Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Druhým mlýnem v Osíku byl mlýn /č.p.53/ rodiny Brechtlů . K roku 1704 hospodařila na mlýně o dvou složeních s pilou vdova Brechtlová .Václava Brechtla mlynáře oseckého. Příjmení tohoto mlynářského rodu se v následujících letech změnilo na Brachtl, a tak roku 1772 zde žil a pracoval mlynář Václav Brachtl , patrně Václavův vnuk. Jeho předchůdcem byl František Brachtl , snad můžeme předpokládat, že šlo o Václavova otce.
1839 Josef Paďour
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1899 - Jos. Dvořák členem výboru Společenstva mlynářů pol okr. Litomyšlského (Fr. Duška, Kapesní kalendář mlůn. česko-moravských, r. 1899) (HŠ)
Události
Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1930 mlýn vlastní Josef Dvořák.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Dvořák Brachtl Brechtl Paďour Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1704 - vdova Brechtlová.
1719 - Václav Brechtl
František Brachtl
1772 - Václav Brachtl
1839 - Josef Paďour
1939 - Josef Dvořák (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
