Bez mlýna není mouky.
(německé přísloví)

mlýn Soleček, pod Kobýří, Podtvrzní

mlýn Soleček, pod Kobýří, Podtvrzní
1
Kněžmost
294 02
Mladá Boleslav
Kněžmost
50° 28' 30.6'', 15° 3' 40.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí u hlavní silnice mezi Sobotkou a Kněžmostem pod bývalou tvrzí a hospodářským dvorem v Solečku. Je přestavěný k obytným účelům.
Po pravé straně mlýna je patrný zářez se zbytky náhonu.
v obci u hlavní silnice
bezejmenný vodní tok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

zal. údajně kol. roku 1350 cisterciáckými mnichy z Kláštera Hradiště, ale v majetku kláštera doložen není

1380 po smrti držitele tvrze Solec Ješka si jeho synové Mikuláš zv. Mikeš a Jeniš zv. Student rozdělili na půl výnosy z panství i ze mlýna (I. zmínka)

1437 po smrti Mikuláše se stal dědicem 1/2 panství jeho vnuk Janek z Kozojed a na Bůsovci

1439 zemřel Jeniš Student, dědičkou jeho poloviny se stala jeho dcera Kateřina, po její smrti ji zdědil její 2. manžel Mikuláš z Leskovce

Janek z Kozojed zemřel patrně bezdětný, jeho polovinu daroval král Albrecht II. Habsburský bratrům Bohuňkovi a Čeňkovi z Klinštejna

1513 koupil obě poloviny panství s mlýnem Mikuláš Vančura z Řehnic

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1537 po smrti Mikuláše Vančury statek opět rozdělen mezi jeho syny Petra a Burjana

Burjan odjel bojovat s Turky, kde zemřel v zajetí a jeho polovina připadla Petrovi, ktrerý však po 2 letech rovněž zemřel na panství s mlýnem zdědila jeho vdova Mandaléna, dcera Aleše Berky z Dubé. Ta však panství roku 1551 pozbyla jako zástavu za dluhy po svém nebožtíku muži. Tehdy však Magdaléně pomohl její švagr (nebo synovec?) Jiří Vančura ze Řehnic, aby mohla panství vyplatit zpět a zůstalo v rodu Vančurů. O rok později Jiří Vančura umírá. Panství bylo připojeno ke Krnsku, ale zůstalo Vančurům ze Řehnic.

1555 zdědil Václav Vančura z Řehnic, který však 1562 zemřel zanechav po sobě dva nezletilé syny 

1562 jejich poručníci Adam a Hynek Vančurové z Řehnic prodali panství Solec svému bratru Fridrichovi, "mlýnec podtvrzní" prodán za 36 kop grošů českých (pro srovnání: mlýn Louční byl oceneněn na 310  kop gr. čes., je pravděpodobné, že se jednalo o Loučný mlýn za Žantovem, který měl tři kola.)

1578 zdědil panství Solec s mlýnem Fridrichův syn Jan Vančura z Řehnic a na Krnsku

1616 zdědil jeho bratr Zikmund Vančura z Řehnic

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Po roce 1661 pak připadlo panství Solec jeho synům Janu Jindřichovi a Vilému Josefovi. Snad právě Jan Jindřich se stal i majitelem mlýna.

1651  soupis poddaných podle víry: "mlýn na Solečku o jednom kole, v kterém se do týhodne toliko štyry korce semlíti může" [výkon odpovída cca 1 pytli denně], mlynář Jan Klofec (35 let) s manž. Mandelínou (30 let)

V roce 1675 byl mlýn prodán od panství a získal jej Antonín Slavík. Ten také provedl opravu mlýna. Slavík koupil mlýn - jak se píše - od Bičíka; to však byla zřejmě nějaká zkomolenina či přezdívka Jana Jindřicha.

1677 Ferdinand Arnošt z Valdštejna a jeho syn Arnošt Josef zakoupili statek Solec a připojili jej k mnichovohradišťskému panství

1711 mlýn na malé pramenité vodě s jedním složením a jednou stoupou emfyteuticky zakoupil od hraběte Františka Josefa z Valdštejna jeho poddaný Jiřík Klofec za 180 kop grošů míšeňských. K mlýnu náleží chlív a zahrada na 2 strychy výsevku. Z mlýna platí ročně 30 zl. plus 10 zl.náhrady za vykrmení vepře ve čtvrtletních splátkách. Při každé změně držitele platí vrchnosti 4 kr. laudemia z každého zlatého prodejní nebo odhadní ceny. Pro vrchnost, panské sloužící a čeleď, též pro jejich dobytek mele a šrotuje zdarma, od ostatních mlečů smí vybírat jen stanovené měřičné. Na vykroužení kamene dostává od panství úhradu 1 zl. 30 kr. od běhounu a 1 zl. od ležáku. Kámen v lomu si mlynář vybírá sám a sám ho platí, přivezení zajišťuje hospodářská kancelář panství. Podle potřeby dostává od panství velké dříví na hřídele a na vantroky a ročně jednu fůru bukového dříví na mlýnské potřeby i s dovozem.

