1620 za Marradasova tažení mlýn zničen
3.1.1637 mlýn při silnici k Radčicům (Bradáčovský) byl již obnoven, Jakub Král z Vodňan jej prodal Mikuláši a Marianě Ortnerovým za 750 kop
4.8.1639 mlynář Mikuláš Ortner se dal v opilství zapsat k regimentu, když si pro něj vojáci přišli, městská rada jej zavřela do arestu
1642 od Mikuláše Ortnera mlýn odkoupilo za 1000 zl. rýnských město, jelikož se jednalo prakticky o jediný funkční mlýn ve městě
1650 syn Jana Krále Jakub zvaný Job si na hraběti Marradasovi vymohl opětné získání mlýna
vzápětí ale mlýn prostřednictvím Pavla Kutiny prodal za 800 zl. rýn. svému švagrovi Dobiáši Preitenbergeru, manželu jeho sestry Veroniky, služebníku Jeho Milosti a hejtmanu regimentu Latosovského, Manteslavského a Contovského
1676 zemřel Dobiáš Vaněk jinak Drtina, majitel Bradáčovského a Kožkovic mlýna
Bradáčovský mlýn zdědil jeho syn Kašpar Drtina
1683 trojí složení a jedna stoupa
24.3.1684 se mlýna u mostu s chmelnicí a ostrůvkem v ceně 800 zl. ujal Vít Beneda, mlýn pronajal Matěji Sýkorovi
1688 Vít Beneda zemřel, vypukl spor o dědictví, nakonec mlýn koupilo město za 1000 zl., které si muselo vypůjčit od knížete, za což muselo dát do zástavy pivovar, obecní dům i tento mlýn
1712 Josef Longin Jelínek s manž. Kateřinou
1720 od něho mlýn koupil Viktorin Vodička
1731 získal jeho synovec Tomáš Vodička v ceně 2100 zl.
1740 po Tomášově smrti mlýn s pilou koupil od sirotků Václav Ochoč za 2050 zl.
1754 mlýn koupil Matěj Pimperle, nájemce putimského mlýna na Blanici, s manž. Voršilou roz. Ziegloserovou za 2200 zl.
1764 velká voda strhla břeh u mostu, učiněna dohoda, že škody bude z 1/4 hradit mlynář a ze 3/4 obecní důchod
1774 Matěj Pimperle se stal spolu se svým švagrem Františkem Ziegloserem z Louckého mlýna cechmistrem mlynářského cechu
1782 Matěj Pimperle zemřel, mlýn v ceně 2200 zl. (dluhy činilky 830 zl.) odkázal vdově Voršile, s tím, že jej má po 4 letech odevzdat synu Pavlovi
1782 Vodňany postiženy povodněmi, při rekonstrukci si Voršila zvýšila hladinu do cejchu, čímž horní Pavelka na mlýnci a valše ztratil spád a spodní Jiří Žahour trpěl příliš velkým spádem. 1785 musela jez snížit.
1785 žalovaná píseckým písařem Hartmanem, že řádně neodvádí písecké obci splátky dluhu po nebožtíkovi z dob, kdy měl v pronájmu putimský mlýn
21.7.1783 se syn Pavel Pimperle (1761-1835) oženil s Františkou, dc. Františka Fišara a matka mu předčasně předala mlýn v hodnotě 2850 zl. Vyženil pouze 300 zl. a nyní měl vyplatit 6 sourozencům po 139 zl. a matce 211 zl. Matce rovněž přenechal k užívání část polí ročně ji měl odevzdávat 6 strychů žita, 2 str. pšenice, 1 str. ječmene a 1 věrtel hrachu.
1784 se stal mistrem mlynářským
1801 manž. Františka zemřela, 22.1.1805 se znovu oženil s Uršulou Hanušovou (*1784)
1805 mlýn měl 3 složení, 3 stoupy, pilu, 2 zaahrádky, zahradu louku a pole v celk. ceně 13.470 zl.
22.12.1835 Pavel Pimperle zemřel, mlýn převzal syn z 2. manž. Josef Pimperle (1826-1865), 1836 se oženil s Eufrosinou (1810-1858), dc. Františka Bělohlávka, řezníka z Vodňan
1848 praporčíkem Národní gardy
