Koho ve mlýně natrefíme, toho pokládáme za mlynáře.
(německé přísloví)

Morávkův dolní mlýn

Morávkův dolní mlýn
48
Klášterní
Opatovice nad Labem
533 45
Pardubice
Opatovice nad Labem
50° 9' 0.9'', 15° 47' 54.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn leží patrně v místech původního středověkého mlýna, který byl příslušenstvím benediktinského kláštera v Opatovicích, zničeného husity v roce 1422. Mlýn zde však uváděn ještě v urbáři z roku 1494. Nejstarší část dnešního mlýna pochází z roku 1804, nese umělecky hodnotnou štukovou výzdobu, převážně heraldického rázu. Vysoká mlýnice a další objekty areálu novější, z roku 1912.
Mlýn dnes v havarijním stavu. Statické narušení zdiva a krovu. Mlýnice již bez střechy, patrně neunikne demolici, bylo by záhodno zachránit alespoň památkově chráněnou empírovou obytnou budovu.
Opatovický kanál
39147 / 6-2119
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn vzniklý patrně na místě klášteřiště, při náhonu z Mlýnského potoka. V dnešní podobě klasicistní jednopatrová zděná stavba patrně z r. 1804 (lit. uvádí i rok 1732) s výtvarně hodnotným průčelím zdobeným pilastry ve vysokém řádu a rozměrnými štukovými znaky. Budova je součástí mladšího mlýnského areálu, technická památka od 3. 5. 1958.

Zdroj: http://www.brehy.unas.cz

Původně zde stál starší mlýn. Kdy přesně zanikl není známo. Když roku 1656 pobýval v Opatovicích český historik, katolický kněz a člen jezuitského řádu Bohuslav Balbín a objevoval zbytky ně­kdejšího kláštera, vypravoval mu tehdejší mlynář, co slyšel od svých předků sídlících na klášterním mlýně:
"Velikou prací a nákladem mohlo by se Labe jinou cestou uhnouti, ale po mém mlýně bylo by veta. Před osmdesáti a několika lety - tedy okolo roku 1570 - mlýny nenadále o půl noci se zastavily. Mlynář s chasou nemálo udivenou vyšli ze mlýnice a tu spatřili, že celý tok labský hrne se do hrozné propadliny a žádné vody ku hnání kol není. Po půl hodině, když celá ta propast vodou se naplnila, Labe opět, jdouc svou cestou, počalo zase hnáti kola." (RR)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Klášteřiště bývalého benediktinského kláštera, ležící v blízkosti býv. Morávkova mlýna čp. 48, po obou stranách mlýnského náhona i pod ním. Klášter vlastnící rozsáhlé zboží v okolí byl zničen 1421, z původní dispozice kláštera se nedochovaly žádné viditelné pozůstatky.

Opevněný areál zahrnoval kromě konventu a kostela také špitál, školu, mlýn a další hospodářské objekty. Zbytky kláštera po jeho vypálení husity byly zničeny roznesením stavebního materiálu.

Původní středověký klášterní mlýn zničen zároveň s klášterem 1422.

1494 mlýn uveden v urbáři panství Pardubice a Kunětická Hora

1513 stavba Opatovického kanálu za Viléma z Pernštejna

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynářka Anna Sobyna (60 let), dcera Anna, obě katoličky

druhý dřevěný mlýn se patrně nacházel za nynější stodolou

1740 odkryty dvě klenuté kobky - horní a dolní, v nich nalezeny lopaty, rýče, vochle a zbraně, v dolní cínová rakev

1774 za mlýnem ve  strouze při značném poklesu vody objeveno klenutí od sv strany k jihu zahýbající, as 16 m dlouhé

nový mlýn postaven 1804, údajně  na místě prelatury

V r. 1840 vlastnil mlýn Wenzel Morawek.

František Morávek  (+1918)

1921 Josef Morávek, mlynář

1930 Josef Morávek, mlýn a elektrárna.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Morávek
  • Sobyna
  • Sobina

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Anna Sobyna

1840 - Wenzel Morawek

1921, 1930, 1939 Josef Morávek

Panský mlýn, stojící na místě benediktinského kláštera při náhonu z Mlýnského potoka, je písemně doložen již roku 1732. V roce 1809 se dostal do majetku rodu Morávků, kteří jej drželi až do roku 2007. Mlýn měl původně dvě mlýnská kola a kolo na spodní vodu pohánějící pilu. Klasicistní dvoupodlažní stavba mlýna pochází patrně z počátku 19. století. Zachovala si hodnotné průčelí, členěné čabrakovými pilastry vysokého řádu a rozměrnými štukovými znaky. František Morávek (1835–1918) k ní přistavěl novou čtyřpodlažní mlýnici, roku 1911 v ní zřídil vodní elektrárnu o výkonu 70 kW. V roce 1948 Morávkův mlýn s elektrárnou ukončil svou činnost. Strojní zařízení mlýna se nezachovalo, zchátralá, památkově chráněná budova je v havarijním stavu.


