Kdo se stýká s mlynářem, zapráší se.
(hornorakouské přísloví)

Formánkovský mlýn, mlýn Pod městskou zdí, Podklášterský, Podhradský, Podzámecký

Formánkovský mlýn, mlýn Pod městskou zdí, Podklášterský, Podhradský, Podzámecký
546
1
Rybářská
Kolín
280 02
Kolín
Kolín
50° 1' 46.1'', 15° 12' 0.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velký chátrající mlýn stojí na levém břehu Labe pod zámkem nedaleko pivovaru. Od konce 19. století mlýn patří rodině Formánkových. Mlýn není využíván a chátrá.
Pod středem města a zámkem
Labe
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn se původně jmenoval Pod městskou zdí (též Podklášterský, Podhradský, Podzámecký) a je doložen poprvé v roce 1285, kdy ho král Václav II. prodal sedleckému klášteru. Klášter pak mlýn pronajímal kolínským měšťanům. V roce 1468 převedl král Jiří z Poděbrad mlýn i s vodní věží (kterou se čerpala voda z Labe) městu Kolín. V následujících staletích pak mlýn spravovali různí členové městské rady. Kolínský mlynář a také purkmistr (v letech 1852-55) Vincenc Karabáček přistavěl k mlýnu přízemní východní obytnou část. Když jeho syn Vincenc zemřel v roce 1872 bezdětný, mlýn připadl jeho sestře Františce Karabáčkové, která se provdala za kolínského statkáře a rovněž starosty (v letech 1868-90) Josefa Formánka z Červeného dvora. Za nich byla obytná část zvýšena o druhé patro a budovy mlýna sjednoceny novogotickou fasádou. Jejich dcera Anna se provdala za majitele protilehlého Podskalského mlýna - Judr. Václava Radimského (ten byl starostou města v letech 1867-68), a mlýn převzal syn Ing. Vojtěch Formánek (který byl starostou města v letech 1899 - 1902). V roce 1920 mlýn vyhořel a následně byl obnoven do původní podoby. Jeho syn Zdeněk měl za manželku Věnceslavu, rozenou Táborskou, ti si v roce 1940 přistavěli k východnímu průčelí terasu se zimní zahradou v přízemí. Rodině Formánků patří mlýn dodnes.

Rozsáhlá budova mlýna v současnosti bez využití bohužel chátrá.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn je doložen v roce 1285, kdy všechny mlýny při Kolíně nabyl mincmistr kutnohorský Ekhart, leč dopustil se přestupku v dědických záležitostech, za což mu král Václav II. zkonfiskoval všechny statky, mj. i mlýn na řece Labi pod městem Kolínem ležící a za 500 hřiven stříbra ho prodal sedleckému klášteru. Když byl později mincmistr omilostněn, dostal od krále jako náhradu za konfiskáty 500 hřiven stříbra z kutnohorského důchodu a sedlečtí cisterciáci mu darovali dalších 200 hřiven čistého stříbra pražské váhy.

Klášter mlýn pronajímal kolínským měsťanům.

1362 sedlecký opat Václav zapsal Heslinovi z Nového Kolína za 120 kop grošů týdenní úrok 24 grošů ze 3 mlýnů u Kolína

1379 mlýn v zástavě mincmistra Martina Rotleva

1408 si cisterciáci vydlužili od bratrů Prokopa a France Edelreisových 200 kop českých grošů a týdně jim na úroku vypláceli 24 kopy grošů z výnosu kolínských mlýnů

1414 dalšímu věřiteli Křišťanu, zlatníku z Kutné Hory platili z téhož důvodu 10 kop grošů

za husitských válek klášteru odňat, Jan Čapek ze Sán 22.5.1432 podělil třetinami mlýna mlynáře Matěje, kolínskou obec a Jana Tetřívka

18.11.1434 král Zikmund zapsal knězi Bedřichovi mj. 3 kolínské mlýny, v tom i mlýn Pod městskou zdí

V roce 1468 Jiří z Poděbrad odprodal mlýn i s vodní věží městu, následně Kolínští mlýn prodali za 150 kop grošů v hotovosti a povinnost odvádět věčný úrok 6 kop grošů ročně a semílat ročně 100 korců žita pro zámek v Kolíně královu služebníku a rourmajstrovi Václavu z Kolína. 1472 však král Jiří tento prodej zrušil. 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1598 mlýn poškozen povodní

