Historie
Obecná historie:
MLÝN KORUNKA byl zbudován na břehu řeky Tiché Orlice již v roce 1879.
Od té doby prošel mnoha přestavbami a modernizacemi. Mlýn Korunka významně přispíval k obživě obyvatelstva v tomto regionu. Těsně před válkou byla vybudována vodní turbina o výkonu 40 HP, která poháněla mlýn a sousední pilu. Za války se zde tajně mlelo obilí na vzdory všem zákazům. Po osvobození se práce rozběhly naplno, ale bohužel jen na krátká tři léta. Znárodnění mělo neblahé následky. Mlýn Korunka byl postupně vyřazen z provozu. Dřevěné části byly spáleny, železné odvezeny do šrotu. Turbína byla zlikvidována v polovině padesátých let. Čas se zde zastavil na dlouhých 40 roků. Až v roce 1992 byl mlýn znovu obnoven. S novou plně automatickou technologií se stává Mlýn Korunka nejvyhledávanějším ve svém regionu. Všem svým zákazníkům nabízí širokou řadu výrobků v té nejvyšší kvalitě.
Mlýn byl na pravém břehu Tiché Orlice postaven v roce 1879, provozovali ho Rudolf Roller a Václav Kysela. Stroje a sousední pilu poháněla turbína o výkonu 40 HP. Po znárodnění roku 1948 se zde provoz zastavil a vybavení včetně turbíny skončilo ve šrotu. V roce 1993 byly budovy rekonstruovány a výroba se opět rozběhla. Plně automatizovaný mlýn dnes kromě mouky vyrábí také směsi pro domácí pečení chleba.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Postaven v roce 1879, provozovali ho Rudolf Roller a Václav Kysela.
První světová válka (1914–1918)
1930 mlýn a pila, maj. Václav Kaňka
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1840 Filip Roller
1879 Rudolf Roller a Václav Kysela.
1930 Václav Kaňka
1939 - Václav Kysela (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: