Pamětní kniha města Pacova 1473 - 1712, Pavel Holub ve spolupráci s Karlem Kučerou, Praha - Ústí nad Labem 2015
[331.] Zápis na dvůr, jenž slove Pravdovskej, s urozenou paní, paní Annou Španovskou z Rýzmberka a ze Švihova a na Pacově a Janem Špačkem, mlynářem.
Léta Páně 1598 ve čtvrtek po památce Všech svatých [1598, 5. listopad] stala se smlouva celá a dokonalá mezi urozenou paní, paní Annou Španovskou z Rýzmberka a ze Švihova z jedné a mezi Janem Špačkem, mlynářem, sousedem pacovským ze strany druhé a to taková, že jest Její Milost paní prodati ráčila dvůr svůj nezávadnej, jenž slove Pravdovskej, kterejž jest sobě dědičně danej míti ráčila od urozeného a statečného rytíře, pana Michala Španovského z Lisova, pána manžela svého nejmilejšího, témuž Janovi mlynáři [!] dědicům a budoucím jeho, tím se vším příslušenstvím a s volí [!], jak jej sama v držení a užívání míti ráčila, s polmi, s kopaninami, lukami, štěpnicí, haltýřem, jakž při témž dvoře jest i s porostlinkou ve Vlčím vrchu, tak jakž od pole Moravcova ke splavu rybníka Hrnčíře jest, od tud dolu vedle potoku, kterýž od téhož splavu jde až k pile, při témž dvoře pozůstavené, beze všech ourokúv, robot, platúv, kterýmiž zavázáni byli předešlí držitelé toho mlejna a dvoru, krom Jeho Milosti císařské berně domovní, ty kteréž sněmem vyměřený sou každého termínu dvakrát do roka počítajíc po čtrmezcítma[!] grošů bílejch a to zejména s tímto: s kolem moučným, které sobě Jan mlynář udělati má a na něm svobodně bez překážky Jeho Milosti pána i dědicúv Jeho Milosti páně na časy budoucí mlýti, též i s pilou, kteráž při témž dvoře jest. Však při tom s touto též vejminkou, aby týž Jan mlyná[ř] [!] i budoucí, ti kterýž by na témž dvoře byli, byli povinni k zámku Pacovu kopu špalků zřezávati. Pokudž by mu se svésti dávali, pak - li by se co mimo tu kopu špalku více řezalo, tehdy Janovi mynáři [!] i drželi toho dvoru má se od každého špalku má se [!] po půl třetím groši českých platiti. Též co se dotejče strouhy, která od <ml.> rybníka Hrnčíře až na pilu jde, té aby Jan mynář [!] bez dovolení s vrchností nikdá nespouštěl, leč se prve nahoře opoví a jemu aby dovoleno bylo a to za sumu tři sta kop padesáte kop grošů českých zavdati má týž Jan mynář [!] třiceti pět kop grošů českých na dva termíny, první ve třech nedělích po smlouvě dáti sedmnácte kop třiceti grošů českých a druhou polovici při svatém Jiří, když se bude psáti léta etc. devadesátého devátého [1599, 23. duben] totiž sedmnácte kop grošů a třiceti grošů českých, ostatní sumy placení od datum této smlouvy v roce po devíti kopách grošů českých až do vyplnění té svrchu psané sumy. Peníze penězům rukojmě k témuž trhu Její Milosti paní ráčí přidávati Janovi mlynáři, dědicům a budoucím jeho s jistým vědomím a vůlí Jeho Milosti pána polovici osetí ozimého, bejčka a jalovici, kteréhož to dvoru Její Milost paní jemu Janov[i], mlynáři, dědicům a budoucím jeho k držání, užívání a s tím jako se svým vlastním učinění se odevzdati ráčila, žádného práva sobě a budoucím svým na témž dvoře nepozůstavujíc. Potvrzení toho všeho Její Milost paní se dožádati ráčila Jeho Milost pána, aby k této smlouvě dobrovolný [!] pečeť svou vlastní přitisknouti <poručiti> ráčil a k tomu své milostivé dovolení dáti, aby tato smlouva trhová v knihy městské města Pacova vepsána byla. A tak jedna za Její Milost paní, druhá za Janem mlynářem pozůstává. Stalo se léta a dne svrchu psaného.
