Kronika obce Hadravova Rosička Str.39
„“Stavba usedlosti „Mlýnka“ č.18.
Mlýn dnes všeobecně zvaný „Mlýnek“ - „Mlejnek“. Dle pamětní knihy rodiny Kolář již v roce 1840 Ant. Kolář. Zakladatelem byl Josef Kolář, který začal stavěti v roce 1842 a sice 3. dubna začaly s kopáním odpadové stoky. Postavena byla jen budova mlýnská, odtud udržel se název „Mlýnek“ podnes. Ve mlýně bylo jen jedno české složení, stoupy a olejna, pod krovem upraven sál, kde předla se vlna pro Etynské soukeníky. V pozdějších letech bylo soustavně přistavováno jako chlévy, stodola a kolník. Podrobnější a přesnější zprávy nacházíme v rodinné kronice rodu „Kolář“.
Josef Kolář postoupil ke mlýnu asi 13 ha polí od čísla 2 z Rosičky. Prvním mlynářem byl Antonín Kolář. Zemřel v roce 1901 31.1. ve stáří 49 let. 23.5.1901 nastupuje nový mlynář Frant. Šruc z Horní Radouně.““
Vývoj od roku 1941 – 1993
Čp. 18 - osada „Mlejnek“
Stav 1.1.1941 – hospodář a mlynář
Šrůc František, manželka Leontína
děti: Anděla, Marie, Božena, Františka, Libuše, Antonín, Šimon a František
Děti se provdaly a oženily a zůstal doma Šimon. Ostatní odešly z domova – Marie viz. čp.19, Božena viz. čp.20. Šimon se oženil s Martou Němcovou č.p.5 29.4.1944, vychovali syna Lubomíra *8.2.45, který se oženil 29.4.1965 s Helenou Brusovou z Deštné. Tito mají 2 děti Helenu a Lubomíra.
Úmrtí: Šrůc František +12.4.53 manž. Leont. +2.12.61
Mlýn – lidově zvaný „Mlejnek“ - je též takto nazývaná celá osada obce, mlel obilí až do znárodnění v r.1960. Podle pamětníků se zde nemlelo jen povolené množství na mlecí výkazy, ale množství které ten který k obživě potřeboval. Mlynáři se tím ve válce, i po válce vystavovali trestnímu stíhání. Ve válce se zde mimo obilí také drtilo a ručně lisovalo lněné semeno k získání lněného oleje na smaž. potravin. Někdo toto udal a bylo vyšetřování s postihem – že celá věc ještě dobře dopadla lze přičíst tomu, že komise uvěřila tvrzení vyslýchaných, že drcení a lisování je pro dobytek, který má potom velmi kvalitní maso pro výživu i armády.
Po znárodnění se zde vyráběly krmné směsi (až do r.70), ale s mlýnem se nesmělo nic podnikat až do r.1990. V r. 1960 přestavba, ale nedokončena znárodněním, zákaz pokračování až do r. 1966, kdy přestavba dokončena s poschodím. Další modernizace po r. 89.
Události uplynulých 50 let jsou velmi stručné vydaly by na samostanou část kroniky, vždyť jako mlýn, tak i události v něm se dotýkají svým způsobem nejen Rosičky, ale všech obcí odkud mleči do mlýna přijížděli.
Stav k prosinci 1993.
Více by dokázal povědět Šimon Šrůc, nejstarší mužský obyvatel H.Rosičky. Také jeho syn Lubomír, úspěšný podnikatel a nynější starosta obce
Šrůc Šimon *26.10.1916, manželka Marta
Šrůc Lubomír manželka Helena
děti Helena a Lubomír (dospělí)
