Mouka od pekaře, uhlí od kováře, maso od uzenáře,
hedvábí od komorné - to je drahé zboží.
(německé přísloví)

mlýn Štětín

mlýn Štětín
18
Mnětice
530 02
Pardubice
Mnětice
50° 0' 24.3'', 15° 51' 6.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn vznikl před rokem 1764 a byl napájen vodou přímo z Chrudimky a také odpadním kanálem mlýna v Tuněchodech čp. 18.
samota cca 1 km jihovýchodně od Mnětic
Chrudimka
nepřístupný

Obecná historie:




Historie mlýna obsahuje událost z období:

1651 Soupis poddaných podle víry - mlynář podruh Lukáš Benauš (44 let), manželka Anna (29), oba katolíci

1725 Kryšpín Kořínek

Dne 25.3.1731 narození Anny Marie, dcery Václava Kořínka mlynáře ze Štětína a Alžběty .
Matrika Dašice NOZ 1711-1764 , sign.415, str 205

Dne 4.10.1750 se narodil František Václav, rodiče Dorota a Václav Gabriel ( též psaný Kabryhel, Kabrhel), mlynář ve Štětíně.
Matrika Dašice NOZ 1711-1764, sign.415, str.429

Dne 16.8.1755 se narodila Anna Marie, rodiče Barbora a Jan Ježek, mlynář ve Štětíně, občan z Pardubic
Matrika Dašice NOZ 1711-1764, sign.415, str 494

Dne 2.8.1758 se ve Štětíně narodil Jan, rodiče Alžběta a Daniel Borovec, mlynář.
Matrika Dašice NOZ 1711-1764, sign.415, str.533

Dne 27.2.1762 se ve Štětíně narodila Anna, rodiče Kateřina a Kašpar Kořínek, mlynář.
Matrika Dašice NOZ 1711-1764, sign.415, str.583

1839 Václav Kořínek

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1873   Josefu a Anně Kořínkovým povolena přestavba mlýna a využití starého pernštýnského kanálu určeného původně k napájení rybníků k pohonu mlýna, mlýn byl tedy přestavěn z původního pohonu vodních kol spodní vodou na pohon horní.

Při kolaudaci této přestavby v roce 1879 je jako vlastník mlýna uváděna Anna Reinvaldová, která ovšem ve mlýně nebydlela.

1894 Anna Říhalová

Před rokem 1900 se mlýn a dvůr ve Štětíně stal majetkem Winternitzů a byl připojen k jejich statku v Nemošicích. Další přestavby mlýna provedli Winternitzové v letech 1900 a 1907.

1921 - majitelé bratři Winternitzové, stárek na mlýně František Bohdalecký (RR)

V roce 1930 jsou zde uváděni v seznamu vodních děl jako podnikatelé vodního díla Bří Winternitzové, mlýn.

Poslední přestavbu mlýna provedl Bedřich Keller v roce 1938. Z oslovených firem, které podaly nabídky na modernizaci mlýna, vybral firmu J. Prokop a synové.

Posledním mlynářem byl Václav Hainc, který se svou manželkou a dvěma dcerami žil ve mlýně až do roku 1953. Následně mlýn sloužil JZD Hostovice jako výrobna krmných směsí a postupně i s přilehlým dvorem chátral.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Winternitz
  • Bohdanecký
  • Keller
  • Rouček
  • Kořínek
  • Gabriel
  • Kabryhel
  • Kabrhel
  • Ježek
  • Borovec
  • Reinvald
  • Bohdalecký
  • Hainc
  • Říhal
  • Benauš