[51.] Přípis smlouvy mezi urozeným a statečným rytířem, panem Ladislavem Vítou etc. a Pacovskými skrze pány komisaře, strany várky piv učiněné.
Léta 1618 ve středu po památce Nového léta [1618, 3. leden]...................... A poněvadž jsou mlynáři k městu prvotně připojeni, protož i oni jak této smlouvy, tak privilegií a obdarování jiných, všech též ve všem užití mají, zejména tito: Kuklík, Choholka, Stejskal, Valchař, Hladovskej a Jan Mlynář Bezrukej na Dvoře Pravdovském i budoucích jejich.............(Gib)
[172.] Porovnání mezi Janem a Václavem, pozůstalými syny po nebožtíku Janovi Špačkovi, mlynáři bezrukým.
Léta Páně 1623 ve čtvrtek před svatým Martinem [1623, 9. listopad] s povolením vrchnosti Její Milosti paní stalo jest se porovnání jisté mezi Janem a Václavem, syny zůstalými po nebožtíku Janovi Špačkovi, mlynáři, bratřími vlastními, tak že majíce nadepsaný Jan sobě a dědicům svým prodaný statek všecek nemovitý po nebožtíku otci pozůstalý, Václavovi, bratru svému, od toho statku mlejn a pilu se všemi k tomu příslušejícími věcmi, se stavením dolejším jest postoupil tak, aby on Václav mohl toho se svými dědici a budoucími volně užívati. Avšak ksdyž by on Jan, bratr jeho, co pilou děláním, nebo při mlejně se svými domácími v dělání potřeboval, toho že užití má i se svými domácími dědičně bez překážky každého člověka. Co se polí dotýče, na tom se snesli, že témuž Václavovi kusy dva polí pod str[o]uhou a nad struhou přináležeti budou a mají. A k tomu ve třech stranách v roli jest, že moc jmíti má každoročně do jedné každé strany po pěti stryších sobě osívati a ke svému dobrému obraceti a na polích pak těch, která jsou u panskýho mlejna, jichž pod mnoho strychů jest, že mají moc a míti budou společně neb každý rozdílně, kde by mu se vidělo osívati. Louky společně k oužitku sobě obraceti a kliditi mají kromě, které jsou v dluzích Janovi zůstavené, těch sám Jan užívati a sobě, dokudž se nevystojí a vyplacený nebudou, kliditi má. Sadu tolikož Václavovi až pod strouhu se pouští. A co ouroku domovního náleží, ten společně oba platiti mají. Z pile [!] však a ze mlejna plat což ho koliv jest, ten již on sám Václav s dědici a budoucími svým[i] platiti povinen bude. Pastev společně p[o]žívati mají. A tak což jsou sobě touto smlouvou odevzdali, na to se žádný z nich [???] nenavracovati a více něco sobě nepřivlastňovati připověděli. Jakož i co toho statku od actum smlouvy této nedoplaceného mate[ři] a jiným sirotkům náleží a doplaceti se má, j[ak] knihy sirotčí ukazují, to již společně pla[ty] a po vejruncíchh vyvázeti se zavázali. Actum ut supra za pana purkmistra Martina Hradišť[ského]. (Gib)
__________________________________________________________________________________________________________________________________
Částečný opis zápisu z 21.9.1907 o využívání vody z rybníka Valcha viz. SOkA Pelhřimov, Inv.č.919, karton 360:
"Bezručký čili Valchovní (myšleno rybník).
Na severním konci hráze jest jiná stoka 90 cm široká se stavidlem v téže šířce hražená, kterou se přiváděla voda na valchu čp.57 náležící městu Pacovu. Dle místních udání při komisi byl závazek majitele mlýna dnes zvaného "Linhartova" k náhradní dávce za používání vody z uvedeného rybníka k pohonu mlýna vyvazen a obce Pacovská, která se stala majitelem valchy dříve soukenickému cechu v Pacově náleživší po zániku tohoto, stále i po přerušení provozování valchářství v této valše jest majitelkou užívacího práva k vodě stokou valchovní přiváděné, kteréžto právo není souběžným s užívacím právem mlynáře, toto poslední v případě potřeby vodního díla městu Pacovu náležícího a nyní neprovozovaného vylučuje.
Cejch vytesán do skály na pravém břehumvalchovního náhonu a sestává se z hluboké ryhy vodorovné...."