Podobá se mlynářskému psu, který si olizuje tlamu,
ještě než se pytel rozváže.
(německé rčení)

Velkopřevorský, Maltézský, Štěpánovský mlýn

Velkopřevorský, Maltézský, Štěpánovský mlýn
489/3
330
Hroznová
Praha
118 00
Hlavní město Praha
Malá Strana
50° 5' 10.6'', 14° 24' 27.0''
Mlýn s vodním kolem
Renesanční mlýn s vodním kolem na spodní vodu byl postaven za Rudolfa II. Koncem 19. století byl rozšířen o obytnou část, začátkem 20. století byla rozšířena strojovna. Mlýn vyhořel v květnu 1938 a s ním i polovina vodního kola.
Mlýn byl znovu postaven včetně nového dřevěného kola, již několikrát obnovovaného.
Uprostřed města
Vltava
38927/1-493
nepřístupný

Obecná historie:

Zmínky o mlýnu, tzv. Štěpánovském, pocházejí nejdříve z 15. století. V 16. století k němu patřila i pila a haltýř. Střídavě náležel řádu maltézských rytířů a malostranské obci. Severní obytná část byla přistavěna roku 1889 podle plánů Františka Tichny. Z roku 1904 jsou záznamy o výměně strojního zařízení, drobné stavební úpravy tehdy navrhl Karel Hübschmann. Roku 1938 mlýn vyhořel a rok poté byl podle plánů Josefa Ruttnera adaptován na byty a skladiště. Dispozice se sice změnila, ale fasáda budovy směrem k Čertovce si zachovala renesanční členění. V roce 1992 bylo znovu postaveno mlýnské kolo.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Velkopřevorský, Maltézský nebo také Štěpánovský byl založen už ve 12. století. Mlýn u Čertovky, byl postaven záhy po založení kostela a kláštera Matky Boží ,,pod řetězem". Podle dochovaných dokumentů, patřil již v roce 1400 johanitskému konventu. V době husitských válek mu byl zabaven a prodán do soukromí, 1420 byl patrně  husity rovněž vypálen.

1463 mlýn spálený a konečně zkažený prodán do dědičného nájmu nižíři Josefu Labutskému, který jej měl nově vystavět

1481 Jan Krupník prodal mlýn mlynáři Blažkovi za 100 kop grošů

1503 Blažek zapsal mlýn nejmenované manželce

1506 s vůlí manželky mlýn prodal mlynáři Michalovi a jeho manželce Dorotě za 400 kop

1519 od Jana z Rožmberka a na Strakonicích kouoil Václav Nosek

1526 Nosek prodal mlynáři Štěpánovi a jeho manželce Kateřině za 600 kop

Jedním z vlastníků,od roku 1526, byl i mlynář Štěpán. Proto se mu až do 19. stol. říkalo Štěpánovský mlýn.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

mlynář Štěpán přikoupil ještě sousední domek a mlýn rozšířil

1561 zemřel Štěpán, na mlýně vdova Kateřina (+1561) se syny Václavem Vostrovským 

1571 mlýn "velmi zadlužený s pilou, haltéři, pokud v sobě osahuje, s vodou až do břehu, kolím za splávkem vobitýho u zahrady na vostrově i s vodú, jakž od starodávna obyčej byl užívati jí" převzal syn Vavřinec (Lorenc, +1583), po němž mlýn někdy zván Lorencovským

mlýn silně zadlužen, Anna Lorencová byla 16 týdnů ve vězení pro dluhy, 6.7.1596 psala císaři, avšak marně

1596 musela mlýn odprodat obci, primasu Filipovi Inderfeldrovi z Inderfeldu za 4525 kop míš., dluhy 1525 kop, obci zůstala povinnost vykrmovat převorovi jednoho vepře

Filip Inderfelder mlýn přestavěl, 

V roce 1588 jej koupila Malostranská obec, která jej dále pronajímala. V roce 1597 - 1598 se uskutečnila jeho přestavba na dnešní, převážně renesanční podobu, na což si obec půjčila 5.000 kop míšeňských, později byl v severní části ještě barokně upraven. Při přestavbě museli dbát podmínky velkopřevora, "že jej nesmí postaviti tak vysoko, aby bránil pohledu z velkopřevorství na města pražská"

