Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Nejstarší zmínka o přítomnosti mlýna a mlynáře pochází ze Soupisu poddaných Velkostatku Třeboň z r. 1586 (signatura IB 5AU No 1, SOA Třeboň). Je zde uveden mlynář Jiřík Voneš (Wonss) z panství Strážského, jehož dcera Mariana byla manželkou Jana Jelínka z Mezimostí, syna mlynáře Jiříka Czvikara.Urban na Vonšově , pozůstalý syn po Janovi Vonšovi. (Rektoris)
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jiřík Voneš (25 let), poddaný, tovaryš Jiří Prášek (15), cizopanský, všichni katolíci
V r. 1700 mlýn kupuje a se ho ujímá Jiří Šput , bývalý mlynář ze Soběslavského mlýna a Horusického mlýna. Jeho syn Kašpar Šput pak r. 1759 kupuje mlýn od vrchnosti (Pozemková kniha vsi Novosedly n N. 1707-1881).
1827 Benedikt Honsa
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
mlynář František Novotný *18. 12. 1849 (doplněno PK via ditahomolkova@seznam.cz)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Wonss Vonš Mirotický Havel Švec Šput Voneš Weinzettl Honsa Steinocher Burkhart Novotný Gregora Nesporý Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Zobrazit více
1586 Jiřík Voness Jan Voness Urban na Vonšově Jan Mirotický z Malešova Matěj Havel Jiřík Švec Štěpán Mlynář neb Voneš Jiřík Čermák jinak Voneš Jiří Voneš Jiří Šput
1733 jeho syn Kašpar Šput Jan Šput Benedikt Honsa (řečený Šput) s Josefou, dcerou po Janu Šputovi, mlynářiJan Honsa František Weinzettl , s Terezií, dcerou Benedikta HonsyVáclav a Marie Steinocherovi Adolf a Matylda Burkhartovi František a Františka Novotný František Gregora 1930 Jan Nesporý (jšk)
(doplnil Rektoris)
Skrýt
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