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      vícepodlažní
      Památková ochrana omezena: bez mlýnice, špýcharu, pozůstatků hosp. budov a st. p. č. 10/2
      Mlýn vzniklý patrně na místě klášteřiště je dokladem kontinuity místního osídlení. Klasicistní stavba starého mlýna, s výtvarně hodnotným průčelím. Torzo mladší budovy mlýnice není kulturní památkou.
      Původně zde stával údajně starší mlýn. K r. 1656 zaznamenal Bohuslav Balbín vyprávění mlynáře z klášterního mlýna o události staré 80 let ( tedy kolem r.1570). K r. 1840 již mlýn vlastnila rodina Morávků.
      Mlýn vzniklý patrně na místě klášteřiště. Klasicistní patrová budova patrně z r. 1804 (literatura uvádí i rok 1732).
      Areál bývalého mlýna čp.48, situovaný na náhonu z Mlýnského potoka zahrnoval kromě historické budovy ještě další mladší přístavbu a hospodářské budovy, které již nejsou předmětem ochrany. Historická budova je situována bokem k náhonu, podélným průčelím k přístupové komunikaci. Vpravo před průčelím kamenná studna. Jednopatrová budova na obdélném půdorysu, zděná převážně z cihel, místy smíšené zdivo, zejm. v nároží, v soklu při náhonu pískovcové kvádry. Střecha valbová, krytina: eternit. Boční průčelí trojosé, podélné průčelí pětiosé. Omítky hrubé (zašedlé, pův. snad krémové) s hlazenými bílými arch. články. Exteriér: Fasády člení pilastry ve vysokém řádu, místo hlavic mají čabraky se střapci a rozetami, vlys hladký, jemně profilovaná římsa. Sokl na vstupní straně nepůvodní, cementový. Okna mají omítkové šambrány s lištou, v patře jsou doplněny o parapetní výplně s uchy vespodu a kapkami. Okenní výplně nepůvodní, převážně z poč. 20. stol., v přízemí zabedněno. Vstupní průčelí má v ose nevelký portál s omítkovou šambránou, jehož silně stlačená archivolta je pokryta reliéfním pletencem, klenák zdobí rozetka. Stojky jsou hladké, hlavice jednoduše vyžlabené. Dveře s nadsvětlíkem nepůvodní. Nad vstupem kartuše ve žlutém věnci s mušlí ve vrcholu a ve spodní části, lemovaném snad pnoucí se růží (zbytky zelené a červené polychromie. Nápisové pole je červené, nápis s chronogramem již nečitelný. (dle Rosůlka: “W poČatkV CýsařstWI rakoVského za pana StenICky WrChnjho na PardVbsku WystaWěl 14 jVL I rok V. Drahého WáCLaW SkaLa.” Ve 2. a 4. ose v patře jsou místo oken rozměrné reliéfní znaky ve vavřínových věncích s ozdobnou stuhou ve vrcholu. V levém znaku je na žlutém podkladu černý dvouhlavý orel se zlatým rounem na krku, nad hlavami zlatou (žlutou)korunu, jejíž stužky svírá v zobácích.V levém pařátu svírá modrý meč, v pravém zlaté (žluté) žezlo. Pravý znak je ve štítu půlený, v dolní půli je na zlatém poli brána, z níž vyrůstá modrý “strom”(?),v horní půli v červeném poli bílý lev ve skoku. Obě poloviny dělí ..Štít je lemován akantovými listy, ve vrcholu “koruna” z rozvilin. Stuha je červená. Boční průčelí k náhonu je trojosé, průčelí do dvora čtyřosé, s trojicí pilastrů. Podél vstupního průčelí vede chodník z pískovcových desek.
      Areál vodního mlýna obsahoval starou klasicistní budovu mlýna, mladší mlýnici a elektrárnu z r. 1912 a hospodářské budovy včetně patrového špýcharu.
      Budova mlýnice z poč. 20. století byla mladší dostavbou klasicistního mlýna, která převzala jeho funkci.
      Patrový zděný špýchar v neoslohovém provedení byl součástí hospodářského dvora mlýna.
      Sled hospodářských budov naproti nové mlýnici byl součástí hospodářského dvora mlýna.
      V současné době lze situování hospodářských budov vysledovat pouze podle hromad sutin zarostlých vegetací, objekt špýcharu byl několikrát přestavován a je částečně užíván jako skladová a výrobní provozovna, objekt mlýnice představují pouze obvodové stěny s havarijní střechou bez stropů a mlýnské technologie a obytný objekt je sice dispozičně uchován, avšak bez údržby.
      Při uchování památkových hodnot možné sanovat pouze barokní obytný objekt čp.48. Ostatní objekty areálu již buď neexistují nebo jsou natolik přestavěny či zdevastovány, že památkovou hodnotu již nemají.
      Objekt mlýna čp. 48 v Opatovicích nad Labem je svým umístěním, charakterem a historickou podstatou stále dokladem tohoto technického odvětví v době svého vzniku. Stavebně technický stav
