Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1651 Soupis poddaných podle víry - mlýn o 1 kole: mlynář Veith Grel (35 let), žena Anna Krelin (27), syn Jiří Krel (6), dcery Dorota (10) a Alžběta (9), všichni poddaní katolíci
Založen na konci 18. stol.
patřil rodu Finklů
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Při povodni v noci z 25. na 26. května 1872 došlo k protržení hráze Finklova rybníka. Mlynář se před velkou vodou ukryl na půdě mlýna. Ženy vyběhly nahoru na hráz, kde už tehdy stála socha sv. Jana Nepomuckého. Vyšplhaly na ni a modlily se ke světci, aby jim pomohl zachránit život. To se nakonec také podařilo, a tak obyvatelé Finklova mlýna vyvázli z povodně živí. V nedalekém Michálkově mlýně (viz kartu mlýna) takové štěstí neměli a zahynulo tam sedm lidí.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 – Anna Langová, mlýn v provozu jen sporadicky
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
poslední mlynář Lang
po r. 1945 nár. správce Alois Křenek, již nemele, po jeho odchodu zůstal opuštěný
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
v pol. 80. let zbytky mlýna odstraněny při stavbě čerpací stanice závlahového systému
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1651 Vít Grel (Krel)
1930 – Anna Langová
1945 Alois Křenek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Svobodný hlas č. 21/ roč. 21: Je půlnoc 25. května. Povodňová vlna ze čtyř protržených rybníků na Podvineckém potoce zaplavuje údolí nad Petrohradem a valí se k obci. Povodňová vlna násobí už tak rozhojněná vodstva Finklova rybníka. Hráz povoluje hned na několika místech. Mlynář hledá spásu na půdě, ženy ze mlýna v poslední chvíli vybíhají vzhůru na hráz, kde vylézají na sochu sv. Jana Nepomuckého. Držíce se světce pronášejí usilovné a vroucné modlitby, zatímco povodeň zaplavuje pivovar, strhává čtyři domy a panskou pilu. Voda odnáší prkna a dřevo za dvacet tisíc zlatých.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