Ve mlýně se mlely slady pro právovárečné měšťany

1615 si Kryštof Kobr z Kobršperku stěžoval na mlynáře, že nedovolil jeho čeládce hlídat sladův a k tomu dodal, že "kradla-li je paní Anyžka Kobrová, že on krásti nebude" (mlynář ale tento urážlivý výrok popřel)

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Po Bílé hoře mlýn Malostranské obci zabaven a navrácen maltézským rytířům, avšak nikoliv na základě práva, ale pouze císařovy milosti, 1625 měl nájemce odvádět činži na velkopřevorství, nikoliv na malostranskou obec. Mlýn však neoprávněně zabral převor, údajně proto, že Malostranští za povstání zabavili velkopřevorskou pokladnu. Došlo ke sporu, přičenž malostranští mlýn násilím obsadili. 

1628 rozhodnuto že zadlužený mlýn má být navrácen Malé Straně, velkopřevorství jej však odmítlo vydat a tak byl 1629  opět násilně obsazen, mlýn nadále spadal pod maltézskou jurisdikci.

V roce 1711 ho získal opět johanitský konvent, resp. jeho alumnát. Vlastnil ho až do roku 1807, kdy byl opět prodán do soukromí.

1733 silně poškozen při povodni, na rekonstrukci však maltézští rytíři neměli peníze

1790 koupil Martin Černý

1813-1835 Vojtěch Zimmermann, mlýn o 3 složeních

1830-33 Vojtěch a Jan Zimmermannovi (zároveň vlastnili i Huťský mlýn)

1847 Vojtěch Štech

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Mlýn náležel rodinám Slavíků, Štěchů a Veselých

1857 Vojtěch Štech, stížnosti na nájemce Huťského mlýna skrz zvyšování prahů

1865 přidána další 2 složení

1885-89 František Tichna přistavěl na severní straně ještě obytné satvení 608/III., dnes však již zaniklé

Objekt také musel přestát velkou povodeň v roce 1890.

1904 nové strojní zařízení

1909 Hynek Veselý plánoval novogotickou přestavbu, neuskutečněno

1912 rozšířena strojovna

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Mlynář Veselý zkrachival, mlý prodán v exekuci

V roce 1930 byl majitelem mlýna Otakar Šebek.

1936 ukončeno mletí

Mlýn poškodil velký požár 24.5.1938. Po požáru ho nechal majitel Šebek citlivě opravit podle plánů Josefa Ruttnera a zřídil v něm čistírnu peří. Čistící zařízení zpočátku pohánělo opravené mlýnské kolo, které při požáru do poloviny uhořelo a mělo být odstraněno, na zákrok Památkového úřadu však bylo ponecháno.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Po roce 1950 bylo ve mlýně skladiště Kovomatu a následně zde sídlil vodácký oddíl Tesly Žižkov.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Vodní kolo není originál, ale jeho několikátá kopie.To nynější postavil počátkem 90. let 20. století podle starých plánů František Mikyška z Kojetína. Kolo je z jihomoravského dubu.Točit se začalo 8. 12. 1992. (Zdroj:atlasceska.cz)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Šebek
  • Krupník
  • Blažek
  • Nosek
  • Černý
  • Zimmermann

Historie mlýna také obsahuje:

1400 - johanitský konvent

-1481 Jan Krupník

1481-1506  Blažek

1506 Michal

1519-1526 Václav Nosek

1526-1561  mlynář Štěpán

1561 vdova Kateřina, Václav Vostrovský

1571-1583 Vavřinec (Lorenc)

-1596 Anna Lorencová

1596 - Malostranská obec

1711 - johanitský konvent

1790 Martin Černý

1807 Slavík

1813-1835 Vojtěch Zimmermann

1830-33 Vojtěch a Jan Zimmermannovi

1857 Vojtěch Štěch

1909 Hynek Veselý

1930 - Otakar Šebek

po r. 1950 - Kovomat

vodácký oddíl Tesly Žižkov.


