Uživatel

Hledat

| Sign up

Dobrá mouka se prodává sama.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Na Hrádku, Hrádek

Na Hrádku, Hrádek

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Na Hrádku, Hrádek

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Nové Dvory

PSČ

391 55

Okres

Tábor

Katastrální území

Nové Dvory u Pořína

GPS

49° 23' 59.4'', 14° 53' 56.0''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn Na Hrádku dostal své jméno podle malého hradu jehož zbytky jsou v jeho sousedství a jehož zdivo bylo použito na jeho stavbu. První zpráva o mlýnu pochází z roku 1713. Mlýn se nachází pod rybníkem stejného jména napájeného vodami říčky Běla. Mlynářský rod Krajců zde mlel do začátku padesátých let minulého století. Od té doby měl řadu vlastníků. V současnosti je objekt bývalého mlýna soukromého vlastnictví a chátrá.

Poloha vůči obci

Východně od osady Nové Dvory

Vodní tok

Bělá

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

První zpráva o mlýnu pochází z roku 1713.

V roce 1829 vlastnil mlýn Kreutz Mathias. (RŠ)

První republika (1919–1938)

Mlýn s pilou uveden v Seznamu vodních děl republiky československé z r.1930

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Mlýn byl v 50. letech Krajcům zabaven, využíván všelijak a chátral.

Vývoj po roce 1989

MLýn byl po roce 2000 několikrát na prodej.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Veselý
Krajc
Stainochr

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

R. 1876 Matěj Krajc

R.1930 Josef Krajc

R.1932 Karel Krajc

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Pacov
Název toku: Hrobský potok
Obec, čp. : Bezděčín 5
Podnikatel: Josef Krajc
Druh živnosti: mlýn a pila
Počet a druh vodních motorů: 1 kolo na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 5,2

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Částečný výpisy z matrik fary Křeč a Choustník
Jan Veselý mlynář na Hrádku a Marie Anna (*??; +9.5.1760), poddaní k Radenínu
*?? Anna, oo24.1.1769 Josef Kraus syn Josefa Krause šenkýře z Vlčovse (svědci: ….Tomáš Koža; Vojtěch Radosta rychtář z Vlčovse; Anna dcera Jakuba Veselýho mlynáře z Podhory, později provdána za František Bezděkovský mlynáře z Bítova)
?? Martin, oo2.6.1772 Anna roz. Nemravová z Bezděčína
*?? Jan +22.4.1759
*3.5.1755 Josef
                a oo20.11.1763 Anna roz. Vančurová (*1713; +14.1.1775) z Krtova, poddaní k Radenínu
* 26.8.1764 Anna
                a oo27.2.1775 Alžběta roz. Zelenková, dcera mlynáře ze Zelenkova mlýna pod Chrbonínem, poddaní k Radenínu
Josef Veselý (*3.5.1755; +??) mlynář z Hrádku a Eleonora roz. Plášilová z Dobré Vody, poddaní k Radenínu
*1775 Václav +25.12.1778
*31.1.1777 Matěj +2.10.1778
*28.10.1778 Martin
*13.4.1780 Jan
*5.4.1782 Jakub
*8.6.1784 Anna
*3.12.1786 Tomáš
*11.11.1787 František
*2.4.1790 Josef
*26.10.1792 Antonín
*26.10.1792 Tomáš
*10.2.1794 Marie
*17.6.1796 Růžena, oo Josef Veselý šenkýř z Údolí
Jakub Veselý (*5.4.1782; +??) a Josefa roz. Janurová
*27.1.1816 Matěj
Jan Krajc (*1790; +16.7.1850) mlynář z Hrádku, syn Františka Krajce mlynáře z Velké Chyšky u Pacova a jeho manželky Magdaleny roz. Rajská z Mladé Vožice a Josefa roz. Preslová dcera barvíře z Černovic
*1809 Matěj
*20.2.1819 Anna
*21.4.1821 Kateřina
*3.2.1824 Johana
*21.1.1826 Barbora
Matěj Krajc (*1809; +14.10.1849) a oo28.5.1839 Anna roz. Lapáčková z Bezděčína čp.4
*19.1.1842 Marie +13.1.1859
*4.5.1844 Matěj
*29.6.1846 Petr Pavel
*22.6.1849 Anna oo6.10.1874 František Smetana
Jan Stainochr (*23.12.1823; +??) mlynář, syn Adama Stainochra mlynáře ze Sedlečka a oo29.1.1850 Anna ovdovělá Krajcová roz. Lapáčková (*2.4.1820; +17.3.1859)
*22.l6.1851 Johana +5.7.1852
*4.6.1853 Antonie
*4.10.1855 Františka +25.6.1856
*21.6.1857 Jan
                 a oo11.9.1859 Josefka roz. Lapáčková (*10.1.1837; +??) z Bezděčína čp.4
Matěj Krajc (*4.5.1844; +15.3.1901) mlynář a oo21.2.1865 Marie roz. Veselá (*21.6.1847; +??), dcera mlynáře z Nuzbel
*16.5.1866 Petronila
*14.1.1868 Matěj +4.6.1939
*22.1.1870 Josef
*13.2.1872 Karel
*4.11.1874 Josefa oo11.6.1900 Václav Krätzr
*16.4.1879 Rudolf
*19.4.1882 Marie oo22.9.1903 Karel Karlovský
*19.4.1882 Božena +4.5.1883
Josef Krajc (*22.1.1870; +???) a oo5.10.1905 Josefa roz. Javorská (*3.12.1881 +???)
*22.10.1906 Věnceslava Marie
*14.2.1909 Karel
*26.7.1913 Anna Marie
Karel Krajc (*14.2.1909; +??) mlynář

