Mouka je dobrá, ale pytel k ničemu.
(německé přísloví)

Božkův mlýn

Božkův mlýn
22
Záříčí
392 01
Tábor
Záříčí u Dírné
49° 14' 55.6'', 14° 49' 18.9''
Mlýniště bez mlýna
V 18. století jsou v okolí vsi Záříčí u Dírné připomínány tři mlýny. Do dnešní doby se dochovaly dva. Ten třetí Božkův mlýn, který ležel mezi nimi na levém břehu Dírenského potoka připomínají už jen zbytky kamenných zdí. Mlýn je nyní obtížně přístupný a tak tomu bylo asi i v minulosti. První zpráva o mlýně z roku 1625 uvádí, že na něm byl Šimon Božek, chalupník osedlý s mlýnem. Tehdy měl 2 kola a byly při něm 2 strychy pozemků. Následně měl mlýn až tři vodní kola. V r. 1932 jsou uváděna již jen dvě a to jedno pohánělo pouze hospodářské stroje.
Západně od středu obce.
Dírenský potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zpráva o mlýně z roku 1625 uvádí, že na něm byl Šimon Božek, chalupník osedlý s mlýnem. Tehdy měl 2 kola a byly při něm 2 strychy pozemků.

1649, 1654-66 Pavel Božek

1697 Šebestián Božek

1701-22 Václav Božek

1723-27(1738)  syn Matěj Božek

1739-44 Pavel Tkadlec

1745-51 Martin Doležal

1749 (?) Karel Douchek

V letech 1751-87 se na Božkovském mlýně uvádí v Záříčí u Dírné první z dalšího mlynářského rodu Votrubů, a to Jakub Votruba, rodem z Jinců. Ten také mlýn roku 1760 od milostivé vrchnosti Hraběte Osvalda Vratislava koupil za obnos 60 zlatých rýnských.

1805 Melichar Votruba

1805-40 Jan Votruba, mlýn měl 1 kolo a 4 stoupy

1840-42 vdova Anna Votrubová (+1869)

1842 Vincenc Votruba

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1869 František Votruba

Od roku 1894 byl mlýn pronajímán a vystřídala se zde řada nájemců

1894 1. nájemce  Leška

1908 Karel Votruba

František Votruba

1899-1917 nájemce Jan Hron

nájemce do r. 1922 Josef Karda

Mlýn uveden v seznamech vodních děl republiky Československé z r.1932. maj. František a Eduard Kardovi

K mlýnu patřilo 8,5 ha polí a necelý 1 ha lesa

Obecní kronika říká:

Samozásobitelské dávky zprvu činily 21 kg pš. a ž. dohromady. Jak válka pokračovala tak se dávky snižovaly. Tak činily již jen 13 kg na osobu a měsíc. Za tím účelem, aby nemohli hospodáři více semlít, byly některé mlýny dočasně zastaveny a to od 23.11.1941. Tím byly v naší obci oba mlýny uzavřeny. Jde o mlýn p. V. Šťastného č.21 a F. Votruby č.22. Naše obec byla přidělena k p. Machovi mlynáři do Třebějic.

nájemce do r. 1945 Bohumil Daňhel

Poslední nájemce odešl v r.1945 a od té doby mlýn chátral

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

 Božkovský mlýn zůstával pustý a mlýnské stavení bylo poničeno otřesy v nedalékém kamenolomu a na základě nařízení tehdejších úřadů se rodina Votrubova mlýna musela vzdát ve prospěch státu. Božkovský mlýn byl v roce 1967 zbořen a už neexistuje

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Pavel
  • Božka
  • Havlíček
  • Tkadlec
  • Doležal
  • Douchek
  • Hrubý
  • Votruba
  • Hron
  • Karda
  • Daňhel
  • Leška
  • Božek

Historie mlýna také obsahuje:

1625 Šimon Božek

1649, 1654-66 Pavel Božek

1697 Šebestián Božek

1701-22 Václav Božek

1723-27(1738)  Matěj Božek

1739-44 Pavel Tkadlec

1745-51 Martin Doležal

1749 (?) Karel Douchek

1751-87 Jakub Votruba

1805 Melichar Votruba

1805-40 Jan Votruba

1840-42 Anna Votrubová

1842 Vincenc Votruba

1869 František Votruba

1908 Karel Votruba

František Votruba

nájemci:

1894 Leška

1899-1917 Jan Hron

1917-1922 Josef Karda

1932 František a Eduard Kardovi

1939-1945 - Bohumil Daňhel (RR)


