Ministerstvo kultury
V Praze dne 26. 1. 2021
Č.j.M K 6234/2021 OPP
Sp. zn. MK-S 864/2021 OPP
R O Z H O D N U T I
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, p r o h l a š u j e soubor "vodní mlýn č. p. 16 v Petrovicích u Nového Města na Moravě", všek. ú. Petrovice u Nového Města na Moravě, obec Petrovice, okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina, za kulturní památku (dříve tzv. pozdní zápis kulturní památky s rejstř. ě. ÚSKP ČR: 45338/7-7162). Dotčený soubor se skládá z pozemku p. č. 252/1, k. ú. Petrovice u Nového Města na Moravě, jehož součástí je stavba mlýna č. p. 16, předzahrádka, dvůr mlýna a dále protilehlá samostatná stavba hospodářského zázemí mlýna (chlévy, stáje, skladovací prostory, kolna a stodola) bez č. p., dále z pozemku p. č. 252/2, k. ú. Petrovice u Nového Města na Moravě, dále z pozemku zahrady p. č. 253/5, k. ú. Petrovice u Nového Města na Moravě, dále z pozemku vodního náhonu p. č. 959/1, k. ú. Petrovice u Nového Města na Moravě, dále z pozemku p. č. 247, k. ú. Petrovice u Nového Města na Moravě, jehož součástí je stavba pily bez č. p. a dále z pozemku p. č. 248, jehož součástí je zejména kamenná tarasní zeď. Nedílnou součástí stavby vodního mlýna č. p. 16 je původní technické vybavení mlýna vestavěné do jednotlivých podlaží mlýnice.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: společnost FJT Invest s.r.o., IČ: 26348390, se sídlem Komenského č. p. 249, 664 52 Sokolnice.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy, nedílnou součástí rozhodnutí je dále třicet tři identifikačních fotografií kulturní památky.
Odůvodnění
V souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 157/2019 - 27 ze dne 13. 11. 2020 a vzhledem k nezbytnosti uchovat kontinuitu památkového zájmu, respektive zákonem ustanovenou odbornou památkovou ochranu v případě části státem evidovaného kulturního dědictví, které administrativně náleží k tzv. pozdně zapsaným kulturním památkám, obdrželo Ministerstvo kultury koordinovanou žádost vlastníka, tedy společnosti FJT Invest s.r.o., odborné organizace Národního památkového ústavu a příslušných výkonných orgánů státní památkové péče, o opětovné prohlášení souboru "vodní mlýn č. p. 16 v Petrovicích u Nového Města na Moravě", vše k. ú. Petrovice u Nového Města na Moravě, obec Petrovice, okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina, za kulturní památku (dříve tzv. pozdní zápis kulturní památky s rejstř. č. ÚSKP ČR: 45338/7-7162).
Ministerstvo kultury obdrželo dne 11.1. 2021 následující iniciační žádost Krajského úřadu Kraje Vysočina, úseku státní památkové péče, č. j. KUJI 1225/2021 - OKPP 5/2021 ze dne 11. 1. 2021 o spěšné znovuprohlášení souboru "vodní mlýn č. p. 16 v Petrovicích u Nového Města na Moravě", vše k. ú. Petrovice u Nového Města na Moravě, obec Petrovice, okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina, za kulturní památku:
„[...] Na základě žádosti vlastníka, kterým je Společnost FJT Invest s.r.o., se sídlem Komenského 249, 66452 Sokolnice, si Vám dovolujeme poslat návrh na prohlášení věci za kulturní památku: areálu mlýna č. p. 16 (v rozsahu zákresu vytvořeného Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Telči) v k. ú. Petrovice u Nového Města na Moravě, Petrovice, obec Nové Město na Moravě, okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina.
