Mlynářovo dítě, když se narodí, už křiví prsty.
(německé přísloví)

Louzův, Herbstův, Hruškův mlýn

Louzův, Herbstův, Hruškův mlýn
18
Slavče
373 21
České Budějovice
Slavče u Trhových Svinů
48° 48' 4.7'', 14° 37' 18.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Louzův mlýn se nachází cca. 0,5 km SV od Slavče na levém břehu Klenského potoka. Mlýn je v soukromém vlastnictví a není přístupný. Celkově je mlýn vcelku v dobrém stavu a pravděpodobně se zde zachovaly i poměrné velké zbytky mlýnské technologie.
samota zhruba 0,5 km SV od Slavče
Klenský potok
nepřístupný

Obecná historie:

názvy mlýna: 1827 Laus, 1895 Laus M., 1929 Louzův ml., 1952 Louzův mlýn, také jsem našel Herbstův, Hruškův

Roku 1757 uvádí Rody stěhovavých povolání ve Slavči (Slawtsch) mlýn o 1 kole, pilu a olejnu (též lisovna oleje, zařízení na lisování oleje ze semen lnu, konopí, bukvic, švestkových jader, v menší míře řepy, maku, ořechů či slunečnic).

K roku 1821 uvádí Soupis duší fary Žumberk ve Slavči čp. 18 mlynáře Pavla Herbsta, 48 let starého se ženou Kateřinou a 6 dětmi.

1827 Pavel Herbst

Dále se připomíná jako mlynář ve Slavči čp. 18 Ludvík Herbst, narozený roku 1847, který byl ženatý s Marií Pupkovou ze Slavče čp. 2.
Jejich syn Tomáš Herbst, narozený v roce 1877 byl rovněž mlynářem, ale toto bílé řemeslo vykonával jen do svých 43 let, kdy zemřel na astma. Jedna větev příbuzenstva pokračovala mládkem Karlem Krejčou, který působil na Herbstů mlýně, ale koupil si větší mlýn s pekárnou v Kunvaldě čp. 50 u Žamberka v Orlických Horách.

Chytilův adresář k roku 1915 uvádí ve Slavči mlynáře Tomáše Herbsta.

K roku 1925 se uvádí, že pan Herbst ze Slavče (z Hruškova mlýna) pomáhal při stavbě nového kostela ve Slavči - prý vyrobil kostelní lavice a zřejmě i zábradlí na "kruchtě".

 

Dle Seznamu vodních děl k roku 1930 se na Klenském potoce mlelo ve Slavči čp. 18 - majitelem mlýna byl Tomáš Herbst. Ze zařízení se uvádí 1 kolo na svrchní vodu s průtokem 0,080 m3/s, spádem náhonu 3,5m a výkonu vodního motoru 2,42 HP.

Popis stabilní katastr 1827
Na otisku je mlýn pojmenován jako "Laus". Cesta od Slavče se zdá dnes probíhá zcela stejně a do pravého úhlu se lomí nedaleko mlýna. Ovšem zdá se, že tehdy pokračovala i směrem na Čížkrajice (nach Sitzkreis). Blíže k potoku vidíme masivní budovu mlýnice a obytnou část, níže přes dvůr je další podlouhlá budova (růžové kamenné-obytné). Na mlýnici doprava navazuje dřevěná konstrukce zřejmě pily (viz. výše) a je zde označeno jedno vodní kolo. Kousek dále jižněji vidíme objekt stodoly (rovnoběžně s pilou, žluté dřevěné-zemědělské). Kolem mlýna vidíme roztroušeny plochy pastvin oddělené potokem i cestou. (W = Weiden). Jinak byly v okolí zřejmě mokřiny, zemědělsky nevyužité v nivě Dluhošťského neboli Klenského potoka.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Roku 1757 uvádí Rody stěhovavých povolání ve Slavči (Slawtsch) mlýn o 1 kole, pilu a olejnu (též lisovna oleje, zařízení na lisování oleje ze semen lnu, konopí, bukvic, švestkových jader, v menší míře řepy, maku, ořechů či slunečnic).

K roku 1821 uvádí Soupis duší fary Žumberk ve Slavči čp. 18 mlynáře Pavla Herbsta, 48 let starého se ženou Kateřinou a 6 dětmi.

1827 Pavel Herbst

Popis stabilní katastr 1827
Na otisku je mlýn pojmenován jako "Laus" (což v němčině značí "veš"). Cesta od Slavče se zdá dnes probíhá zcela stejně a do pravého úhlu se lomí nedaleko mlýna. Ovšem zdá se, že tehdy pokračovala i směrem na Čížkrajice (nach Sitzkreis). Blíže k potoku vidíme masivní budovu mlýnice a obytnou část, níže přes dvůr je další podlouhlá budova (růžové kamenné-obytné). Na mlýnici doprava navazuje dřevěná konstrukce zřejmě pily (viz. výše) a je zde označeno jedno vodní kolo. Kousek dále jižněji vidíme objekt stodoly (rovnoběžně s pilou, žluté dřevěné-zemědělské). Kolem mlýna vidíme roztroušeny plochy pastvin oddělené potokem i cestou. (W = Weiden). Jinak byly v okolí zřejmě mokřiny, zemědělsky nevyužité v nivě Dluhošťského neboli Klenského potoka.

Dále se připomíná jako mlynář ve Slavči čp. 18 Ludvík Herbst, narozený roku 1847, který byl ženatý s Marií Pupkovou ze Slavče čp. 2.
Jejich syn Tomáš Herbst, narozený v roce 1877 byl rovněž mlynářem, ale toto bílé řemeslo vykonával jen do svých 43 let, kdy zemřel na astma. Jedna větev příbuzenstva pokračovala mládkem Karlem Krejčou, který působil na Herbstů mlýně, ale koupil si větší mlýn s pekárnou v Kunvaldě čp. 50 u Žamberka v Orlických Horách.

Chytilův adresář k roku 1915 uvádí ve Slavči mlynáře Tomáše Herbsta.

K roku 1925 se uvádí, že pan Herbst ze Slavče (z Hruškova mlýna) pomáhal při stavbě nového kostela ve Slavči - prý vyrobil kostelní lavice a zřejmě i zábradlí na "kruchtě".

 

Dle Seznamu vodních děl k roku 1930 se na Klenském potoce mlelo ve Slavči čp. 18 - majitelem mlýna byl Tomáš Herbst. Ze zařízení se uvádí 1 kolo na svrchní vodu s průtokem 0,080 m3/s, spádem náhonu 3,5m a výkonu vodního motoru 2,42 HP.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hruška
  • Lous
  • Louz
  • Herbst

Historie mlýna také obsahuje:

názvy mlýna: 1827 Laus, 1895 Laus M., 1929 Louzův ml., 1952 Louzův mlýn, také jsem našel Herbstův, Hruškův

1827 Pavel Herbst

1930 Tomáš Herbst

1939 - František Hruška (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    07 2014
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      V jemně asymetricky umístěném štítě je malý výklenek pro ikonu.
      Na kamenném ostění bočních dveří do suterénu najdeme nejen vročení 1827, ale i pěkný reliéf s atributy mlynářství - vodním kolem, sekyrou, kypřicí, špičákem, oškrtem a mlecím kamenem (po stranách rostlinné motivy). Vpravo od vyskladňovacího otvoru je také původní cedulka s číslem popisným 18. Poměrně zachovalý je dřevěnou nástavbou krytý prostor pily. Vzadu za areálem je ještě stodola.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • vyskladňovací otvor
      • komín
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • vrata, brána
          Historicky doloženo jedno mlýnské kolo (1757)
          1930 - 1 kolo na svrchní vodu

          Mřížovými bočními okénky je také vidět do prostoru suterénu, kde jsou vidět zachovalé transmise v podkolí a hlavy kapsových výtahů.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pila
          • olejna
          Dochovaný
            1757 - mlýn o 1 kole, pila a olejna
            • náhon
            • lednice
            Náhon je dnes suchý a zarostlý, je ovšem pěkně zachovalý i s jednou srážkou.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,08 m3/s, spád 3,5 m, výkon 2,42 HP.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,08 m3/s, spád 3,5 m, výkon 2,42 HP.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesněníČeské Budějovice, str. 28
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesněníČeské Budějovice, str. 28
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorInternet
            NázevMlýny na Klenském potoce
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://potoky-trhovosvinensko.blog.cz/1307/mlyny-na-klenskem-potoce
            Datum citace internetového zdroje26.8.2014
            AutorInternet - Marie Klenovská, fotografie
            NázevÚdolím Klenského potoka
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněníFotografie mlýna z alba
            Odkazhttp://marijika.rajce.idnes.cz/Udolim_Klenskeho_potoka
            Datum citace internetového zdroje26.8.2014
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněnípřepis pořadu Kořeny s genealogem Aloisem Sassmannem
            Odkazhttp://www.rozhlas.cz/cb/neprehlednete/_zprava/220796
            Datum citace internetového zdroje
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněnízpravodaj Slavče k 100 letům zdejšího kostela
            Odkazftp://slavce.cz/zpravodaj/100%20let%20kostela.pdf
            Datum citace internetového zdroje
            Autor
            NázevChytilův adresář
            Rok vydání1915
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            Autor
            NázevRody stěhovavých povolání
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněnímlýny na novohradském panství v Tereziánském katastru 1757
            Odkazhttps://sites.google.com/site/mlynarsti/mlynari/jihocesky-kraj/novohradsko/novohradsko_tk
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            mapy:
            klasicky stabilní katastr 1827 1:2880 + mapa s52 1:10 000 - http://archivnimapy.cuzk.cz
            Wandkarte des politischen Bezirkes Budweis, 1:25 000, Budweis 1895: Deutsches pädagogisches Verein, sign. MA 82-7
            mapa České Budějovice 4453, Vojenský zeměpisný ústav v Praze 1929, 1:75 000 ,sign. MA-651

            článek http://www.pkmodely.estranky.cz/clanky/trhovosvinensko--i-vojenska-historie---/vodni-stavby-na-trhovosvinensku-xiii.---louzuv-mlyn--slavce-cp.-18--a-kyzneruv-mlyn--mohurice-cp.-20-.html

            foto IX. 2014 http://peterth.rajce.idnes.cz/Louzuv%2C_Kyzneruv_mlyn_a_prochazka_kolem_Klenskeho_potoka/

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            26.8.2014 18:13 uživatelem Helena Špůrová

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 21.8.2017 20:46
            Radomír Roup (Radomír Roup) 20.6.2018 12:46
            doxa (Jan Škoda) 12.12.2023 06:48
            pkhistory (Petr Kozel) 9.5.2015 20:16