezapojená čistička obilí tzv. aspiratér od firmy Prokop, tento se později při pokusu o manipulaci zcela rozpadl.
      Zaniklý
      • valcha
      Ve mlýně bývala malá pekárna, chlebová pec byla umístěna v zadní části kuchyně v přízemí, pro přípravu těsta se používala strojní mísička.
      Ve mlýně bývalo instalované dynamo a vodní síla se také používala k pohonu zemědělských strojů. V místech kde se dnes nachází nový dřevěný přístřešek, viditelný na fotce od potoka, prostupoval hlavní hřídel skrz zeď asi půl metru nad terénem. Pohon se využíval hlavně pro pohon mlátičky využívané i menšími rolníky z okolí. Poslední mlynář přistavěl k zadní straně mlýna přístavek, dnes již zbořený, v němž se v přízemí nacházely chlévy a patro bylo využíváno jako skladovací zázemí mlýna pro navážení meliva i vyskladňování tovaru a vývod se již nepoužíval. Poté se k pohonu strojů používal velký elektromotor.
        Od jezu na Zlatém potoce vedl náhon podél potoka k silnici, kterou asi ve třech čtvrtinách své délky podcházel a pokračoval k betonovému korytu, které přivádělo vodu ke kolu.
        Dnes bychom našli pozůstatky snad jedině pomocí vykopávek.
        Při úpravách silnice a koryta potoka, kolem roku 1970, byl zničen most přes náhon, náhon zasypán a mlýn odříznut od vody, do té doby plně funkční i když odstavený mlýn ztratil naději na obnovení provozu. Od té doby to šlo se zařízením mlýna z kopce. Odpadní voda odtékala pod strojovnou a přes dvůr v zakrytém kanále. Asi tři metry za stodolou byl odtokový kanál již otevřený, do nedávna zasypaný jen z části a viditelný, dnes je náhon i odtokový kanál zasypaný zcela.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 mlýn pohánělo kolo na svrchní vodu s průtokem 0.162 m3/s, spádem 4.31 m a výkonem 6.05 k.
        Kolem roku 1940 prochází mlýn úpravami a dostává také nové vodní kolo. Velké dřevěné vodní kolo na dřevěné hřídeli o průměru kolem čtyř metrů, asi na prostřední, nebo spodní vodu, neboť hřídel kola se nacházel cca 1-1.5 m pod úrovní náhonu.
        Vodní kolo bylo odstraněno okolo roku 1972 současně s demolicí přístavku nad kolem.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 mlýn pohánělo kolo na svrchní vodu s průtokem 0.162 m3/s, spádem 4.31 m a výkonem 6.05 k.
        Kolem roku 1940 prochází mlýn úpravami a dostává také nové vodní kolo. Velké dřevěné vodní kolo na dřevěné hřídeli o průměru kolem čtyř metrů, asi na prostřední, nebo spodní vodu, neboť hřídel kola se nacházel cca 1-1.5 m pod úrovní náhonu.
        Vodní kolo bylo odstraněno okolo roku 1972 současně s demolicí přístavku nad kolem.
        Typplynosací motor
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisPlynosací motor se nacházel v dnes již zbořené části mlýna vpravo od hlavní budovy v tzv. mašinhauzu. Motor stál na masivním betonovém soklu, rovněž již zbořeném. Do objetu se dalo vstoupit dveřmi ze zadního dvora, než došlo ke zvýšení terénu též z přístavku nad kolem a z nejnižšího podlaží mlýna - dveře viditelné na fotce, vedle dveří býval otvor pro řemen k hlavní hřídeli. Patro objektu sloužilo jako sklad a byl sem přístup po několika schodech z mlýnice.
        Objekt lze vidět ještě na starších fotkách.
        Typplynosací motor
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisPlynosací motor se nacházel v dnes již zbořené části mlýna vpravo od hlavní budovy v tzv. mašinhauzu. Motor stál na masivním betonovém soklu, rovněž již zbořeném. Do objetu se dalo vstoupit dveřmi ze zadního dvora, než došlo ke zvýšení terénu též z přístavku nad kolem a z nejnižšího podlaží mlýna - dveře viditelné na fotce, vedle dveří býval otvor pro řemen k hlavní hřídeli. Patro objektu sloužilo jako sklad a byl sem přístup po několika schodech z mlýnice.
        Objekt lze vidět ještě na starších fotkách.
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet:
        • 1
          • kapsový výtah | Počet:
          • AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Další upřesněníSešit 7, str. 19
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Další upřesněníSešit 7, str. 19

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            29.7.2013 19:44 uživatelem REAPERXCX

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 18.11.2017 21:09
            Radomír Roup (Radomír Roup) 10.6.2018 14:15
            Jiřík 6.8.2013 22:02
            MarS (Marie Štěpánová) 25.7.2016 18:04
            doxa (Jan Škoda) 11.3.2024 00:57