Mlýn stojí díky mletí.
(ruské přísloví)

Panský mlýn

Panský mlýn
297
Mlýnská
Roudnice nad Labem
413 01
Litoměřice
Roudnice nad Labem
50° 25' 38.7'', 14° 15' 24.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Panský mlýn poprvé zmíněn v urbáři z roku 1592. Jeho součástí zřejmě od počátku byla i pila, nacházející se na sousedním labském ostrově. V roce 1737 zbořen a záhy vystavěn v barokním stylu. V roce 1843 znovu přistavěna pila. Velká povodeň roku 1890 oba objekty značně poničila, takže v roce 1908 došlo k demolici chátrajících budov. Na místě mlýna byla o dva roky později postavena kopie stavby, která zde stojí dodnes.
západně od mostu
Labe
16018 / 5-2276
nepřístupný

Obecná historie:

V městském urbáři se první zmínka o existenci panského mlýna na levém labském břehu objevuje v roce 1592.[3] Součástí mlýna byla zřejmě od samého počátku také pila, která se nacházela na ostrově na protějším břehu labského ramene.[4] Koncem 16. století mlýn zahrnoval dvě mlýnice, jednu s jedenácti a druhou se čtyřmi moučnými koly. Vnější podoba budovy mlýna ze 16. století se však nedochovala. Areál pily na ostrově tvořil domek pro pilaře a kůlna na prkna. Povinnost mlít své obilí v roudnickém mlýně mělo v oněch dobách celkem 513 obyvatel z nejbližších vesnic a osad.[3]

V 17. století se měly uskutečnit stavební úpravy jezů a roudnického mostu, avšak kvůli vpádu saských vojsk do Čech tyto práce neproběhly, jak měly, a stavby u řeky, včetně mlýna a pily, značně zchátraly. Staré jezy byly zbořeny teprve až v roce 1737. V roce 1738 byl zbořen i starý mlýn a na jeho místě byla připravena stavba nového objektu. Stavba byla zahájena slavnostním položením základního kamene 11. června 1738, kámen na stavbu byl dovážen od Brzánek, Přestavlk a Nelahozevsi. Stavba byla zadána polírovi Václavu Škodovi a vybudování mlýnského zařízení měl na starosti pražský mlynář Jakub Lískovec. Dotyční měli podle smlouvy vybudovat mlýn i s vodárnou během dvanácti neděl. Do konce roku 1738 byl mlýn pod střechou a bylo zahájeno mletí v prvním z budoucích celkem pěti mlýnských složení. Dokončovací práce pak probíhaly až do roku 1744. Mlýn dostal od vrchnosti do správy mlynář Jakub Lískovec.[3]

 
V roce 1762 získal mlýn do pronájmu Jan Kubík, který v následujícím roce mlýn koupil. V roce 1843 byla k mlýnu opět přistavěna pila. Majitelé mlýna se často střídali, posledním z nich byl mlynář Jan Václavík, který celý mlýn zrekonstruoval v roce 1862. V roce 1890 byly pila a mlýn prakticky zničeny v průběhu velké povodně. Budova poškozeného mlýna byla zbourána o dva roky později v roce 1892. Mezi roky 1906–1910 probíhala nedaleko od místa, kde stával původní barokní mlýn, výstavba nového mostu přes Labe. V téže době byla na základech barokního mlýna postavena kopie původní stavby, objekt pily však obnoven nebyl.[3] Budova čp. 297 je jako majetek České republiky ve správě státního podniku Povodí Labe.[5]


Historie mlýna obsahuje událost z období:

V městském urbáři se první zmínka o existenci panského mlýna na levém labském břehu objevuje v roce 1592.

Součástí mlýna byla zřejmě od samého počátku také pila, která se nacházela na ostrově na protějším břehu labského ramene.

Koncem 16. století mlýn zahrnoval dvě mlýnice, jednu s jedenácti a druhou se čtyřmi moučnými koly. Vnější podoba budovy mlýna ze 16. století se však nedochovala. Areál pily na ostrově tvořil domek pro pilaře a kůlna na prkna.

Povinnost mlít své obilí v roudnickém mlýně mělo v oněch dobách celkem 513 obyvatel z nejbližších vesnic a osad. (viz příloha 1)

1616 si mlýn od  Polyxeny z Lobkovic pronajalo město Roudnice za roční nájem 2.000 kop gr. míš. (viz příloha 2) Správcem mlýna určen purkmistr Jan Ölsner, 1617 se však zjistilo, že obci dluhuje 55 kop 25 grošů  a  5 denárů, z kterých vypraviti se nemohl. Teprve na naléhání obce předal jí peníz gruntovní 70 kop, jenž  na domě Jana Pokorného u mostu, jemu dříve patřícím, měl pojištěny.

Při účtování pachtovného ale vznikaly i jiné problémy  (viz příloha 3)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Za třicetileté války již roudnická obec pacht mlýna neobnovila.

1628 jednání nezi císařem Ferdinadem II. a Polyxenou z Lobkovic ohledně upravení lodní plavby po Labi (viz příloha 4). Polyxena však  patrně návrh odmítla a požadovala náhradu. 

