Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1.pol.18.stol. - Jinda - mlynář (RZ)
1772 - snad Walek (SOA Třeboň, Borotín 3, sn. 50) (mGh)
1775 Matěj Měřička, mlynář (SOA Třeboň, Borotín 3, sn. 55) (mGh)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
SokA Tábor, Fond ONV Tábor: Výměrem VIII/1-515.33-1952 z 16. července 1952 bylo poslednímu mlynáři na Vlásenickém mlýně, Vlásenice čp. 3 Bohumilu Vyhnalovi nařízeno vrátit živnostenský list s odůvodněním, že více než 6 měsíců neprovozuje svoji živnost.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Zvěřina
- Vejvoda
- Vyhnal
- Jinda
- Walek
- Měřička
Historie mlýna také obsahuje:
1.pol.18.stol. - Jinda
1772 - Walek
1775 Matěj Měřička
1830 - Zvěřina Franc
Václav Vejvoda * 1827 + 1863
Jan Vejvoda * 6.5.1851 + 8.11.1924 (RR)
1939 - Bohumil Vyhnal (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