Žádost obsahuje:
• Příloha 1 - žádost vlastníka vč. dokladu o vlastnictví předmětných nemovitostí
• Příloha 2 - návrh na prohlášení věci za KP zpracovaný Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Telči (vč. zákresu rozsahu navrhované ochrany a fotodokumentace) a doporučení Regionální komise NPÚ ÚOP v Telči pro prohlašování a rušení věcí za kulturní památku
• Příloha 3 - kladné vyjádření ORP - Městského úřadu Nové Město na Moravě dle § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
• Příloha 4 - kladné vyjádření Krajského úřadu Kraje Vysočina, Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu dle § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči [ ...]“
Ministerstvo kultury obdrželo dne 11. 1. 2021 (viz výše zmíněná Příloha 1) následující podnět vlastníka, společnosti FJT Invest s.r.o. ze dne 7. 1. 2021 k opětovnému prohlášení dotčeného souboru "vodní mlýn č. p. 16 v Petrovicích u Nového Města na Moravě", vše k. ú. Petrovice u Nového Města na Moravě, obec Petrovice, okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina, za kulturní památku, a to z důvodu příslušnosti památkově nadále vysoce hodnotného areálu k tzv. pozdně zapsaným kulturním památkám:
„[...] Společnost FJT Invest s.r.o., se sídlem Komenského 249, 66452 Sokolnice, ICO CZ26348390 žádá o prohlášení výše uvedené věci za kulturní památku a to v rozsahu přiloženého zákresu vyhotoveného Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Telči (viz příloha).
Důvodem je skutečnost, že dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci opožděných zápisů kulturních památek nelze na mlýn nyní nazírat jako na kulturní památku.
Domníváme se však, že areál mlýna je ojedinělou památkou technického charakteru s dochovaným strojním vybavením a nadále vykazuje architektonické, urbanistické a památkové hodnoty, pro které by měl být za kulturní památku prohlášen.
Žadatel dále výpisem z katastru nemovitostí dokládá, že je vlastníkem všech návrhem dotčených staveb a pozemků. Pro urychlení správního řízení vlastník osvědčuje, že nevyžaduje, aby byl dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ustanovení § 36 odst. 3 vyzýván k vyjádření se k podkladům k rozhodnutí. [ ...]“
Ministerstvo kultury dále obdrželo dne 11. 1. 2021 (viz výše zmíněná Příloha 2) návrh Národního památkového ústavu na znovuprohlášení souboru "vodní mlýn č. p. 16 v Petrovicích u Nového Města na Moravě", vše k. ú. Petrovice u Nového Města na Moravě, obec Petrovice, okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina, za kulturní památku.
Současný a technický stav
Současný technický stav areálu není uspokojivý a vyžaduje citlivou rekonstrukci. Stav jednotlivých budov odpovídá mnoha letům neprováděné údržby a absenci stavebních zásahů. Žádný z objektů však není v havarijním stavu a nevykazuje vážné statické poruchy.
C. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU
Navrhovaný předmět ochrany
Navrhovaným předmětem ochrany je parcela p. č. 252/1 se souborem budov - vodní mlýn čp. 16 včetně technického vybavení, hospodářský objekt, stodola, dále parcela p. č. 247 s objektem pily, parcela 959/1 s náhonem a parcely p. č. 246, p. č. 248 a p. č. 253/5, vše v k. ú. Petrovice u Nového Města na Moravě.
Majitelé areálu plánují v roce 2021 nechat zpracovat stavebněhistorický průzkum (již zadáno Ing. arch. Janu Peštovi), který jistě rozšíří naše poznání a přinese další výčet památkových hodnot vodního mlýna. [ ...]”
Městský úřad Nové Město na Moravě, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní orgán památkové péče, ve svém dopise č. j. MUNMNM/418/2021 ze dne 7. 1. 2021 (viz výše zmíněná Příloha i) opětovné prohlášení souboru "vodní mlýn č. p. 16 v Petrovicích u Nového Města na Moravě", vše k. ú. Petrovice u Nového Města na Moravě, obec Petrovice, okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina, za kulturní památku rovněž doporučil:
„[...] Odbor stavební a životního prostředí MěÚ Nové Město na Moravě (dále jen "správní orgán"), jako místně a věcně příslušný orgán státní památkové péče ve smyslu § 29 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o státní památkové péči"), dle § 3 odst. 1 zákona o státní památkové péči na žádost vlastníka doporučuje prohlášení areálu vodního mlýna v Petrovicích, obec Nové Město na Moravě, na pozemku pare. č. 246, 247, 248, 252/1, 252/5, 959/1 v katastrálním území Petrovice u Nového Města na Moravě, za kulturní památku v rozsahu vymezeném návrhem Národního památkového ústavu.