Jiřík Klofec měl při podpisu složit 50  kop závdavku a  zbytek splácet po 10 kopách ročně, což však bylo nad jeho síly.

1712 splatil 10 kop, ale na úhradu stálého platu již neměl, proto mlýn se svolením vrchnosti prodal Václavu Náhlovskému

1723 za 170 kop gr. míš. koupil Jan Slavík

1755 převzal syn Antonín Slavík i s kouskem polí pro 3 výsevky a zahradou za 385 kop

1789 převzal syn Jan Slavík za 900 kop grošů, ročně platí do vrchnostenského důchodu činži 35 zl.a 10 zl.náhradou za vykrmení vepřů. K tomu vždy o Vánocích extraordinarium 1 zl.a 30 kr. a 8 strychů a 1 věrtel mlýnského prachu.

1807 koupil Jiří Prýl z Mužského pro svého syna Jiřího za 4.100 zl. Jelikož Jiří byl nezletilý, vedl mlýn otec.

1813 Jiří Prýl st. zemřel, syn byl stále nezletilý, proto jeho poručník s matkou Annou prodali mlýn Josefu Hellerovi z Borovice za 10.000 zl.

1826 koupil mlýn Jiří Prýl z Jiviny čp. 13

1838 převzal mlýn za 800 zl. syn Josef Prýl s manž. Marií roz. Zajícovou ze Suhrovic

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1857 v rámci vyvazení z poddanství vypočten rozdíl vzájemných závazků s výsledkem 16 zl. 70 kr. ročního  úroku pro vrchnost, mlynář tudíž musel odvést do vyrovnávací pokladny krajského soudu v Mladé Boleslavi  334 zl. (dvacetinásobek).

Panství zároveň předalo mlynáři do vlastnictví vyrovnávací nádržku nad mlýnem (vydrženou užívacím právem). Vrchnost však byla oprávněna i nadále odebírat vodu z nádržky pro napájení dobytka ve dvoře.

1868 převzal František Prýl s manž. Kateřinou roz. Augustýnovou z Vicmanova, za vyrovnání s matkou Marií a sourozenci zaplatil 5.000 zl.

1903 Stanislav Prýl s manž. Annou, zahájili rekonstrukci mlýna.

K mlýnu náleží 8 ha pozemků, zaměstnán zde ještě čeledín a služka.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Za 1. republiky byl majitelem mlýna a mlynářem Stanislav Prýl. Současně byl i starostou Solečku.

Mlýn zpracovával pouze žito, pšenice se vozila do sousedních mlýnů, na oplátku se zde pro ně mlelo žito.

1922 zemřela manželka Anna, později se znovu oženil s Františkou Burjánkovou z Kněžmostu.

Solecký dvůr měla v pronájmu firma Schöller, která potřebovala vodu kromě napájení dobytka i na chlazení mléka v mléčnici, proto nechala za dvorem vyhloubit dvě studny. Jejich vydatnost však nebyla dostatečná, proto nechala v roce 1922 vykopat ještě třetí studnu v blízkosti pramene Kačenka, čímž však snížila jeho vydatnost. Mlynář proto u Zemské politické správy požadoval její zrušení, jeho stížnost však byla zamítnuta, jelikož zde bylo věcné břemeno odběru vody pro dvůr.

1926 následkem velkých dešťů se posunula hráz nádrže a tlakem zeminy pukla stěna lednice, celý svah byl proto podchycen novou zdí, založenou v hloubce 4 m.

1929 ve mlýně zřízena pekárna

V Seznamu vod ních děl Republiky československé k r. 1932 není mlýn ani majitel uveden (výkon < 2 HP). Současný majitel objektu a potomek mlynáře Staniclava Prýla uvádí, že mlýn byl  v této době v provozu.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Převzal poslední mlynář Jiří Prýl

V období protektorátu byl mlýn v provozu, ale pod průběžnou kontrolou německé správy, měl povinnost mlít pro  okolní sedláky - info p. Prýl.

1941 do mlýna zavedena elektřina

V padesátých letech 20. stol. byl mlýn úředně uzavřen. Tehdejší majitel byl dědečkem současného majitele.

