Dvě budou mlít obilí,
jedna bude přijata a druhá zanechána.
(Mat. 24, 41)

Horní mlýn

Horní mlýn
96
V Lukách
Mimoň
471 24
Česká Lípa
Mimoň
50° 39' 42.2'', 14° 43' 36.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Objekt mlýna v současné době již nejspíš neexistuje, zachováno jen několik budov dnes využívaných k jiným účelům.
V současné době areál Technických služeb města.
500m od soutoku Panenského potoka a Ploučnice
Ploučnice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Historie objektu se datuje od roku 1660, kdy tu stál první mlýn mlynáře Adama Widmanna. Po něm tu od roku 1620 mlynařil Merten Ballin a od roku 1627 Christof Werner. Další zaznamenaná jména mlynářů jsou roku 1640 Casper Jaksch, roku 1698 Georg Wobisch a od roku 1755 Stefan Walter.

Od roku 1851 vlastnil mlýn Adolf Pobuda, za jehož vlastnictví byl roku 1870 mlýn rozšířen o východní přístavbu, kde sídlila firma Stroh, Rödr & Zumpe, později Adalbert Scheinost, která zde provozovala broušení skla.

Od 1. 10. 1885 vlastní mlýn Franz Freyer, který jej přestavěl na mlýn válcový s vodním kolem na vrchní vodu, přibyla pekárna.

Město Mimoň začíná kolem roku 1890 připravovat projekt na elektrifikaci městského pouličního osvětlení, které doposud zajišťovaly málo účinné petrolejové lampy.

1897 získává majitel mlýna Franz Freyer od města povolení na přestavbu mlýna na elektrárnu, kterou počátkem roku 1898 započal. Tímto se fakticky stal součástí připravovaného projektu města Mimoně na elektrifikaci městského pouličního osvětlení. Elektrárna měla sloužit, jako zdroj pro napájení veřejného osvětlení. Přestavba mlýna na elektrárnu byla dokončena 1. listopadu 1898, kdy byl zahájen provoz, 28. listopadu 1898 ulice města poprvé elektricky osvětleny. Tímto byla započata elektrifikace celého města.

Strojním vybavením nově vzniklé elektrárny byl parní stroj, pohánějící dvě stejnosměrná dynama o výkonu 4kW, která vyráběla elektrický proud o napětí 350V při 700 ot. /min, vodní kolo na vrchní vodu bylo nahrazeno Knopovou turbínou o výkonu 75 HP.

Elektrárna Mimoň byla od počátku své existence, tj. od roku 1898, řízena vlastní správní radou a Franz Freyer dostává od města koncesi na 25 let k výrobě elektrického proudu.

24. ledna 1899 byl instalován další o něco modernější parní stroj s posuvnými šoupátky, vlastním kondenzátorem a výfukem, který dával výkon 110 HP při 200 ot. /min., dále byly během roku 1899 uvedeny do provozu záložní zdroje ve formě selenových baterií Tudor o kapacitě 340 Ah, které byly při výpadku schopny dodávat proud až pět hodin.

Na přelomu let 1899 a 1900 dodává elektrárna elektrický proud do 1900 přípojek, 3600 výbojek a napájí 8 elektromotorů.

24. ledna 1901 prodává Franz Freyer elektrárnu za 250.000 rakouských korun firmě Hirschmann & Wildner z Liberce. Zároveň s prodejem elektrárny přešla na kupující firmu i koncese na výrobu elektřiny. Správci elektrárny byli Anton Wöhl a Karel Heilig.

1905 – další rozšíření areálu elektrárny o tkalcovnu Antona Müllera, dílnu na opravu kol a soustružnu dřeva. Pouliční osvětlení již čítalo 142 elektrických lamp, které svítily od soumraku do půlnoci po celý rok.

20. září 1920 kupuje elektrárnu město Mimoň, a protože poptávka po elektřině neustále roste a stávající technologie již není schopna poptávku pokrýt, byla roku 1921 instalována nová vodní Kaplanova turbína o výkonu 90 HP při 490 ot. /min., o průtočnosti 900l a vodním spádu 3,8m. Turbína byla zakoupena od firmy Storek Brno za 26.700,- Kč. Protože byly nutné investice do další výroby elektřiny, (nové technologie, stavba rozvodné sítě, zvětšení nátoku do elektrárny rekonstrukcí zadržovacího jezu), ale cena za elektřinu byla velmi nízká (1kWh stála 72 haléřů a motorový proud jen 30 haléřů) a koupí elektrárny městem Mimoň již neprobíhaly platby za veřejné osvětlení, které činily 24,- Kč za jednu pouliční lampu/noc a 5 haléřů za jednu pouliční lampu/ráno, dostala se nyní už městská elektrárna do dluhů. Příjmy za první rok po instalaci nové Kaplanovy turbíny činily 423.904,35,- Kč, zatímco výdaje přesáhly částku 508.400,- Kč. Muselo tedy město  v roce 1921 přikročit ke zdražení elektrické energie o 25% a znovu nechat dodavatelskou firmou vylepšit nastavení turbíny, aby lépe vyhovovala výkonovým požadavkům.

Nakonec ani to nestačilo a město Mimoň se muselo spojit s dalším dodavatelem elektřiny, aby bylo schopno pokrýt poptávku. K tomuto účelu byla vybudována transformátorová stanice, která sloužila k propojení již vybudované městské sítě se sítí veřejnou a prvním dodavatelem do městské sítě se roku 1922 stala Ještědská Elektrifikační společnost.