Petrovický mlýn je významnou technickou památkou regionu. Jedná se o tzv. pozdě zapsanou památku, která není dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 157/2019 - 27 ze dne 13. 11. 2020 kulturní památkou. Domníváme se, že hodnoty areálu se nezměnily a mlýn by měl být i nadále kulturní památkou.
Areál mlýna je zachován ve značné míře v původním stavu, jedná se o historické stavební konstrukce (zdivo, klenby, krovy, dispozice), řadu řemeslných detailů, výplně otvorů, povrchové úpravy, ad. Ve mlýně je dochováno kompletní vybavení mlýnice z počátku 20. století. Mlýn je připomínán již na počátku 16. století.
Areál mlýna je nedílnou součástí historického a kulturního dědictví regionu. Jedná se o významnou technickou památku, jejíž hodnoty jsou s ohledem na jedinečnost dochování značné. Záměrem žadatele je zachování celého areálu včetně technologie mlýna. Není zde obava z následné přestavby nebo neakceptovatelných požadavků na stavební změny ze strany majitele. [ ...]“
Krajský úřad Kraje Vysočina, úsek státní památkové péče, ve svém vyjádření č. j. KUJI 1813/2021 - OKPP 5/2021 ze dne 11. 1. 2021 (viz výše zmíněná Příloha 4) znovuprohlášení předmětného areálu vodního mlýna a pily v Petrovicích u Nového Města na Moravě za kulturní památku rovněž doporučil:
„[...] Na základě žádosti vlastníka, kterým je Společnost FJT Invest s.r.o., se sídlem Komenského 249, 66452 Sokolnice, o vyjádření Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Kraje Vysočina (dále jen ,, krajský úřad") k návrhu na prohlášení věci za kulturní památku: areálu mlýna č. p. 16 (v rozsahu zákresu vytvořeného Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Telči) v k. ú. Petrovice u Nového Města na Moravě, okres Zdar nad Sázavou, Kraj Vysočina, Vám dle § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, sdělujeme následující:
Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 157/2019 - 27 ze dne 13. 11. 2020 se jedná o tzv. pozdní zápis kulturní památky, na věc tedy nelze v současnosti nahlížet jako na kulturní památku.
Počátky vzniku vodního mlýna (nachází se při potoku Bobrůvka) lze dle dochovaných zpráv zasadit do závěru 15. století (důkladnější informace zajisté přinese připravovaný SHP, který vlastník objektu pomýšlí provést již v tomto roce). Mlýn byl výrazně přestavěn a rozšířen na sklonku 17. století, hospodářské budovy pocházejí z 19. století. Podrobnější popis je součástí přiloženého návrhu zpracovaného NPU UOP v Telči.
Samotná budova mlýna je mohutnou stavbou s dominantní mansardovou střechou s polovalbou. Umělecky je pojaté ztvárnění fasády hlavního průčelí, kde jsou ryskou (se zbytky polychromie) načrtnuté architektonické prvky jako klenáky, šambrány a římsy a nárožní bosáž. Z pohledu památkové péče pokládáme za hodnotné prvky v obytné části mlýna zejména dochované dispoziční řešení, klenutý prostor bývalé kuchyně, další klenební konstrukce, dochované dlažby a dřevěné podlahy a dveřní výplně. Strojní vybavení mlýnice bylo v průběhu vývoje stavby průběžně modernizováno a doplňováno. Ačkoliv byl provoz mlýna v 80-tých letech 20. století definitivně ukončen, mlýnské zařízení je stále ve velmi dobrém a pravděpodobně i v provozuschopném stavu. Vedle hlavní budovy mlýna a hospodářských budov je součástí areálu také budova pily, která však již postrádá technologické zařízení. Areál svým zasazením do krajiny na samém konci vesnice u potoka Bobrůvka disponuje i značnými urbanistickými hodnotami.