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
dochován bez větších přestaveb
11 2008
    městský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • středověk
    • baroko do roku 1800
    • 1945 – současnost
    zděná
    vícepodlažní
    Po požáru byl mlýn opraven do původní podoby.
    1597-1600 přestavěn do renesanční podoby se zdobenými štíty, při přestavbě museli dbát podmínky velkopřevora, "že jej nesmí postaviti tak vysoko, aby bránil pohledu z velkopřevorství na města pražská"
    na severní straně barokně upraven
    1865 v přízemí pokoj, v patře byt o 3 místnostech
    1885-1889 stavitel František Tichna přistavěl na severní straně obytné stavení 608/III., dnes však již zaniklé
    1903 přestavba schodiště
    1909 Hynek Veselý plánoval novogotickou přestavbu, neuskutečněno
    1938 renovován po požáru dle projektu Josefa Ruttnera
    xxx
    Obdélná budova renesančního dvoupatrového mlýna stojí na břehu Čertovky. Jeho S část s mansardovou střechou je pozdně barokně přestavěna. Stavba stojí na vysokém kamenné soklu. Interiér je novodobě upraven.

    Dnešní objekt čp. 489 se nachází v místech středověkého mlýna (později zvaného Štěpánovský), který patřil do areálu johanitské komendy. Středověký mlýn byl připomínaný již ve 12.stol., v 15.stol. vyhořel a byl znovu vystavěn (po r.1463). Renesanční přestavba pochází z let 1597-1598 a patří k ní i dřevěné zařízení s mlýnským kolem na Čertovce. Severní část byla upravena barokně. V 17. a 18.stol. byl mlýn často předmětem sporů (i ozbrojených střetů) mezi malostranskou obcí a řádem maltézských rytířů. K větším stavebním úpravám došlo až po r.1885, kdy F.Tichna po severní straně přistavěl obytné stavení, dnes již zčásti zaniklé (dochoval se přízemní domek nad Čertovkou s dnes samostatným čp.608, viz podkarta 08). Poč.20.stol. drobné adaptace provedl K.Hubschmann (nové strojní zařízení mlýna), po požáru r.1938 adaptován dle plánů J.Ruttnera.

    Volně stojící obdélná budova renesančního dvoupatrového mlýna s z l. 1597-1600 stojí na břehu Čertovky. Jeho sev. část (pouze ta je památkou) byla pozdně barokně přestavěna (mansardová střecha). Renesanční fasáda s nevelkým rozsahem pozměňujících mladších zásahů se zachovala v sev. větší části. Ke Kampě se tak mlýn obrací čtyřosou pozdně renesanční fasádou, na kterou navazuje dvouosý pozdně barokně (asi po 1795) pozměněný úsek.

    Stavba je vysazena na poměrně vysokém kamenném soklu, v úrovni suterénu se uplatňuje pouze kamenný bosovaný malý vstupní portálek, novější dva segmentové otvory pro hřídel mlýnského kola, v další části pak čtvercová okénka bez profilace. Mlýnské kolo bylo obnoveno - je označeno iniciálami J. M. a datem 1992). Dispozice budovy byla v sev. obytné části zcela pozměněna novodobými zásahy a vloženými příčkami. V již. (skladištní a provozní) části bylo pův. členění, s charakteristickými jen dřevěnými konstrukcemi, rekonstruováno po požáru r. 1938. V jižní části (dnes samost.čp.629) je provedena půdní vestavba s řadou vikýřů ve dvou úrovních.

    Velkopřevorský (Štěpánovský) mlýn, v podstatě renesanční novostavba na místě středověkého mlýna, jen lehce upravená před r. 1800 a po r.2000 novodobě adaptovaná, tvoří významnou součást lokality mezi ulicemi Hroznová (s lávkou přes Čertovku) a Velkopřevorského náměstí. Objekt byl součástí historicky cenného areálu komendy maltézských rytířů.
    xxx
    Jižní část bývalého velkopřevorského mlýna s renesančním dvoupatrovým štítem.