4.1.1629 oznamují místodržitelé  císaři, že sněm Království  českého povolil na podporu plavby po Labi náklad 20.000 kop gr. míš., avšak plavbě škodí vysoká cla, která vybírá kurfiřt saský, žádají proto Ferdinanda, aby u kurfiřta vymohl snížení dovozního cla.

Správa místodržících o jednání s Polyxenou (viz příloha 5).

Výnos roudnického mlýna byl vypočten na 1.697 kop 15 gr., nelahozeveského na 609 kop 10 gr.

3.4.1630 nové jednání s Polyxenou, kněžna má dostat 9.000 kop a oba mlýny jí zůstanou v užívání.  Kněžna požaduje výplatu v hotovosti anebo převzetí části svých dluhů v této výši.

10.4.1630 císař toto ujednání schválil s tím, že částka bude vyplácena ve splátkách po dobu 2 let.

Polyxena ale přichází s další námitkou, že otevřením jezu by mohl být poškozen most přes Labe, bylo  jí proto ihned poukázáno 4.500 kop a přislíbeno dalších 3.000-4.000 kop k upevnění mostu.

Následně však došlo  k saskému vpádu a práce na splavnění byly oddáleny. Pokračovalo se až za několik let, 5.6.1636 podává Jiřík z Malovic, purkrabí kraje královéhradeckého zprávu, že splavnění bylo provedeno pouze do Roztok, jednu míli cesty od Prahy, další stavby byly zastaveny a i hotové stavby silně utrpěly vodními přívaly.

V roce 1738 byl zbořen i starý mlýn a na jeho místě byla připravena stavba nového objektu. Stavba byla zahájena slavnostním položením základního kamene 11. června 1738, kámen na stavbu byl dovážen od Brzánek, Přestavlk a Nelahozevsi. Stavba byla zadána polírovi Václavu Školovi a vybudování mlýnského zařízení měl na starosti pražský mlynář Jakub Lískovec. Dotyční měli podle smlouvy vybudovat mlýn i s vodárnou během dvanácti neděl. Stavba započala 11. června 1738, kdy byl slavnostně položen základní kámen a do něj vloženy dvě stříbrné tabulky s latinskými a českými texty. Do konce roku 1738 byl mlýn pod střechou a bylo zahájeno mletí v prvním z budoucích celkem pěti mlýnských složení. Dokončovací práce pak probíhaly až do roku 1744, konečné vyúčtování bylo provedeno 20.2.1744 a činilo 11.659 zl. 38 kr. a 5 1/2 d. K tomu ještě další výdaje na utužení jezu, takže konečné náklady činily 12.477 zl. 38 kr. 5 1/2 d. O tři roky později již mlýn čítal celkem pět mlecích složení a stavba zahrnovala též utužení jezů.

Za odměnu byl Jakub Lískovec ustanoven panským mlynářem v Dolních Beřkovcích a Václav Škola mynářem v Polepích. 

11.2.1747  byla Jakubu Lískovcovi za věrné služby vyměřena doživotní penze 100 zl. rýn. a 4 sudy piva, vrátil se sem jako knížecí mlynář a zároveň byl pověřen, aby zřídil páté složení, jahelku neb stoupy a druhou pilu.

17. srpna 1762 byl mlýn pronajat Josefu Náhlovskému, mlynáři a měšťanu Nového Města pražského na pět po sobě jdoucích let za roční pachtovné 1.100 zl.

1.2.1773 August kníže z Lobkovic prodal mlýn Janu Kubíkovi za 1500 zlatých a 250 zlatých roční renty.

Mlynář Jan Kubík zemřel před rokem 1807 a vdova zažádala vrchnost, aby mlýn odkoupila zpět. Než však došlo ke konečnému jednání, vdova Dorota Kubíková zemřela a kníže Lobkovic mlýn  přenechal Kubíkovým dědicům, takže 3.11.1809 přešel do  majetku Josefa Kubíka, ten také převzal dluhy  a podíly svých sourozenců v částce 19.836 zl. 35 kr. Postupem času Kubíkovi dědici obdrželi do správy i opět chátrající jezy.

2.1.1819 Josef Kubík s manželkou Marianou mlýn prodali Janu Nápravníkovi za 42.500 zl.

1.2.1824 Jan Nápravník propachtoval mlýn Václavovi a Alžbětě Tichým. 

10.1.1829 mlýn koupili Jan Václavík otec a manželé Jan Václavík syn s manž. Annou za 10.000 zl.

 V roce 1843 byla přistavěna znovu nová pila.

 

25.7.1855 postoupili mlýn synovi Janu Václavíkovi ml., ten v roce 1862 celý mlýn zrekonstruoval, položil nový práh na vodě a zřídil nové žlaby.

V 80. letech se zde již mlelo jen zřídka, stroje byly silně zastaralé, mlynář odmítal jakékoliv novoty, stárek byl přestárlý. 

V roce 1890 byly pila a mlýn prakticky zničeny v průběhu velké povodně, voda vnikla až do mlynářova bytu v 1. patře, naplnila mlýnici, stroje zpřevracela a vše žlutým bahnem zanesla.