Závěrem krajský úřad konstatuje, že areál mlýna vč. dochované technologie patří k nejlépe dochovaným mlýnům na Vysočině a domnívá se, že věc neztratila atributy, pro které byla za kulturní památku považována a nadále disponuje hodnotami architektonickými, urbanistickými, uměleckými i historickými, pro které j i lze za kulturní památku opětovně prohlásit.
Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem, krajský úřad doporučuje prohlášení areálu mlýna č. p. 16 (v rozsahu zákresu vytvořeného Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Telči), v Petrovicích u Nového Města na Moravě, okres Zdar nad Sázavou, Kraj Vysočina, za kulturní památku. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, byl o zahájení řízení písemně vyrozuměn vlastník souboru navrženého na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. Vlastník, společnost FJT Invest s.r.o., této možnosti nevyužil, neboť s prohlášením za kulturní památku souhlasí.
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury k následujícímu závěru:
Vodní mlýn v Petrovicích u Nového Města na Moravě lze zařadit nejen v rámci regionu Českomoravské vrchoviny k nepříliš vysokému výčtu staveb svého druhu, jejichž obecně tradovaný starobylý původ je doložen a prokázán nejen z archivních listin a zapsaných zmínek, ale také z přímo in šitu dochovaných historických stavebních konstrukcí a architektonických a řemeslných detailů.
Díky tomu, že byla hlavní budova petrovického mlýna, jež pod svou mohutnou nepravidelnou mansardovou střechou důmyslně integrovala funkci obytnou, výrobní a skladovací, ušetřena ve druhé polovině 19. století a zejména v průběhu 20. století takových modernizací a razantních zásahů, které by výrazněji proměnily původní dispozici a vzhled exteriéru a interiéru dotčené stavby, máme dodnes jedinečnou možnost obdivovat téměř autentickou podobu bohatého venkovského mlýna z 18. století, jehož některé stavební konstrukce jsou nepochybně mnohem starší, nejméně z 16. a 17. století. Z Ministerstvu kultury dostupné fotodokumentace v této souvislosti odkazujeme alespoň na velmi archaický tvar valeného zaklenutí jedné z místností v přízemí, na značnou masivnost některých zdí a celkovou hmotovou a půdorysnou robustnost mlýna a složitost jeho vrstveného dispozičního uspořádání. Podrobnější poznání a pochopení dlouhé a zajímavé stavební historie objektu v tomto smyslu přinese aktuálně připravovaný stavebněhistorický průzkum, který byl zadán Ing. Arch. Janu Peštovi, případně též budoucí dendrochronologický průzkum vybraných dřevěných částí.
Ze stěžejních prvků a detailů spoluutvářejících památkovou podstatu hlavní budovy petrovického mlýna č. p. 16 je třeba uvést např. pozůstatky jednoduchého barokního malovaného a rytím zvýrazněného architektonického členění vnějších omítek (dodnes dobře patrné na reprezentativním severozápadním průčelí se zděným štítem a u západního dvorního podélného průčelí), dále mohutnou barokní polovalbovou mansardovou střechu s hodnotnými tesařskými detaily krovu, dále jihovýchodní dřevěný štít mlýnice s autentickým bedněním dlouhými a širokými prkny s lištováním svislých spár a s pro region charakteristickou podlomenicí, dále tesařsky profilovaná zhlaví ze stěny vystupujících trámů, možnou existenci dřevěné profilované římsy v horním podélném zalomení mansardové střechy (nyní zakryto eternitovými šablonami), dále cenné pozůstatky původních okenních výplní u obou štítů (okna s šestitabulkovým členěním a oválné okénko hambálku dělené do kříže), dále podávači vikýř s valbovým zastřešením při východním podélném průčelí, veškeré historické zděné a dřevěné stavební konstrukce v interiéru, trámové stropy s překládaným záklopem, veškeré klenební soustavy, odkládací policové niky, záklenky, kované mříže, relikty po černé kuchyni, historické dlažby, dřevěné podlahy z širokých prken se stopami stáří, autentické schodové stupně, místy dochované původní dveřní výplně a dále hladké nepravidelně tažené vápenné omítky, jejichž malebnou zvlněnost a světelnou „měkkost“ by bylo žádoucí dodržet i v místech, které si budou případně vyžadovat rozsáhlejší obnovu omítaných povrchů. Autentické omítkové vrstvy některých obytných místností navíc mohou ukrývat hodnotnou dekorativní výzdobu.