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1779 zakoupil mlýn a k němu 35 měr familiárních rolí a 5 měr císařských luk mlynář Josef Mališ

1800 koupil Antonín Vrba

1808 mlýn prodal Janu Fialovi, mlýn oceneněn na 70.000 zl., měl 7 složení, patřilo k němu 40 měr zámeckých polí v hodnotě 10.000 zl., zásoby meliva a dobytek za 13.000 zl. a městská proutnice za 5.000 zl.

poté Střemcha, mlynář Kydlínovský od Hradce Králové s manželkou Josefou

1826 Vincent Karabáček

1852-1855 Vincent Karabáček purkmistrem v Kolíně, 1855 se přestěhoval do Českých Budějovic

1855 mlýn převzal mladší syn Antonín Karabáček (1830-1872), vzdělaný muž a vlastenec, zemřel však ve věku 42 let bezdětný

V roce 1872 kolínský purkmistr Josef Formánek získává mlýn.

 

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

syn Vojtěch Formánek, absolvent techniky v Praze a v Curychu, u mlýna založil závod na výrobu strojů

8. 11. 1920 mlýn úplně vyhořel. (RR)

V roce 1930 byl majitelem mlýna a strojovny Vojtěch Formánek.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Mlýn je ve vlastnicví rodiny Formánkovy dodnes.

Mlýn již rodina Formánkova nevlastní. (RŠ)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Karabáček
  • Formánek
  • Mališ
  • Vrba
  • Fiala
  • Střemcha

Historie mlýna také obsahuje:

1285-1420 sedlecký klášter

1432 Matěj, kolínská obec a Jan Tetřívek po 1/3

1434 kněz Bedřich 

1468 - město Kolín

1468-1472 Václav z Kolína

1472 město Kolín

1779-1800 Josef Mališ

1800-1808 Antonín Vrba

1808 Jan Fiala

Střemcha

1826-1855 Vincent Karabáček

1855-1872 Antonín Karabáček

1872 -  Josef Formánek

1930 - Vojtěch Formánek


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    01 2014
      vrchnostenský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      vícepodlažní
      1808 u mlýna bouda, konírna a chlév
      Mlýn tvoří několik budov postavených v historizujícím slohu s pozdějšími dostavbami. Budova blíž k ulici byla obytná. Budovy jsou spolu propojeny, takže tvoří velký různorodý komplex.

      Mlýn má plastickou omítku a směrem k Labi je i částečně postaven z plechu a technického skla.
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • okno
      • náhrobky, pamětní desky
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • kovoobráběcí dílna
          Vodním motorem byla poháněna strojírna
          • jez
          • náhon
          Voda přicházela na mlýn z bývalého jezu (stejně jako u Podskalského mlýna). Po vybudování jezu cca 200 m nad mlýnem v souvislosti se stavbou mostu a vodní elektrárny byl jez u obou mlýnů zrušen. Mlýny používaly jako pohon mlýnské technologie elektrickou energii.

          U mlýna je patrný přívod vody mezi budovami.

          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 3,1 m3/s, spád 1,5 m, celk. výkon 51,7 HP.
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 3,1 m3/s, spád 1,5 m, celk. výkon 51,7 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 5 m3/s, spád 1,45 m, celk. výkon 51,7 HP.
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Popis1808: 7 kol
          1841: 5 kol
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorInternet
          NázevKolín – mlýn Formánkovský
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://cestyapamatky.cz/kolinsko/kolin/mlyn-formankovsky
          Datum citace internetového zdroje16.1.2014
          AutorInternet
          NázevKolín – mlýn Formánkovský
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://cestyapamatky.cz/kolinsko/kolin/mlyn-formankovsky
          Datum citace internetového zdroje16.1.2014
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Další upřesněníČáslav, str. 16
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách II.
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 210-211
          AutorRoman Šulc
          NázevCesty a památky - Kolínsko
          Odkazhttps://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/kolin/formankovsky-mlyn
          Datum citace internetového zdroje12 2024
          AutorVávra J.
          NázevDějiny královského města Kolína nad Labem
          Rok vydání1888
          Místo vydáníKolín
          AutorJouza L., Pejša J
          NázevMoje město Kolín – zrození královského města
          Rok vydání2008
          Místo vydáníKolín

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Ostatní

          Vytvořeno

          16.1.2014 22:09 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 19.6.2022 12:38
          Radomír Roup (Radomír Roup) 11.7.2018 12:14
          doxa (Jan Škoda) 7.12.2024 19:26