12.10.1892 mlýn zakoupil c.k. erár za účelem splavnění řeky Labe, budova poškozeného mlýna byla zbourána 1908 při stavbě plavebního kanálu.

Mezi roky 1906–1910  byla na základech barokního mlýna postavena kopie původní stavby, objekt pily však obnoven nebyl.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Lískovec
  • Kubík
  • Václavík
  • Náhlovský
  • Nápravník
  • Tichý

Historie mlýna také obsahuje:

kníže Lobkovic

1616- město Roudnice (nájemce)

1744-1747 Jakub Lískovec

1762-1767 Josef Náhlovský (nájemce)

1773-1807 Jan Kubík

1807-1809 Dorota Kubíková

1809-1819 Josef Kubík

1819-1829 Jan Nápravník

1824 Václav Tichý (nájemce)

1829-1855 Jan Václavík

1855-1892 Jan Václavík ml.

1892-1908 c.k. erár


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice bez obytné budovy
      • předbělohorské období do roku 1620
      • baroko do roku 1800
      zděná
      jednopatrový
      Jedná se o rozložitou zděnou patrovou stavbu na obdélném půdorysu s dvěma bohatě zdobenými volutovými štíty u užších stran a s dalšími dvěma menšími štíty na delších stranách budovy. Fasády jsou vertikálně členěné ploše bosovanými pásy, horizontálně je plocha fasád rozdělena profilovanou hlavní římsou a podokenní a mezipatrovou pásovou římsou. Bohatá štuková výzdoba v pozdně barokním stylu je doplněná secesními prvky z počátku 20. století. Střecha budovy je sedlová, krytá taškami. Sklepy pod budovou jsou klenuté, ostatní místnosti v domě mají stropy ploché.
      Barokní mlýn z 1. poloviny 18. století na obdélné dispozici s rizality v podélných průčelích. Dům ukončuje sedlová střecha mezi bohatě zdobenými volutovými štíty. Bohatá pozdně barokní štuková výzdoba doplněna o secesní prvky počátku 20. století.
      cenný objekt barokního mlýna s bohatě zdobenými fasádami je dokladem dobového způsobu provozování mlynářství a zároveň výrazným prvkem urbanistické struktury labského nábřeží
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • povodňová značka
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        Zaniklý
        • stoupa
        1592: 6 stupic
        • jez
        1738: Jakub Lískovec se zavázal ke stavbě mlýna "na vodě se 4 žlaby, z nichž dva žlaby mlýny a vodárnu hnáti mají, třetí žlab má býti jalový a čtvrtý pro pilu vyhotoven býti má - s položením, hlavním prahem, pouchem, podlahy neb půdy s fošnami na pražce, čtyřmi stavidly, dobře připravenými čtyřmi hřídeli též remlíky, čtyřmi desítiloketními vodními koly a s jinými přináležejícími věcmi tak dobře na vodě jako vnitř mlýna."
        1874: mlýn stál naproti východní špičce knížecího ostrova, od kterého šikmo proti proudu zadržoval vodu dlouhý jez, ponechávaje lodím a vorům volný průchod u pravého břehu k Vědomicům. Tento náhon, stále se mělčící zanášeným bahnem, přiváděl vodu ke stavidlům mezi mlýnem a pilou, před nimiž se zvedala mohutná ochrana ledoborných dubových koz, zde zvaných kobyl. Šestero vysokých kol na spodní vodu pohánělo mlýnské stroje a pilu, odtud plynula tiše voda mezi břehem města a ostrovem.
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Popis1592: u jedné mlýnice 11 kol moučných, u druhé 4 kola moučná
        1738: 4 kola o prům. 10 loktů
        1874: 6 kol vysokých na spodní vodu
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Popis1592: u jedné mlýnice 11 kol moučných, u druhé 4 kola moučná
        1738: 4 kola o prům. 10 loktů
        1874: 6 kol vysokých na spodní vodu
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorIlona Trefná
        NázevDějiny roudnického mlýna
        Rok vydání2014
        Místo vydáníRoudnice
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.roudnicenl.cz/samosprava/aktuality/958-dejiny-roudnickeho-mlyna.html
        Datum citace internetového zdroje21.12.2014
        AutorIlona Trefná
        NázevDějiny roudnického mlýna
        Rok vydání2014
        Místo vydáníRoudnice
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.roudnicenl.cz/samosprava/aktuality/958-dejiny-roudnickeho-mlyna.html
        Datum citace internetového zdroje21.12.2014
        AutorMiroslav Moravec
        NázevRoudnice nad Labem na starých pohlednicích
        Rok vydání2003
        Místo vydáníHostivice
        Další upřesněnífoto 94
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        Autorwikipedie
        NázevMlýn v Roudnici nad Labem
        Rok vydání02 2021
        Odkazhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Ml%C3%BDn_v_Roudnici_nad_Labem
        Datum citace internetového zdroje02 2021
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách VIII.
        Rok vydání2003
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 152-159

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Vytvořeno

        21.12.2014 21:45 uživatelem PetrN

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 27.2.2017 21:41
        doxa (Jan Škoda) 27.4.2025 16:54