V té době, tj. roku 1922 již bylo v provozu více než 100 elektromotorů, 200 pouličních lamp a zhruba 7500 výbojek.

Ještědská Elektrifikační společnost se zadlužuje a rozpadá, rozpad Ještědské Elektrifikační společnosti vede k založení nového sdružení pro distribuci elektřiny. Majetek zkrachovalé Ještědské Elektrifikační společnosti, která vlastnila rozvody a místní sítě (i místní síť Mimoně) ve třech tehdejších politických okresech, s největší pravděpodobností v okresech Deutsch Gabel, Böhmisch Leipa a Reichenberg, v hodnotě 21.000.000,- Korun českých, byl oceněn pouze na 14.000.000,- Korun českých, protože zkrachovalá Ještědská Elektrifikační společnost do rozvodů dlouhodobě neinvestovala a bylo potřeba vynaložit velké náklady na údržbu. Znehodnocením majetkové podstaty a krachu firmy došlo i k pádu ceny akcií, nebyly vyplaceny jejich ceny, ani podíly. Nově vzniklé družstvo muselo vydat své nové akcie.  

Od roku 1925 má město mimo koncese na živnost elektrotechnickou, s oprávněním vyrábět a prodávat proud, včetně veškerých instalací k jeho rozvodu, také koncesi pro provoz lázní.

V roce 1928 se ceny elektrické energie v Mimoni pohybovaly kolem 3,50,- Kč za světelný proud, 1,50,- Kč za motorový proud a nově se platilo už i za elektroměr a to 2,20,- Kč.

Od prosince roku 1929 začalo elektrickou energii město odebírat také od Nordböhmischen Elektrizitäts werken in Bodenbach za cenu 60 haléřů za kWh.

Lze se domnívat, že vzhledem k nízkým cenám elektrické energie od jiných dodavatelů, se již městu nevyplatilo investovat do další modernizace elektrárny a rozvodné sítě, proto byl objekt pravděpodobně někde kolem roku 1930 využíván už jen jako lázně, které fungovaly pod správou města až do roku 1942.

došlo k oddělení od ostatních městských institucí a dále byly lázně vedeny samostatně. V tomto roce, tj. v roce 1942 byla také dokončena rozvodná síť vysokého napětí v Mimoni, které tehdy čítalo délku cca 5560m.

Lázně byly 31. 10. 1945 pro nedostatek uhlí uzavřeny, na podzim roku 1946 byl provoz opět zahájen. Od roku 1948 již nebyl komín elektrárny používán, z toho lze usoudit, že se někdy v těchto letech (1948 – 1950) provoz v tomto objektu zastavil. Komín byl odstřelen 23. února 1976.

Některé budovy na fotografii stojí dodnes, stejně jako dřevěné sloupy původního elektrického vedení.

Tento bývalý vodní mlýn, městská elektrárna a městské lázně měly přívod vody samostatným derivačním kanálem, v 50 letech 20 století zasypaným.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Widmann
  • Balin
  • Werner
  • Jaksch
  • Wobisch
  • Walter
  • Freyer
  • Pobuda

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    05 2012
      průmyslový areál
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
        zděná
        jednopatrový
        \n

        1885 přestavba na válcový mlýn s kolem na vrchní vodu


        1898 přestavba mlýna na elektrárnu s parním pohonem a Knopovou turbínou


        1899 další modernější parní stroj


        1921 vodní Knopova turbína byla vyměněna za Kaplanovu turbínu


        1924 rekonstrukce nátoku do derivačního kanálu a stavidel u elektrárny, pro zvýšení vodního průtoku


        1925 v objektu započal i provoz městských lázní

            • zcela bez technologie aj.
            VýrobceAEG
            PopisStejnosměrné generátory
            VýrobceAEG
            PopisStejnosměrné generátory
            VýrobceSiemens
            PopisStenjosměrný generátor
            VýrobcePrvní Brněnská
            PopisTischbeinův kotel
            VýrobceTeplické strojírny
            PopisTandemový ventilový parní stroj 250/280HP
            Mlýn původně klasický s vodním kolem, na přelomu 19 a 20 století s vodním kolem a parním pohonem, ve 30. letech 20. století přidán druhý parní stroj a vodní turbína. Vodní kolo zrušeno.
            Z doplňkového provozu se nezachovalo nic, ale byla tady brusírna skla, tkalcovna, opravna kol a pekárna.
            • náhon
            Mlýn měl samostatný náhon, v 50. letech 20. století zasypaný. Část torza náhonu se ještě dochovala.
            StavZaniklý
            PopisJako vodní pohon sloužilo nejprve vodní kolo na vrchní vodu, následně Kaplanova turbína o výkonu 90HP průtoku 900l/s a spádu 3,8m
            StavZaniklý
            PopisJako vodní pohon sloužilo nejprve vodní kolo na vrchní vodu, následně Kaplanova turbína o výkonu 90HP průtoku 900l/s a spádu 3,8m
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách VII
            Rok vydání2003
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníkniha
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách VII
            Rok vydání2003
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníkniha
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Místo uloženíSOka Česká Lípa
            Název fonduMNV Mimoň
            Název archiválie
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signaturaInv. č. 5 / 1949
            Místo uloženíSOka Česká Lípa
            Název fonduMNV Mimoň
            Název archiválie
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signaturaInv. č. 5 / 1949

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Ostatní

            Vytvořeno

            3.6.2015 15:21 uživatelem Jaromír Mayer

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 7.6.2015 22:26