Boží mlýn často stojí.
(německé přísloví)

Starého mlýn Petrovice

Starého mlýn Petrovice
16
Petrovice
592 31
Žďár nad Sázavou
Petrovice u Nového Města na Moravě
49° 32' 41.5'', 16° 4' 5.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Areál mlýna se nachází při potoku Bobrůvka. Jedná se o raně barokní stavbu s velmi cennou fasádou. Historie původního objektu zjevně sahá až do doby první poloviny 15. století. Mlýn byl výrazně přestavěn a rozšířen na sklonku 17. století, hospodářské budovy se nesou v duchu druhé poloviny 19. století.
Bobrůvka
45338/7-7162 (do 31. 12. 1987) 106610 (od 28. 1. 2021)
nepřístupný

Obecná historie:

První písemná zmínka o mlýnu v Petrovicích pochází z roku 1492. Další zápis z roku 1543 označuje tento objekt za nejbohatší svého druhu v okolí. Posledním mlynářem byl pan Starý, který zakoupil mlýn i s pilou v roce 1912 a jeho syn zde hospodařil až do roku 1949. Zcela znárodněn byl mlýn až v roce 1959, kdy správu převzal nejdříve národní podnik Jihlavské mlýny a poté Mlýny a těstárny Pardubice. Pod touto společností mlýn ukončil v roce 1980 svůj provoz. Areál mlýna byl v 90. letech 20. století vrácen v restituci a od roku 2019 má nového majitele, který plánuje objekt rekonstruovat a vytvořit zde muzeum.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

postaven údajně v 2. pol. 15. stol. za nezletilého Jindřicha z Lipé, jehož poručníkem byl Vilém z Pernštejna

První písemná zmínka o mlýnu v Petrovicích pochází z roku 1492.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Další zápis z roku 1543 označuje tento objekt za nejbohatší svého druhu v okolí.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1709 mlynář Hanák prodává mlýn i s pilou.

1835 František Jelínek

Posledním mlynářem byl pan Starý, který zakoupil mlýn i s pilou v roce 1912 a jeho syn zde hospodařil až do roku 1949.

1930 Filomena Stará

hospodářství 60 měřic

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

syn Josef Starý 

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1949 pro stáří strojů zastaven provoz pily

1.1.1951-31.12.1952 Výkupní podnik Žďár nad Sázavou

1.1.1953-31.12.1959 Jihlavské mlýny n.p. Havlíčkův Brod formou nájmu za 2000 Kčs ročně

(Josef Starý platí nájem z bytu ve vlastním domě 20 Kčs měsíčně)

1.1.1960-30.6.1963 Středomoravské mlýny a pekárny n.p. Brno

1.7.1963 n.p. Mlýny a těstárny Pardubice, závod Kyjov

1.1.1951-30.9.1976 Josef Starý ve funkci vedoucího

1.10.1976-31.12.1980 jako brigádník-důchodce

1.1.1981 provoz zastaven, Josef Starý dělá hlídače obkektu za 120 Kčs měsíčně

1988 Josef Starý zemřel

 

1957 hospodářské budovy a polnosti převzaty JZD

Areál mlýna byl v 90. letech 20. století vrácen v restituci a od roku 2019 má nového majitele, který plánuje objekt rekonstruovat a vytvořit zde muzeum.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Starý
  • Jelínek
  • Hanák

Historie mlýna také obsahuje:

-1709 Hanák

1835 František Jelínek

1912 Starý

1939 - Filomena Stará (RR)