Jiří Prýl pracoval nejprve v cihelně v Kněžmostě a poté 20 let na mlýně v Bechově, kde se vyráběly krmné směsi

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V domě žije potomek mlynářů Jiří Prýl (syn posledního mlynáře), uvádí, že je 16. generace mlynářského rodu Prýlů.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Prýl
  • Klofec
  • Slavík
  • Náhlovský
  • Heller

Historie mlýna také obsahuje:

1651  Jan Klofec

1711-1712 Jiřík Klofec 

1712-1723 Václav Náhlovský

1723-1755 Jan Slavík

1755-1789 Antonín Slavík 

1789-1807 Jan Slavík

1807-1813 Jiří Prýl st.

1813 Jiří Prýl ml.

1813-1826 Josef Heller

1826-1838 Jiří Prýl 

1838-1868 Josef Prýl 

1868-1903 František Prýl 

1903-1940 Stanislav Prýl

1940-1950 Jiří Prýl

r. 2018 - Jiří Prýl ml.

Mlýn byl ještě v roce 1947 v chodu, pohon vodním kolem na vrchní vodu a pomocný motor benzinový jednoválec (již nefungoval) a elektromotor třífázový když bylo v nádrži nad mlýnem málo vody. (Jan Cakl)

1755 iknventář při předávání mlýna:

"Kupujícímu při tyémž mlejně se zanechává tak jak jedno složení potřebuje, aby mlýn vychoditi mohl, k tomu

1 sochor železný

1 kleště  pro zdvíhaní kamenů

1 police zelená

1 vůz

2 voškrdy

1 pemrlice

1 pila hrubá

1 štospan

1 mědenec v kamnech

1 stůl ve světnici

2 sejta drátěný

2 násypky

1 věrtel

1 čtvrtec

1 záměna

1 brus točicí

ostatní vše, co hřebem přibito a hlínou přimazáno, v podstatě se zanechává"