Významnou technickou součástí předmětné kulturní památky je téměř úplné výrobní vybavení mlýna vestavěné do jednotlivých podlaží mlýnice (pochází z počátku 20. století a z meziválečného období). Dochován je též pozůstatek vodního náhonu. Velmi hodnotnou a pohledově se uplatňující doplňkovou budovou vodního mlýna je polodřevěná patrová stavba bývalé vodou poháněné pily s masivní zděnou pilířovou substrukcí v přízemí a valbovou střechou s jemnými námětky. Malebné a harmonické vyznění navzájem sousedící dvojice mohutného mlýna a drobné pily v popředí umocňuje zejména situování tohoto souboru ve značně svažitém terénu, obklopeného působivým přírodním venkovským rámcem se starými vysokokmeny ovocných stromů a solitérními dominantami vzrostlých listnatých stromů.
Nedílnou historickou i kompoziční součástí posuzovaného areálu petrovického mlýna jsou dále protilehlé objekty bývalého hospodářského zázemí obklopující vnitřní dvůr (chlévy, stáje, skladovací prostory, kolna a stodola). Přestože dnešní podoba těchto staveb pochází až z první poloviny 20. století, v případě chlévů a stájí s nápadně protáhlým obdélným půdorysem a stále patrnými stopami po nižší polovalbové sedlové střeše se jedná o přestavbu starších, patrně pozdně barokních objektů, o čemž dodnes vypovídají vstupní kamenná ostění lemovaná po obvodu jednoduchou lištou, masivní svlakové dveře s diagonálně skládaným lícovým pokryvem a kováním, nebo valená klenba s trojbokými výsečemi. Tato část stavby je zároveň zakreslena v mapách Císařského povinného otisku stabilního katastru z roku 1835 jako zděná.
Posuzovaný soubor "vodní mlýn č. p. 16 v Petrovicích u Nového Města na Moravě" představuje ojediněle dochovaný stavební celek obytného, provozního a hospodářského charakteru, který je nejenom významným výpovědním dokladem o ve druhé polovině 20. století téměř zlikvidovaném tradičním řemesle, ale také o každodenním životě a životním stylu příslušníků společensky váženého mlynářského stavu od 18. do poloviny 20. století.
Správní orgán na závěr podotýká, že prohlášení věci za kulturní památku není pojato jako jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady, protože zákon o státní památkové péči nabízí řadu kompenzací, vázaných na zachování a údržbu kulturní památky (možnost bezplatných odborných konzultací, čerpání dotací na plánovanou opravu, obnovu, restaurování, atd.). Výše a způsob náhrad jsou dány povahou věci, zejména též odvisí od výše nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky překračuje obvyklé náklady. Ministerstvo kultury si v tomto smyslu velice váží přístupu současného vlastníka a jeho projevené snahy hodnotný objekt postupně, dle finančních možností, citlivě opravit a využívat. Dle názoru správního orgánu by bylo v případě rozsáhlejší památkové obnovy vhodné vycházet především z převažujícího barokního a klasicistního charakteru objektu a v tomto smyslu pokud možno eliminovat, či zcela odstranit veškeré rušivé úpravy a modernizace z druhé poloviny 20. století (nečleněné novodobé okenní výplně, betonové vysprávky zápraží, vybetonované úseky náhonu, apod.).
Pro své hodnoty architektonické, urbanistické, krajinotvorné, uměleckořemeslné, řemeslné, kulturněhistorické, technické, stavebnětypologické a jako projev tvůrčích schopností a práce člověka posuzovaný soubor "vodní mlýn č. p. 16 v Petrovicích u Nového Města na Moravě", vše k. ú. Petrovice u Nového Města na Moravě, obec Petrovice, okres Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina, splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, věznění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová, vedoucí oddělení ochrany kulturních památek v odboru památkové péče Ministerstva kultury