-1949 Josef Starý

2020 - Marie a Rostislav Fojtů


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      zděná
      přízemní
      Budova mlýna vznikla s největší pravděpodobností již v první polovině 15. století. Vzhledem ke značné míře dochovaných konstrukcí se lze právem domnívat, že se z tohoto období a doby 16. století dochovalo v přízemí i několik klenebních konstrukcí. Obytná část umístěná v úrovni druhého nadzemního podlaží se naopak dochovala v duchu konce 17. století. Místnosti jsou zastropeny vesměs dřevěnými průvlaky se záklopy, v části dispozice se nacházejí valené klenby s lunetami. Taktéž stavební konstrukce mlýnice a krov pocházejí ze sklonku 17. století. Dokladem mimořádnosti stavby je také částečně dochovaná raně barokní úprava zděné severozápadní štítové stěny, provedená ryskou, kdy jsou navzájem barevně odděleny jednotlivé aktivní architektonické prvky (např. parapetní a kordónové římsy, šambrány apod.).
      Areál vodního mlýna doloženého již v 15. století je významným představitelem technických památek. Objekt mlýna výrazné stavební hmoty s mlýnicí a bydlením pod jednou střechou doplňují hospodářské objekty uzavírajícími dvůr a solitérně stojící pila.
      Mapa Císařského povinného otisku stabilního katastru z roku 1835 zachycuje areál mlýna téměř ve stejné půdorysné stopě, jak ji známe dnes. Z mapy je patrné, že objekt dvoukřídlé stodoly v dnešní podobě vznikl až později, a to v místě starší dřevěné stodoly. Ostatní budovy areálu zůstaly beze změny.
      Areál vodního mlýna se nachází na jihovýchodním okraji obce Petrovice při potoku Bobrůvka. Výrazná budova mlýna přiléhá jihovýchodní fasádou k náhonu, do kterého přitékala voda od východu. Jižně od budovy mlýna na druhé straně náhonu je situován objekt pily. Protože budovy mlýna a pilnice jsou od sebe zcela odděleny, sloužila k pohonu mlýna a vodní pily dvě vodní kola na horní vodu. Oba objekty jsou umístěny ve svahu, a tak byl zajištěn dostatečný spád vody. Celý areál přístupný od severu doplňují hospodářské budovy vystavěné na půdorysu L a uzavírající dvůr mlýna od západu.
      Jedná se jednoznačně o nejhodnotnější vodní mlýn v Kraji Vysočina, který se jako jeden z mála dochoval také s kompletním vybavením včetně válcových stolic z první poloviny 20. století. Vysoce je ceněno především stáří památky s velkým množstvím dochovaných původních stavebních konstrukcí z poloviny 80. let 18. století. Za velmi hodnotnou můžeme považovat také severovýchodní fasádu s plošně pojatým tektonickým členěním, která je jistě dílem erudovaného stavitele. Jádro vodního mlýna s valenými klenbami bude pravděpodobně ještě starší. Nejcennější součástí technologického vybavení je hranice s kamennými sloupy. Mnohaletá absence stavebních zásahů udržela celý areál v autentické podobě.
      Jádro stavby mlýna pochází pravděpodobně z 16. – 17. století, dnešní podoba je výsledkem přestavby z poloviny 80. let 18. století. Zděný štít dvoupodlažního objektu krytého vysokou mansardovou střechou nese stopy barvené omítkové úpravy vymezené ryskou.
      Mlýn je v Petrovicích doložen již v 15. století, jádro stavby pochází pravděpodobně z 16. – 17. století, dnešní podoba vznikla přestavbou v polovině 80. let 18. století. Z této doby pochází většina důležitých historických konstrukcí a dochovala se i dispozice. Před polovinou 19. století vznikla pravděpodobně nová bohatě zdobená fasáda s rytou klasicistní výzdobou. Technologické vybavení pochází z 30. a 40. let 20. století. V roce 1943 byla instalována turbína, která nahradila vodní kolo. Drobné stavební úpravy proběhly i v 2. polovině 20. století. Provoz mlýna byl ukončen v roce 1980.
