Hamžův, Řihákův mlýn

První písemná zmínka o mlýnu je z roku 1668, kdy na něm byl mlynářem Hamža. Podle staré pověsti, kterou dochované podklady částečně potvrzují, postavil tento mlýn jistý Hamža roku 1640. V roce 1775 měl Hamžův mlýn tři mlecí složení a pilu. Rod Hamžů se na mlýně držel ještě v roce 1875. Okolo roku 1891 mlýn vlastnil Emanuel Ziffera. Od roku 1892 mlýn patří Jindřichu Jedličkovi. V květnu roku 1903 kolem 22. hodiny uhodil za bouřky do mlýna blesk, tehdy vyhořel celý mlýn a obytné stavení. Mlýn byl zakrátko obnoven majitelem Jindřichem Jedličkou, který jej v roce 1905 prodal majiteli budišovského velkostatku doktoru práv Richardu Baratta-Dragono, kterých chtěl ve mlýně zřídit vodní elektrárnu, ale nakonec od tohoto záměru ustoupil a nastěhoval tam hajného. V roce 1922 koupili Hamžův mlýn František a Filoména Řihákovi pocházející ze mlýna Pirochtova (za 12 000 Kč). Nový majitel mlýn modernizuje, pořídil válcové stolice. Dosavadní čtyři vodní kola na horní vodu nahradil dvěma širšími. Po 2. světové válce pořídil František Řihák mladší dvě vodní turbíny, první, Francisova, poháněla mlýn, a další, Kaplanova, poháněla pilu. Na Řihákově mlýně můžeme vidět: vodní kolo na horní vodu, mlýnské kamenné složení (které donedávna pracovalo jako šrotovník), prosévací zařízení, hranolový vysévač zvaný cylindr, dřevěnou loupačku, starší typ válcových stolic od firmy Jeřábek Velké Meziříčí, z doby po 1. světové válce. Zcela unikátní technickou kuriozitou je jednolistová pila zhotovená v době Rakouska a dodnes sloužící svému účelu. Řihákův mlýn ukázkově vypovídá o vzhledu starých mlýnů. Je to technická památka Jihomoravského kraje.