Historie
Obecná historie:
V Mělnické Vrutici jsou vydatné prameny pitné vody, považované za nejsilnější v Čechách. Voda z nich odtékala do rybníčku na návsi a poté do říčky Pšovky, jejíž průtok se tím takřka zdvojnásobil. Vodní mlýn zde vznikl pravděpodobně ve 13. století, byl veden v důchodech mělnické kolegiátní kapituly při chrámu sv. Petra a Pavla. Dvoupodlažní objekt mlýna byl postaven před rokem 1800 a skládal se z obytné části a z mlýnice, s oddělenou dispozicí, pod jednou střechou. V přízemí objektu byla pekárna a v části restaurace. Mlýn měl původně dvě vodní kola na spodní vodu a dvě složení. V roce 1898 byla vodní kola odstraněna a byla zde instalována Girardova turbína, která sloužila až do roku 1923, kdy byla nahrazena výkonnější Francisovou turbínou ( spád 2,10 m, výkon 8,5,HP ). V roce 1930 se stal majitelem mlýna Bedřich Šmíd, v roce 1939 vdova Marie Šmídová. Po roce 1948 byl mlýn zrušen. V současné době je objekt v soukromém držení a slouží k bydlení. Text: Karel Lojka
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn byl postaven před rokem 1800. Mlýn byl poháněn kromě vody z Pšovky i silnými vrutickými prameny, které pramení v obci. Původně měl dvě kola na spodní vodu,
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
od r. 1898 byla ve mlýně Girardova turbina
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
od roku 1923 Francisova turbína.
V roce 1930 byl majitelem mlýna Bedřich Šmíd.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Šmíd
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1930 Bedřich Šmíd
1939 - Marie Šmídová (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: