Historie
Obecná historie:
Dne 29. prosince 1929 původní Horní mlýn na Jihlavě i s obytným stavením do základů vyhořel a mlynář Václav Pazderník jej pak znovu vystavěl podle projektu a dodávkou pardubické strojírny Josefa Prokopa synové. Čtyři mlecí stolice poháněla dvojice Francisových turbín po 45 HP, stejně jako připojenou pilu se dvěma katry. Po znárodnění byl mlýn uzavřen a demontován, pila byla převedena pod n. p. Horácké pily, později pod místní zemědělské družstvo. Potomci stavebníka restituovanou pilu modernizovali, dnes je však užívána jen pro soukromou potřebu. Turbínu, opatřenou novým 55 kW generátorem, provozují jako malou vodní elektrárnu. Ve mlýnici se dochovala některá manipulační zařízení, moučné trubice a transmise. Geometricky členěná dvoubarevná fasáda a mansardová střecha, typické pro mlýny, stavěné Prokopkou v tomto období, jsou dosud bez porušení s mnoha původními detaily.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1835 Tomáš Kučera, mlynář a učitel
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930-1936 mlýn, pila a dynamo Václav Pazderník
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1835 Tomáš Kučera
1930-1939 - Václav Pazderník (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