      Patrová budova mlýna na obdélném půdorysu s mělkým přístavkem ze strany dvora byla vystavěna ve výrazném svahu tak, že hlavní vstup do objektu je umístěn od severovýchodu v rovině prvního nadzemního podlaží, které je zároveň třetím nadzemním podlažím ze strany dvorní, tedy jihovýchodní. Zděný objekt ze smíšeného zdiva ukončuje mohutná mansardová střecha s polovalbou, která obsahuje další dvě úrovně pater. V současnosti je střecha kryta eternitem a uvažuje se o obnovení šindelové krytiny. Štítová stěna obytné části mlýna ve směru severovýchodním je zděná, protilehlý štít mlýnice má dřevěnou konstrukci se svisle pobitými prkny. Fasády jsou hladké, prolomené různě velikými okenními a dveřními otvory bez kompozičního záměru, vyjma severovýchodního průčelí, kde nalezneme tři osy okenních otvorů v symetrickém uspořádání. Tato nejhodnotnější fasáda si také uchovala plošně pojaté tektonické členění, kdy jsou ryskou v omítce a odlišnou barevností vyznačeny architektonické prvky (římsy, bosáže, šambrány s klenáky a další prvky, celý rozsah výzdoby může odhalit až odborný stratigrafický průzkum). Dispoziční uspořádání odráží složitý a dlouhý stavebněhistorický vývoj vodního mlýna, jehož první zmínky pocházejí již z konce 15. století. Mlýnice s technickým zázemím je v objektu situována v jihovýchodní polovině, pro bydlení sloužila zbylá část druhého a třetího nadzemního podlaží včetně podkroví nad touto částí. Kuchyň s topeništěm byla umístěna ve středu dispozice. Stavební konstrukce použité v interiéru mohou datem svého vzniku odkazovat k období 16. a 17. století. Sklepení v úrovni prvního nadzemního podlaží (bráno ze strany dvora) je vyzděno z kamene a zaklenuto valenými klenbami. V druhém nadzemním podlaží nalezneme valené klenby s lunetami a hřebínkové klenby, třetí nadzemní podlaží je zastropeno dřevěným trámovým stopem se záklopem. Jednotlivá patra jsou propojena dvouramenným vyzděným schodištěm s dřevěnými stupnicemi. Mlýnice se dochovala včetně původního vybavení s válcovými stolicemi z první poloviny 20. století. Konstrukce nesoucí technické vybavení jsou dřevěné a jednotlivé úrovně jsou přístupné po dřevěných žebříkových schodech.
      Budova vodního mlýna je jednoznačně nejhodnotnější z celého areálu. Vysoce je ceněno především stáří památky s velkým množstvím dochovaných původních stavebních konstrukcí minimálně z počátku 17. století (valené klenby s lunetami, hřebínkové klenby). Za velmi hodnotnou můžeme považovat také severovýchodní fasádu s plošně pojatým tektonickým členěním, která je jistě dílem erudovaného stavitele. Jádro vodního mlýna s valenými klenbami bude pravděpodobně ještě starší. Mnohaletá absence stavebních zásahů udržela budovu v autentické podobě.
      Přízemní hospodářské stavení protáhlého obdélného půdorysu pocházející patrně z přelomu 18. a 19. století uzavírá jihozápadní stranu dvora. Zděná budova obsahující prostory chlévů a bývalé lednice tvoří nedílnou součást hospodářského provozu mlýna.
      Hospodářský objekt se sedlovou střechou na protáhlém obdélném půdorysu uzavírá dvůr mlýna od jihozápadu. Objekt znázorněný již na mapě stabilního katastru z roku 1835 sloužil jako chlévy či stáje. Přízemí je vyzděno převážně z kamene a zaklenuto valenou klenbou s lunetami v místě okenních otvorů. V části přízemí nalezneme také stájové klenby do traverz. Pravděpodobně koncem 19. století či počátkem 20. století byl objekt navýšen o polopatro přístupné dřevěným schodištěm. Vzniklá konstrukce krovu má výrazný přesah střechy směrem do dvora. Rozvržení okenních otvoru a vstupních dveří zůstalo převážně původní. Další přístavky při jihozápadní fasádě jsou mladší pravděpodobně z první poloviny 20. století.