    Popis
    Dnes samostatný objekt, původně jižní část velkopřevorského mlýna. Stavba s renesanční podobou a se sedlovou střechou, byla od 18. století využívána jako skladiště. Severní navazující část bývalého mlýna (dnes čp. 489) má mansardovou střechu a byla v 18. a 19. století upravována pro obytné účely (barokní a klasicistní přestavba).

    Mlýn byl v 70. letech definitivně administrativně oddělen na dva objekty. Jižní část dostala přiděleno čp. 629, zatímco severní část si podržela původní čp. 489.

    Objekt na obdélném půdorysu, završený sedlovou střechou, na jih s vysokým renesančním štítem (dvoupatrové podkroví), s hladkou omítanou fasádou dnes členěnou na 4 okenní osy. Hlavní vstupy jsou umístěny na západní fasádě, zčásti z Velkopřevorského náměstí, zčásti z dnes uzavřeného dvora.
    • zdobený zděný štít
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • kamenické prvky barokní a mladší
    • okno
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      1814-1855 3 mlecí složení
      1865 přidána 2 složení
      1904 nové strojní vybavení
      1912 rozšířena strojovna
      Mlýnské kolo není originál,ale jeho několikátá kopie.To současné sestavil, počátkem 90.let 20.století, podle starých plánů,pan František Mikyska z Benešovska. Kolo je z jihomoravského dubu.Točit se začalo 8.12.1992. (Zdroj:atlasceska.cz)
      • stavidlo
      • náhon
      • odtokový kanál
      • most, propustek
      1855 1 žlab
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavDochovaný
      VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
      Popis1855 3 kola
      V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na spodní vodu, hltnost 3,18 m3/s, spád 0.68 m, výkon 8 HP.
      Vodní kolo bylo renovováno v roce 1992.
      Značeno F.M. 1992
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavDochovaný
      VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
      Popis1855 3 kola
      V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na spodní vodu, hltnost 3,18 m3/s, spád 0.68 m, výkon 8 HP.
      Vodní kolo bylo renovováno v roce 1992.
      Značeno F.M. 1992
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorInternet
      NázevNa Kampě
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.praha1.cz/cps/praha-1-na-kampe.html
      Datum citace internetového zdroje5.11.2012
      AutorInternet
      NázevNa Kampě
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.praha1.cz/cps/praha-1-na-kampe.html
      Datum citace internetového zdroje5.11.2012
      AutorInternet
      NázevMlýny na Kampě
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://homolinka2.blog.cz/
      Datum citace internetového zdroje5.11.2012
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl rebubliky Československé
      Rok vydání1932
      Místo vydání
      Další upřesněníPraha, str. 38
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorLuděk Štěpán, Magda Křivanová
      NázevDílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách
      Rok vydání2000
      Místo vydáníPraha
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      Autorkol.
      NázevPamátný spis o udržování vltavských jezů v příčině vyvazení emfiteutických mlýnů Pražských
      Rok vydání1855
      Místo vydáníPraha
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      Autorkol.
      NázevTechnické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - III. díl P - S
      Rok vydání2003
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 282
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorCyril Merhout
      NázevO Malé Straně
      Rok vydání1956
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 125-127
      AutorEdgar Th. Havránek
      NázevKampa - pražské Benátky
      Rok vydání1948
      Místo vydáníPraha
      AutorJosef Klempera
      NázevVodní mlýny v Čechách III.
      Rok vydání2002
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 25-30
      AutorVladislava Valchářová
      NázevVelkopřevorský (Štěpánovský) mlýn
      Další upřesněníIndustriální topografie
      Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V004253
      Datum citace internetového zdroje02 2025

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Obrazy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Vytvořeno

      28.9.2012 22:23 uživatelem Helena Špůrová

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 10.6.2018 22:02
      Radim Urbánek 12.4.2016 19:48
      doxa (Jan Škoda) 11.3.2025 00:27
      pepino 7.6.2022 17:25
      srubarski (Michal Šrubař) 18.12.2015 10:44