Skrýt

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zcela přestavěn – bez historické hodnoty

Stav nemovitosti k datu

03 2021

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Vodní kniha Pelhřimov I, číslo přír. 112/2014, strana 3 (částečný výpis)

Zapsáno na základě protokolu z 13.8.1894:
Dle vyvazovací listiny okr.hejtmanství v Pelhřimově z 28.2.1876 č.1942 má majitel mlýna čp.5 v Oudolí právo k vodě rybníku Josefat č.parc. 467 v katastru Bezděčínském náležícího k velkostatku Hroby a musí troubu, jíž se voda z rybníku na mlýn pouští, na vlastní náklady vydržovati.
Mlýn leží pod hrází jmenovaného rybníka. Voda z něho na mlýn táhne se kamennou troubou zasazenou v hrázi rybníka 35 cm širokou a 35 cm vysokou, jež se ze strany rybníka hradí stavídkem, do mlýnských vantrok.
Mlýn má dvě složení a tři páry stup na tlučení krup. Celkem jsou zde tři vodní kola na vrchní vodu, z nichž horní kolo má v průměru 3,15 m a šířky 0,52 m a táhne stoupy; střední vodní kolo má v průměru 5,65 m a šířky 0,65 m a táhne jedno mlýnské složení; dolní vodní kolo má v průměru 4,8 m a šířky 0,55 m a táhne druhé složení. Mlýnské kameny mají 85 cm v průměru. Stavídko ve vantrokách na kolo stup jest 26 cm široké a 30 cm vysoké, stavídka na kola mlýnská mají po 32 cm šířky a 30 cm výšky. Střední vodní kolo táhne též stroj na dělání šindele. Při mlýně zřízen byl při jednání dne 13.8.1894 pevný bod zároveň sloužící co bod kontrolní cejchu posazeného u rybníka Josefat. Tento pevný bod sestává z rýhy ve skále vedle samého mlýna se nacházející vodorovně vytesané, na níž hrotem stojí trojúhelník a jest od rohu mlýna, v prodloužení čelní stěny, 2,8 m vzdálen, Střed vodorovné rýhy pod trojúhelníkem značí pevný bod...

Splav na rybníce rekonstruován v r. 1913 dle plánu z prosince 1911 (po velké průtrži mračen 16.5.1911). Měří 640cm délky a má tři stavidla, která je mlynář povinnen i s brdlením čistit.

Zápis dle výsledků komisionélního řízení z 16.6.1932:
Přestavba vodního díla t.j. výměna vodního kola na turbínu Francisovu s maximální spotřebou vody 180 l/s při spádu 7,6 m o maximální výkonosti 12,9 HP. Při řízení zřízen nový pevný bod na skále po pravé straně vchodu do mlýnského dvora směrem od rybníka. Pevný bod označen vodorovnou ryskou s písmeny K.K. 1932. Výměr k povolení přestavby vydán 2.5.1933. Kolaudační výměr k povolení provozu po přestavbě vydán 8.6.1937.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

pila
šindelka

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

rybník
odtokový kanál
turbínová kašna

Popis cesty vody ke mlýnu

V poslední době provozu mlýna šla voda rourou v hrázi a pokračovala další rourou do kašný turbíny. Po využití odtékala zpět do Bělý.

Vodní motory

StavZaniklý

PopisV roce 1930 byla ve mlýně dvě vodní kola na svrchní vodu o hltnosti 194 l/s, spád 6 m a výkon 10 HP.
Ve třicátých letech byla instalována kašnová horizontální Francisova turbína.

StavZaniklý

PopisV roce 1930 byla ve mlýně dvě vodní kola na svrchní vodu o hltnosti 194 l/s, spád 6 m a výkon 10 HP.
Ve třicátých letech byla instalována kašnová horizontální Francisova turbína.