      Jedná se o nedílnou historickou i kompoziční součást celého areálu obklopující vnitřní dvůr. K nejstarším konstrukcím patří obvodové zdi s valenými klenbami s lunetami.
      Příčně průjezdná zděná stodola vystavěná ve druhé polovině 19. století na místě staršího dřevěného objektu uzavírá severozápadní stranu dvora. Obdélná stavba připojená kolmo k hospodářskému stavení je zastřešena sedlovou střechou s bedněným štítem.
      Stodola navazuje v širší půdorysné stopě na hospodářský objekt a svým bočním křídlem uzavírá dvůr od severozápadu. Obě křídla stodoly na půdorysu L nebyla postavena současně, jsou však v interiéru propojena v jeden prostor otevřený do krovu. Vyšší křídlo částečně otevřené do dvora a průjezdné je vyzděno z cihel na kamenné podezdívce a ukončeno sedlovou střechou krytou eternitovými šablonami. Druhé křídlo stodoly tvoří smíšené zdivo v kombinaci s dřevěnými výplněmi stěn a štítu.
      Jedná se o nedílnou historickou i kompoziční součást celého areálu obklopující vnitřní dvůr.
      Samostatně stojící objekt vodní rámové pily situovaný na protější straně náhonu pochází z roku 1841. Obdélná stavba se zděným přízemím a bedněným patrem je kryta valbovou střechou. Technické zařízení bylo kolem roku 1959 odstraněno.
      Samostatně stojící budova vodní pily je umístěna ve svahu na obdélném půdorysu na parcele p. č 247. Ze strany severní je viditelné pouze jedno podlaží, z jižní strany nalezneme zděné přízemí ze smíšeného zdiva a na něm vystavěné patro s dřevěnou konstrukcí se svisle pobitými prkny. Objekt ukončuje valbová střecha s eternitovými šablonami. V úrovni přízemí západní fasády pokračuje v severním směru opěrná kamenná zeď, která udržuje terén na parcele p. č. 248 před pilou v rovině. Prostor v interiéru je částečně propojen přes dvě nadzemní podlaží a pohledově otevřen do krovu. Původní vybavení pily se nedochovalo, s největší pravděpodobností se jednalo o dvoulistou svislou rámovou pilu s celodřevěnou konstrukcí, která byla funkční do roku 1949. V roce 1959 bylo strojní vybavení z budovy pily odstraněno.
      Hodnotná a pohledově se uplatňující budova pily je nedílnou historickou i kompoziční součást celého areálu.
      Gregorová Martina (22.06.2023)
      Soubor budov mlýna na kraji obce je rámován intaktním přírodním rámcem a kvalitní venkovskou zástavbou. Vlastní objekt mlýna - výrazné stavební hmoty je obdélného půdorysu, ze strany dvora s mělkým zděným přístavkem. Sklepení v úrovni 1. nadzemního podlaží jsou sklenuté valenými klenbami ze 16., případně 15. století. Obytné 2. nadzemní podlaží s dochovanou dispozicí z konce 17. stol. je zastropené dřevěnými průvlaky se záklopy a valenými klenbami s lunetami. Býv. kuchyně je vybavena rozsáhlým topeništěm /pec byla odstraněna/. V úrovni půdy nad obytnou částí je původní šalanda adaptovaná na byt. jednotku. Štítová stěna obytné části mlýna je zděná, protilehlý štít mlýnice je pobitý svislými prkny. Stavební konstrukce mlýnice a krovu rovněž pochází ze sklonku 17. století. Fasáda je dílem erudovaného stavitele raného baroka. V plošně pojaté fasádě jsou ryskou barevně odlišené aktivní architektonické prvky /armování nároží, parapetní a kordonové římsy, šambrány se zdobnými klenáčky/.
      16. a 17. století kompletní vybavení mlýnice v provozuschopném stavu - 1. čtvrtina 20. stol.
      Technická památka 16. století
      objekty mlýna ve velmi dobrém stavu s výjimkou hospodářských objektů, kde je zanedbaná stavební údržba.
      Z. Chudárek, 10 .10 .1989
      hospodářské objekty: přízemní budovy se sedlovou střechou uzavírají hospodářský dvůr mlýna, pochází z 18. a 19. stol.
      pila: solitérně stojící objekt obdélného půdorysu dřevěné konstrukce na kamenných pilířích z přelomu 18. a 19. stol.