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    03 2018
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn je zcela přestavěn.
      Ke mlýnu patří dvě menší hospodářské budovy.
      Sedláci najížděli ku mlýnu ze zadní strany do úrovně I. patra, Tam složili obilí, určené ke mletí, a sjeli dolů na mlýnský dvůr. Pytle s moukou nebo šrotem se opět z I. patra pouštěly šoupákem na stůl za vstupními dveřmi do mlýna a zde si je mleči odebírali.
      1960 nalezen na prkně z lomenice zápis: "Tento mlýn byl L. P. 1675 opraven nákladem Antonína Slavíka".
          • existující poloumělecké složení
          dochováno téměř kompletní úsporně uspořádané zařízení malého mlýna, chybí jen pohon - vodní kolo a elektromotor
          Žádná položka není vyplněna
          Na dvoře nad lednicí leží mlecí kámen.
          1651: 1 složení a 1 stoupa
          Vzhledem k tomu, že zde bylo velké kolo o prům. téměř 9,5 m, točilo se pomalu a jsou tu proto dva převody do rychla, tvořené vždy palečním kolem a pastorkem.
          První paleční kolo má prům 4 m a pohání cévový pastorek. Na stejném hřídeli s pastorkem je i druhé menší paleční kolo, které uvádí do pohybu dva ocelové pastorky (tzv. převod "na vystrák"). Celkový převod je 1:18, jeden pastorek je spojen řemenem s transmisí a druhý se zasouval do záběru při provozu kamenného šrotovníku.
          1905 proběhla modernizace mlýna
          Mlýn byl zařízen pouze ku mletí žita
          Francouzský kámen o prům. 92 cm od fy Hübner ponechán na šrotování, místo něho instalována mlecí stolice s rýhovanými válci od fy Kohout
          k předčištění sloužil hranolový vysévač s koukolníkem
          špicování se provádělo na původním pískovcovém šrotovníku s kameny o prům. 83 cm, na něho navazoval další hranolový vysévač
          dále třídící a moučný vysévač, vše propojeno korečkovými vynáškami a prachovým cylindrem
          Mlýn zpracovával i krmný oves na mačkadle od fy Šulda
          1945 mlynář Jiří Prýl žádal mlynářské ústředí o povolení instalace loupačky, reformy a míchačky mouky, instalována pouze reforma, ostatní nebylo povoleno, jelikož by došlo k nežádoucímu zvýšení kapacity mlýna
          Zaniklý
          • pekárna
          • stoupa
          • pohon zemědělských strojů
          1651: 1 stoupa
          1929 zřízena pekárna na chleba, pro který si chodili ze Solečku a ze Solce
          Ve vstupní chodbě mlýna je pomocná transmise zakončená spojkou, na kterou navazoval další hřídel a převody se dostával otáčivý pohyb do stodoly k mlátičce.
          • náhon
          • rybník
          • odtokový kanál
          • lednice
          Nad mlýnem byl rybník.
          Mlýn je postaven na hrázi rybníčka Kobýří, který je sycen vodou hned ze tří pramenů, vytíkajících kdysi za místní tvrzí, dnes dvorem.
          Dva prameny nesou jméno po dcerách majitele panství: jeden se jmenuje Kačenka (po Kateřině, která se připomíná roku 1449) a druhý Bětuška (po Alžbětě). Třetí pramen byl pojmenován Sklepní. Skutečně vyvěrá z velkého sklepa, který byl vylámán ve skále za dvorem. Do sklepa přitéká chodbou, která podle lidového podání prý vedla kdysi až do Solce, tedy solecké tvrze, a měla ještě odbočovat do místního kostela a na faru.
          Pokračovala pak údajně až ke Kamenici, do zájezdní hospody Na Zavadilce a odtud ještě dále až na hrad Kost.
          Tenhle Sklepní pramen byl v minulosti jádrem sváru mezi tehdejším majitelem dvora hrabětem Valdštejnem a mlynářem Prylem. Mlynář totiž podle starého vodního práva měl v případě potřeby mletí přednostní právo na využití vodního zdroje. Hrabě si však při sporu s mlynářem uplatil odborníka na vodní právo a při vyhrál. A tak mlynář Pryl, jestliže chtěl mít dostatek vody na mletí, musel ve skále za mlýnem vyrazit novou štolu. Získal tak nový silný pramen. Dnes však jsou jak v původní, tak v novější štole závaly.
          1877 I. normování mlýna a zápis do vodní knihy. Když mlynář mlel tak dlouho, až koukaly kaprům v rybníku ploutve, stačila voda na 8 hod. mletí. Jalová voda se odváděla mimo nádržku do strouhy východně od mlýna a směřovala do dnes již neexistujícího rybníka Havránek.
          Dnes je voda ze Sklepního pramene a z pramene Bětuška jímána do čerpací stanice vodovodu pro ves Obruby. Zbytek vody a přítok od pramene Kačenka je veden mimo mlýn do rybníka Brodek.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobceposl.kolo: neznámý sekerník z Nové Paky
          Popis1651: 1 kolo
          1877: vodní kolo na vrchní vodu vysoké 5 sáhů (8,89 m) se spádem 5 sáhů a 2 stopy (9,48 m), hltnost 52 l/sec, výkon 4 HP
          1905 nahrazeno menším kolem o prům. 8,65 m a šířce 50 cm. (Vodní kolo bylo i přesto největší v širokém okolí.)
          1930 kolo neregistrováno (výkon < 2 HP)
          1942 postaveno poslední kolo, zlikvidováno v 60. letech 20. stol.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobceposl.kolo: neznámý sekerník z Nové Paky
          Popis1651: 1 kolo
          1877: vodní kolo na vrchní vodu vysoké 5 sáhů (8,89 m) se spádem 5 sáhů a 2 stopy (9,48 m), hltnost 52 l/sec, výkon 4 HP
          1905 nahrazeno menším kolem o prům. 8,65 m a šířce 50 cm. (Vodní kolo bylo i přesto největší v širokém okolí.)
          1930 kolo neregistrováno (výkon < 2 HP)
          1942 postaveno poslední kolo, zlikvidováno v 60. letech 20. stol.
          Typbenzínový motor
          StavZaniklý
          VýrobceWichterle & Kovařík, Prostějov
          Popisinstalován 1905
          výkon 8 HP
          umístěn v menší samostatné místnosti v zadní části mlýna, přes plochý řemen poháněl přímo transmisi
          1941 nahrazen elektromotorem
          Typbenzínový motor
          StavZaniklý
          VýrobceWichterle & Kovařík, Prostějov
          Popisinstalován 1905
          výkon 8 HP
          umístěn v menší samostatné místnosti v zadní části mlýna, přes plochý řemen poháněl přímo transmisi
          1941 nahrazen elektromotorem
          Typelektrický motor
          StavZaniklý
          VýrobceČKD
          Popisinstalován 1941
          výkon 13 HP
          Historické technologické prvky
          • paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)
          • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
              AutorInternet
              NázevSolec, Solec v období první republiky
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttp://www.solec.wz.cz/rodaci.php?idprispevek=1
              Datum citace internetového zdroje25.3.2018
              AutorInternet
              NázevSolec, Solec v období první republiky
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttp://www.solec.wz.cz/rodaci.php?idprispevek=1
              Datum citace internetového zdroje25.3.2018
              AutorVáclav Šolc
              NázevMlýny na Kněžmostce
              Rok vydání2020
              Místo vydáníTurnov
              Další upřesněnís. 40-49
              AutorJosef Klempera
              NázevVodní mlýny v Čechách I.
              Rok vydání2000
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 251-252

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Obrazy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - vodní dílo

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Vytvořeno

              18.8.2013 18:58 uživatelem Helena Špůrová

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 31.1.2023 20:48
              doxa (Jan Škoda) 12.11.2024 20:11