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        přízemní
        Situován 800 m od loslední chalupy v Záříčí v lese pod skalou v jakésí kotlině. Mlýnice se štítem a hospodářská stavení na půdorysu L.
        Na dvoře v opřevýšení 2-3 m byl práh z velkých kamenů, dominantou stavby byl obroivsjý šestuboký komín. V přízemí 2 místnosti, nad mlýnicí podkrovní byt.
            • zcela bez technologie aj.
            Pro vodní knihu c.k.okres.hejtmanství (výpis)
            - mlýn čp.22 v Zaříčí, Božkův mlýn;
            - držitel František Votruba, nahoře Jan Novotný, dole Jan Mach;
            - 3 vodní kola, 2 mlýnská složení a stoupy.Vodní kola dřevěná, dvouvěncová na vrchní vodu, průměr 9 stop, šířka 2 stopy. Průměr mlýnského kamene 30 coulů.
            Žádná položka není vyplněna
            Vodoprávní nález u 9.7.1929 (výpis)

            Mlýn má jedno vodní kolo na vrchní vodu (bývala dvě za sebou). Kromě toho je na východní straně mlýna ještě jedno malé vodní kolo pro pohon mlátičky a řezačky. Kolo mlýnské je na jihozápadní straně mlýna a má průměr 3,3 m a světlou šířku korečků 98 cm, počet otáček 10 za minutu, spotřeba vody160 l/s. Menší vodní kolo má průměr 2,5 m světlá šířka korečků 53 cm.
            Dochovaný
            • stoupa
            • pohon zemědělských strojů
            • jez
            • stavidlo
            • náhon
            • vantroky
            • odtokový kanál
            • lednice
            Vodoprávní nález u 9.7.1929 (výpis)

            Mlýn je západně od obce Zařičí a voda k němu je vedena umělým mlýnským náhonem, který se skládá ze starší části blíže ke mlýnu jímž byla vedena voda z bývalého, dnes neexistujícího rybníka č.kat.70 a ze vzdálenější novější části jenž vznikla prodloužením prvé až o odbočce náhona z potoka. U odbočky, která je vzdálena od mlýna asi 350 m je potok přehražen šikmým jezem, koruna jezu je opatřena po celé délce dřěvěným trámem. Na konci náhonu k potoku je dřevěné stavidlo o šířce 98 cm. Přívod vody k mlýnskému kolu je pomocí vantrok ve dně 1,14 m širokých a 70 cm vysokých. Přívod vody k malému kolu je dřevěným žlabem do kterého přechází roura 27x20 cm zasazená v hrázi náhonu. Vantroky i roura jsou uzavírány stavítky.

            Zřízen pevný výškový bod v pískovcovém skalisku, vyčnívajícím ze stráně na jihozápad od mlýna dvěma ryskami. Značka je od středu vchodu do mlýna z jihozápadní strany 12,43 m, od levého rohu obytné části mlýna při pohledu ke značce 16,38 m.
            Za stavením byl náhon, takže mlýn stál na jakémsi umělém ostrově.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930: 2 kola na svrchní vodu
            1) hltnost 0,13 m3/s, spád 3,5 m
            2) hltnost 0,065 m3/s, spád 3,5 m
            celk. výkon 6 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930: 2 kola na svrchní vodu
            1) hltnost 0,13 m3/s, spád 3,5 m
            2) hltnost 0,065 m3/s, spád 3,5 m
            celk. výkon 6 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            Autor
            NázevMatriky FÚ Dírná
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=0&doctree=1nrdd&id=3149
            Datum citace internetového zdroje28.2.2016
            Autor
            NázevMatriky FÚ Dírná
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=0&doctree=1nrdd&id=3149
            Datum citace internetového zdroje28.2.2016
            Autor
            NázevSčítání lidu pro obec Záříčí
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=0&doctree=1skcczf&id=604534
            Datum citace internetového zdroje28.2.2016
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevKronika obecní Zářičí u Dírné
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=0&doctree=1kkozb
            Datum citace internetového zdroje28.2.2016
            AutorVáclav Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách IX
            Rok vydání2008
            Místo vydáníBeroun
            Další upřesněnístr.83
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje24.6.2018
            AutorMinisterstvo veřejných prací
            NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 31
            Datum citace internetového zdroje24.6.2018
            AutorSokA Tábor
            NázevFond OÚ Tábor, Sbírka listin a plánů ke vložce vodní knihy č.46
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje24.6.2018

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

            Vytvořeno

            28.2.2016 19:55 uživatelem pepino

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 30.1.2021 13:27
            Radomír Roup (Radomír Roup) 24.6.2018 16:32
            doxa (Jan Škoda) 24.6.2024 09:58