      samotného mlýna je sice havarijní, ale objekt dosud neztratil svou památkovou hodnotu. Hospodářské budovy prodělaly mnoho nevhodných stavebních úprav, které je značně znehodnotily
      Situování hospodářských budov lze vysledovat pouze podle hromad sutin zarostlých
      vegetací, objekt špýcharu byl několikrát přestavován a je částečně užíván jako skladová a
      výrobní provozovna, objekt mlýnice představují pouze obvodové stěny s havarijní střechou
      bez stropů a mlýnské technologie. Oproti tomu barokní obytný objekt je dispozičně uchován,
      vykazuje nezanedbatelné hodnoty architektonické, historické i urbanistické, i přes dlouhodobou absenci údržby.
      Obdélná jednopatrová budova, v průčelí čtyř, s boku trojosá. Členění pilastry s čabrakovými hlavicemi. Obdélná okna. V parapetech kapky. Na boku portál zaklenutý stlačeným obloukem. Archivolta zdobená pletencem. Po stranách středního okna dva znaky. Nalevo dvouhlavý orel se zlatým rounem na krku. V pařátech svírá meč a žezlo. Vavřínový rámec. Ve druhém znaku brána, nad ní kosočtverec a lev. Nad vchodem rokajová kartuše s nápisem.
      Střecha valbová. Eternit.
      Chronogram na fasádě udává letopočet 1732.
      Barokní stavba z r. 1732 s bohatě členěným průčelím; kvalitní barokní architektura, dokládající uměleckou výši regionálních mistrů 18. století.
      Znaky hrubě obarveny. Nevhodná krytina střechy. Střechu pokrýt prejzy. Vnitřek sešlý.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • malovaná výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • náhrobky, pamětní desky
      • vrata, brána
          Žádná položka není vyplněna
          Nezjištěn
          • výroba elektrické energie
          1930 mlýn a elektrárna
          • stavidlo
          • náhon
          • odtokový kanál
          • lednice
          • turbínový domek
          Novým způsobem probíhalo osazení cejchu 26. září 1783 na splavu opatovického mlýna, což mlynář Josef Pilař poznamenal takto: „Při slavné Cís. Komisi u přítomnosti P. P. Pardubických, též Královéhradeckých, na dubový kůl dlouhý 3 sáhy 1 střevíc, 2 a čtvrt sáhu v zemi vražený, železný cejch přibitý byl, vejška toho splavu 1 a půl sáhu, šířka po vodě 10 sáhů, dýlka přes vodu 60 sáhů, vněmžto jsou také dvě šlajsny hluboký 3 střevíce podle míry rakouské."
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 2,815 m3/s, spád 3,1 m, výkon 88,5 k.
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 2,815 m3/s, spád 3,1 m, výkon 88,5 k.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis
          Typsynchronní alternátor
          StavNezjištěn
          VýrobceBartelmus Donát - Brno
          Popisgenerátor o výkonu 60 kW z roku 1912 od firmy Bartelmus-Donát
          Typsynchronní alternátor
          StavNezjištěn
          VýrobceBartelmus Donát - Brno
          Popisgenerátor o výkonu 60 kW z roku 1912 od firmy Bartelmus-Donát
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 18
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 18
          Autor
          Název
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          OdkazZdroj: http://www.brehy.unas.cz
          Datum citace internetového zdroje25. 12. 2013
          AutorJ. Pleskot
          NázevO mlýnech v Opatovicích n. Lab.
          Rok vydání1925
          Místo vydáníPardubice
          Další upřesněníKrajem Pernštýnův roč. V./1925, s. 84-85
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách VI.
          Rok vydání2003
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 37
          AutorZuzana Křenková
          NázevMorávkův vodní mlýn
          Další upřesněníIndustriální topografie
          Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V002295
          Datum citace internetového zdroje03 2025
          AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
          NázevMorávkův vodní mlýn
          Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/moravkuv-vodni-mlyn-20235714
          Datum citace internetového zdroje07 2025

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          25.12.2013 13:57 uživatelem Radomír Roup (Radomír Roup)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 8.10.2020 20:49
          Radim Urbánek 19.11.2020 23:00
          doxa (Jan Škoda) 2.11.2025 19:57