      • skládaný bedněný štít
      • malovaná výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • vyskladňovací otvor
      • trámový strop
      • klenba
      • krov
      • existující umělecké složení
      Strojní vybavení mlýnice bylo v průběhu vývoje stavby průběžně modernizováno a doplňováno. Ač je zde od roku 1980 provoz definitivně zastaven, mlýnské zařízení je stále ve velmi dobrém a jistě provozuschopném stavu.
      Mlýnice je vybavena válcovými stolicemi z první poloviny 20. století.
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      Popis
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      Popis
      Zaniklý
      • pila
      • výroba elektrické energie
      • pohon zemědělských strojů
      Zmínku o pile nalezneme v kupní smlouvě z roku 1709, kdy tehdejší mlynář Hanák prodává mlýn i s pilou. Dvoulistá svislá rámová celodřevěná pila je zachycena na plánu z roku 1939 a byla funkční až do roku 1949. V roce 1959 bylo strojní vybavení z budovy pily odstraněno.
      V roce 1930 pracovala při mlýnu pila.
      • náhon
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      Pozůstatek náhonu vedeného z říčky Bobrůvky kdysi zajišťoval vodní pohon mlýna a pily. Přírodní koryto místy zpevněné zídkami z lomového kamene přivádělo vodu na mlýnské kolo, které bylo přibližně ve 40. letech 20. století nahrazeno Francisovou turbínou.
      Chráněna je část náhonu odvádějící vodu ve směru jihozápadním od mlýna zpátky do vodoteče.
      Jedná se o nedílnou historickou, funkční i kompoziční součást celého areálu mlýna.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      PopisV roce 1930 pohání mlýn kolo na svrchní vodu s průtokem 0.19 m3/s, spádem 5.2 m o výkonu 8.5 k, pilu pohánělo kolo na svrchní vodu s průtokem 0.108 m3/s, spádem 5.5 m o výkonu 5.1 k.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      PopisV roce 1930 pohání mlýn kolo na svrchní vodu s průtokem 0.19 m3/s, spádem 5.2 m o výkonu 8.5 k, pilu pohánělo kolo na svrchní vodu s průtokem 0.108 m3/s, spádem 5.5 m o výkonu 5.1 k.
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceUnion a. s., České Budějovice
      PopisSpirální.
      Typdynamo
      StavDochovaný
      VýrobceAEG
      Popis
      Typdynamo
      StavDochovaný
      VýrobceAEG
      Popis
      Typelektrický motor
      StavDochovaný
      VýrobceRadiomotor Grünwald, Kutta a spol., Nedvědice
      Popis
      Historické technologické prvky
      • ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
      • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
      dvojnásobná
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
        • Válcová stolice kombinovaná a to 1 pár hladké a 1 pár rýhované válce v litinové skříni
        • periodická
        • válcový
        • čistírenský vysévač | Počet:
        • moučný vysévač | Počet:
        • předvysévač | Počet:
          • dvouskříňový
          1
          • jednoduchá
          1
          • válcová
          • šnekový dopravník | Počet:
          • kapsový výtah | Počet: 10
          • pytlový skluz - exteriér | Počet: 1
          • pytlový skluz - interiér | Počet: 1
            • automatická
            • ruční
            • granik
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazwww.dedictvivysociny.cz
            Datum citace internetového zdroje29. 12. 2013
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazwww.dedictvivysociny.cz
            Datum citace internetového zdroje29. 12. 2013
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
            Rok vydání1933
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 14, s. 22
            Autorpes
            NázevDo zchátralého vodního mlýna v Petrovicích se vrátí život. Bude tam muzeum a penzion
            Odkazhttps://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3378106-do-zchatraleho-vodniho-mlyna-v-petrovicich-se-vrati-zivot-bude-tam-muzeum-a-penzion
            Datum citace internetového zdroje09 2021
            AutorJosef Luňák
            NázevNaše mlýny v proměnách času
            Rok vydání1997
            Místo vydáníBrno
            Další upřesněnís. 193-194
            AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
            NázevVodní mlýn
            Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-700378
            Datum citace internetového zdroje08 2025

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

            Vytvořeno

            28.12.2013 23:07 uživatelem REAPERXCX

            Majitel nemovitosti

            Rossi

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 29.6.2021 11:08
            Radomír Roup (Radomír Roup) 27.6.2018 13:33
            doxa (Jan Škoda) 13.11.2025 21:06
            Rossi 31.1.2023 14:24