Nejdřív vždycky mlýn, potom přijdou i mleči.
(estonské přísloví)

Dolní mlýn

Dolní mlýn
22/lll
Mlýnská stezka
Mimoň
471 24
Česká Lípa
Mimoň
50° 39' 22.8'', 14° 43' 34.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Bývalý průmyslový areál, s dochovanou vnější podobou hlavní mlýnské budovy. V areálu kromě mlýna fungovala i papírna a jirchárna
Areál bývalého mlýna se nachází cca 300m jižně od Náměstí 1. máje
Ploučnice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Dolní mlým od svého vzniku, někde kolem roku 1600 sloužil nejprve jako papírna a až do roku 1620 byl pod správou města Mimoně.

V roce 1620 kupuje Dolní mlýn Peter Ossendorf, papírenský mistr z Münsteru, který v tomto mlýně (papírně) hospodařil 23 let.

V roce 1643 se přestěhoval do Prahy, zakládá tam další papírnu, kterou mu roku 1648 zničila Švédská vojska. Papírnu v Praze opravil, přestavěl a zahájil další papírenskou činnost v Praze, v Mimoni a provozuje i papírnu v Hamru na Jezeře až do roku 1655.

Dolní mlýn (papírnu) v Mimoni, vlastní od roku 1655 Christian Příhoda, od roku 1665 je majitelem Johann Franz a Edmunt Putz z Adlerthurnu, provoz papírny za tohoto majitele jede na plné obrátky a produkuje papír různých značek, výroba se pohybovala kolem 80 balíků ročně.

Bývalý majitel této papírny Peter Ossendorf umírá 30. 12. 1676 v Hamru nad Jezerem. http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:4e496e4e:12216bae987:-6e99&scan=708b84aeb198450181729b1f465b5c37

4. října 1787, kupuje objekt Dolního Mlýna (papírny) za 9200 rýnských zlatých Josef Weidlich, který nechal objekt přestavět z papírny na vodní mlýn pro mletí obilí. Mlýn měl tři vodní kola a novou technologii včetně šrotovníku.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Rok 1876 byl pro mlýn, resp. pro výrobu v tomto areálu zlomový. Mlýn se rozšiřuje o valchu na sukno, koželužnu (jirchárnu) a barvírnu kožešin, v další části byla zřízena ještě mechanická tkalcovna, soustružna, strojní vybavení pro úpravu dřeva a kovu pro řemeslníky. Objekt Dolního mlýna se rozrostl z dnešního č. p. 32/lll o dnešní č. p. 22/lll a 23/lll a od té doby zde existuje malý průmyslový areál. To už mlýn provozoval nájemce Anton Schicketanz, který nechal v 80. letech 19. století provoz vodního mlýna, po zhruba 100 letech otáčení vodních kol, zastavit. Ostatní rozšířené provozy běží dál.

Roku 1890, kupuje provoz za 13.000,- zlatých Karl Pietsch z Mladé Boleslavi, (provozuje Anton Pietsch, pozn. aut.), který zde v létě roku 1901 vyměnil vodní mlýnská kola za vodní francisovu turbínu o hltnosti 2100 l/s a na podzim po kolaudaci roku 1901 zřizuje parní a vodní lázně, s největší pravděpodobností to byly první lázně v Mimoni vůbec.

12. května roku 1924 zde probíhá instalace druhé, o něco menší, vodní francisovy turbíny, o hltnosti 1600 l/s, která je 23. července 1924 uvedená do provozu. To už se zde nachází také mimoňský městský biograf Excelsior, a na „multifunkčnost“ tohoto areálu naváže i poválečný vývoj v Mimoni.

I přes neustálé spory s Hartigovými ohledně zaplavování jejich luk a znečišťování Ploučnice koželužskou výrobou, bylo tomuto dílu v roce 1935 uděleno povolení užívat jej i nadále. Zejména proto, že majitel areálu Karl Pietsch sjednal nápravná opatření pro zamezení těchto jevů.

Po válce, kolem roku 1948 - 1949 zde zahájil činnost Zemědělský Nákupní a Zásobovací Podnik (ZNZP)

Po roce 1950 v tomto areálu Okresní Národní Výbor (ONV) Česká Lípa zřizuje sídlo Okresního průmyslového kombinátu (OPK), který zde existuje současně se ZNZP až do roku 1959.

Po roce 1959 se z Okresního Průmyslového Kombinátu (OPK), pod nějž spadaly provozovny v celém tehdejším administrativním okrese Česká Lípa, stala v rámci tzv. delimitace od 1. dubna 1959 už jen dřevovýroba. V areálu bývalého Dolního mlýna nadále sídlí také ZNZP a náhon k mlýnu je nad ním částečně zasypán, v mapách z roku 1951 již tento náhon k dolnímu mlýnu není zakreslen, z čehož lze usuzovat, že po jeho částečném zasypání nad mlýnem už zbytek jeho první části nebyl veden, jako vodní řečiště.

V letech 1961 – 1962 probíhá jednání o zrušení stavby Dolního mlýna, jako díla vodního, čehož bylo roku 1962 dosaženo. Od tohoto roku to již není po právní stránce dílo vodní. Náhon vedoucí k nyní již bývalému vodnímu mlýnu a odtok zpět do Ploučnice byl úplně zasypán.

Objekt bývalého Dolního mlýna je využíván ZNZP Mimoň a dřevovýrobou pod hlavičkou OPMP (Okresní Podnik Místního Průmyslu) Mimoň, která přežila až do 90 let 20. století.

Není bez zajímavosti, že v těsném sousedství tohoto areálu, v čp. 25/lll vznikla 12. 10. 1919 první česká škola v Mimoni.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V 90 letech 20. století přišla privatizace, rozpad průmyslového komplexu na menší firmy, neúspěšné podnikání a v dnešní době je areál ve správě konkursního správce.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Weidlich

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    05 2012
      průmyslový areál
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      průmyslový areál
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      \n

      1876 - rozšíření výroby z mlýna na valchu, jirchárnu, soustružnu a kovovýrobu


      1901 - první městské lázně

      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        Mlýn měl 3 vodní kola na spodní vodu, na přelomu 19 a 20 století jednu Francisovu turbínu, kolem roku 1924 dvě Francisovy turbíny
        Zaniklý
        • pila
        • výroba elektrické energie
        • papírna
        • dřevoobráběcí dílna
        Dochovaný
          • jez
          • náhon
          • odtokový kanál
          Z řeky napojen zhruba 100m dlouhý přívodní kanál (náhon) s přepadovým jezem pro jalovou vodu, samotná tři vodní kola byla zřejmě na spodní vodu, později nahrazena Francisovými turbínami. Odtokový kanál byl disponován doprostřed mezi dvě krajní budovy zpět do řeky.
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Popis
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Popis
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách VII
          Rok vydání2003
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníNakladatelství Libri
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách VII
          Rok vydání2003
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníNakladatelství Libri
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Jaksch
          NázevHeimatbuch der Stadt Niemes
          Rok vydání1976
          Místo vydáníOstfildern
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Místo uloženíSOKA Česká Lípa
          Název fonduOÚ CL
          Název archiválie
          Evidenční jednotka79
          Inventární číslo, signatura1039
          Místo uloženíSOKA Česká Lípa
          Název fonduOÚ CL
          Název archiválie
          Evidenční jednotka79
          Inventární číslo, signatura1039

          Historické fotografie ze sbírky pohlednic Lenky Špačkové Mimoň

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Vytvořeno

          8.5.2016 12:06 uživatelem Jaromír Mayer

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 26.4.2023 19:38