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Lukáš Benauš

1725 Kryšpín Kořínek

1731 Václav Kořínek

1750 Václav Gabriel (Kabryhel, Kabrhel)
1755 Jan Ježek

1758 Daniel Borovec

1762 Kašpar Kořínek

1839 Václav Kořínek

1873 Josef a Anna Kořínkovi

1879 Anna Reinvaldová

1894 Anna Říhalová

1921-1933 bratři Winternitzové

1921 František Bohdalecký (stárek)

1938-1939 Bedřich Keller

-1953 Václav Hainc

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • papírová pečeť
částečně adaptován
05 2012
    venkovský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • předbělohorské období do roku 1620
    • klasicismus do roku 1850
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    zděná
    jednopatrový
    Poslední přestavbu mlýna provedl Bedřich Keller v roce 1938. Stavební práce na rekonstrukci byly zahájeny v srpnu 1938, provedl František Příborský, zednický mistr ze Zminného.
    • kamenické prvky barokní a mladší
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      Poslední přestavbu mlýna provedl Bedřich Keller v roce 1938, vybral firmu J. Prokop a synové z Pardubic. Vnitřní zařízení bylo částečně rekonstruováno a částečně nahrazeno zcela novým zařízením, montáž nových strojů a zařízení včetně rekonstrukce stávajících proběhla v září a říjnu téhož roku.
      Z podzimu 1938 se dochoval popis rekonstruovaného mlýna sepsaný úředníky firmy J.Prokop a synové z Pardubic:
      Mlýnská budova, na které se při rekonstrukci pšeničného zařízení a dalších mechanismů nic neměnilo, sestává se ze 4 podlah, a to ze suterénu, válcové podlahy, manipulační podlahy a podstřeší.
      V suterénu je umístěna hlavní mlýnská transmise o počtu obrátek N = 125 za minutu uložená na betonových základech. Pohon této se děje řemenem z turbíny. Mimo transmise jsou zde spodky kapsových výtahů, datacheur od hladké stolice, nový větrák s příslušným potrubím pro aspiraci pšeničné stolice. Dále aspirační šnek a 5 příčných šneků pro dopravu meziproduktů od mlecích strojů do výtahů, z nichž jeden je nový.
      Válcová podlaha: na této jsou umístěny v řadě mlecí stroje, a to dvě čtyřválcové stolice žitné (jedna s válci délky 500mm a druhá 400mm, obě průměru 300 mm). Pro pšeničné mletí pak nová kombinovaná stolice, kterou je nahrazen starý mlecí kámen. Nová stolice je vybavena jedním párem šrotovacích válců 600mm délky, průměru 220mm a druhým párem hladkých válců 600mm délky, průměru 300mm. Vedle této stolice je stolice mačkací a kámen pro šrotování. Dále je zde loupací stroj. Pro násyp do výtahů slouží 2 násypné koše s nástavky. Dále jsou zde 3 koše s hrdly pšeničné výměny.
      Na manipulační podlaze jsou při zdi nad mlecími stroji zásobníky a poblíž těchto hadicový tlakový filtr pro aspiraci loupacího stroje. Aspiraci žitné strany obstarává sacífiltr s osmi hadicemi. Pro pšeničné stroje pak slouží nový filtr se 4 hadicemi. Mimo rour kapsových výtahů jsou zde 3 dopravní šneky (z nichž jeden nový), odchytávací lávka s hrdly a násypné koše pro manipulace s meziprodukty. U schodů je umístěn míchací stroj moučný s příslušným výtahem, násypným košem, podávacím ústrojím a novým spytlovacím hrdlem pro spytlování mouky. Pro výměnu mouk pšeničných jsou při zdi do dvora 3 nové zásobníky s víky. Při čelní zdi je zavěšena předloha poháněná lany z hlavní spodní transmise. Mimo této předlohy jsou zde ještě 3 krátké předlohy pro pohon rovinných vysévačů v podstřeší, z nichž jeden je nový.
      Podstřeší: Zde končí zásobníky nad mlecími stroji a míchačkou, jakož i kapsové výtahy. Nad zásobníky je umístěn dopravní zrnový šnek pro dopravu zrna od čistírny do zásobníků. Před řadou výtahů jsou zavěšeny 3 dvoudílné rovinné vysévače, z nichž jeden je nový. Vedle tohoto stojí nová dvojitá reforma pro čistění a třídění krupic a dunstů (druh hrubé mouky). Větrák této reformy vhání vzduch do nového tlakového hadicového filtru s 64 hadicemi. Mimo těchto uvedených strojů jest zde aspirateur s magnetem a koukolníkem pro čistění obilí, špicový hranolový vysévač, větrák od žitné aspirace a dopravní šnek na obruby do přilehlé místnosti. Pohon strojů v této etáži děje se z transmise zavěšené na střešní konstrukci o N = 130 obrátek za minutu. Všechny tahy řemenové jsou opatřeny v místech potřeby chránítky pro zamezení úrazu obsluhujícího personálu.
      kol. 1900 pořízena Eureka
      Zaniklý
      • pila
      • jez
      • náhon
      • akumulační nádržka
      • odtokový kanál
      • most, propustek
      K pohonu sloužil přívodní kanál vedený z řeky Chrudimky.
      Tato dispozice velmi často zavdávala poškození mlýna při jarních povodních.
      V roce 1873 byla povolena Josefu a Anně Kořínkovým přestavba mlýna a využití starého pernštýnského kanálu určeného původně k napájení rybníků k pohonu mlýna. Mlýn byl tedy přestavěn z původního pohonu vodních kol spodní vodou na pohon horní vodou z nově vybudovaného rybníka napájeného z původního pernštýnského kanálu
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      PopisInstalována 1907
      V roce 1930 1 turbína Francis; průtok 0,676 m3; spád 4,20 m; výkon 28,0 HP.
      1938 opravena
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      PopisInstalována 1907
      V roce 1930 1 turbína Francis; průtok 0,676 m3; spád 4,20 m; výkon 28,0 HP.
      1938 opravena
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Popisdo r. 1873, poté přestavěn na horní vodu.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Popisod 1873
      1900: 3 kola na vrchní vodu
      1907 nahrazena turbínou
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorLuděk Štěpán a Ivo Šulc
      NázevChrudimsko - Mlýny a další zařízení na vodní pohon
      Rok vydání2013
      Místo vydáníChrudim
      Další upřesněnístr. 49, číslo 98
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorLuděk Štěpán a Ivo Šulc
      NázevChrudimsko - Mlýny a další zařízení na vodní pohon
      Rok vydání2013
      Místo vydáníChrudim
      Další upřesněnístr. 49, číslo 98
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněníSešit 7., str. 18, číslo 9
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorTomáš Janda
      NázevNemošice v obrazech času,
      Rok vydání2017
      Místo vydáníNemošice

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Plány - stavební a konstrukční

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Vytvořeno

      7.5.2015 17:36 uživatelem meisl (Zdeněk Meisl)

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 21.10.2021 07:34
      Radomír Roup (Radomír Roup) 14.6.2018 12:35
      doxa (Jan Škoda) 9.10.2025 21:50