Roman Cikhart: Prodej mlýna Kozského (přepis)
Jihočeský sborník historický, roč.XVIII, 1949. SokA Tábor č.inv.606/18, sign.C-111/a/1948
R. 1635 zapsán jest v táborských knihách nových červených od r. 1601 fol. 15 takto: Letha Panie 1635 dne 23. Novembris relatores z raddy k knihám ouřednickým vyslaní, pan Jáchym Nedělka a pan Simeon Paussar, oznámili v trhu celém a dokonalém mezi JMK. panem rychtářem a P.P. Pány z strany jedné a Adamem Měřičkou mlynářem strany druhé o místo pusté a spálené, kdež někdy sloul mlejn Pekovský, na nějž voda z rybníka slove Kozskýho jde, to sou prodali Adamovi Měřičkovi na ten a takový způsob, aby jej byl povinen na svůj náklad vyzdvihnouti, za sumu hlavní dvě stě kop míš. Závdavku ihned složil třidceti kop, takový závdavek skrze pana Ludvíka Hubatýho do důchodů obecních přijat jest, a Adam Měřička z takového závdavku se kvituje. Berunky platiti má počnouc při času So. Martina v lethu 1636 po 15 k. až do vyplnění té sumy. Přidávají se jemu Adamovi Měřičkovi mlynáři k témuž mlejnu pole od starodávna slove Žabkovský, ležící nad rybníkem Kozským strany jedné a silnice jdoucí k Turovci strany druhé i s lukou patřící k témuž poli v chobotě téhož rybníka Kozského, item stráně nad splavem rybníka Kozského, kdež někdy Plocek mlejn stavěti chtěl tak aby toho všeho jakž předkové v držení a užívání jměli a užívali, bez překážky jednoho každého člověka užívati mohl, však přitom s touto znamenitou výminkou, aby on Adam Měřička mlynář mimo JMK. pana rychtáře, P.P. Pánův aneb dědicové a budoucí jeho takového mlejna žádným vymyšleným způsobem žádnýmu prodávati aneb postupovati žádné moci míti nemohli a neměli, touto smlouvou co se všeckno vymiňuje a vyhražuje. Actum Letha a dne svrchu psaného za správy ouřednické p. Václava Sosny. - Adam Měřička je snad týž, který se jmenuje v urbáři jistebnickém r.1638 a v rule 1654 na mlýně v Borotíně (mlýn Měřičkův tamtéž uvádí se již r.1623 při ošacování Borotína). - R. 1637 přijímají táborští mlynáři do cechu Adama Měřičku z „Kozího mlejna“. R. 1679 byl již mrtev a na mlýně Kozském jmenuje se r.1695 Pavel Suchomel, po r.1710 pak rod Cikhartův.
Roman Cikhart: MLÝNY NA TÁBORSKU V 17. A 18. STOLETÍ (výpis)
Jihočeský sborník historický, roč. XVII (1948) č.4
Souborný přehled mlýnů na panství městské obce táborské podává berní rulla z 12. srpna 1653 (zem.arch., Bechyň. kraj č.inv. 5, fol. 1785-1802).
Tehdy měli:
mlýn Pechovský (vlastně Pekovský, nyní Kozský) měl 2 kola, 4 str. rolí, z nichž 2 str. osety na zimu, 2 voly, 2 krávy;
Pro srovnání uvádím „rozvržení na zapravení JMti Císař.daně z kol, jak na řece, tak na potocích“ ze dne 18. Junij 1738, dle něhož měli dáti (v závorce uvedeno kolik skutečně složili):
na Kozském mlýně Cikhart z 2 složení 2 k. 10 gr. (zaplatil vše)...
SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Tábor
Název toku: Kozský potok
Obec, čp. : Sezimovo Ústí 114
Podnikatel: Fr. Mrzena
Druh živnosti: mlýn a pila
Počet a druh vodních motorů: 3 kolo na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 13,6
