Uživatel

Hledat

Mlynář, kterého omrzí odměřování, úředník, který nemá rád svůj úřad, lesník, který v zimě omrzne,
hostinský, který si nenapíše pivo, to jsou čtyři vylhaní lidé.
(německé přísloví)

mlýn Račín

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn Račín

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Útěchovice

PSČ

395 01

Okres

Pelhřimov

Katastrální území

Útěchovice u Hořepníku

GPS

49° 28' 56.5'', 15° 6' 18.7''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

V malebném údolí někola potoků stojí dnes rekonstruovaná budova byvalého mlýna Račín. V jednom z dokumentů uložených v archivu je uváděno, že zde mlýn byl již před rokem 1712. Přesnější údaje o technologii pochází až z roku 1924. Na konci druhé světové války byla instalována turbína.

Poloha vůči obci

Severozápadně od obce Útěchovice.

Vodní tok

Útěchovický potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Na dřevěné stodole letopočet 1712.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla

První republika (1919–1938)

Mlýn uveden v Seznamu vodních děl Republiky českoslovcenské z r.1930

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Vopálenský
Suchomel
Poláček
Mládek
Zachař
Beránek
Langer
Zajíček

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

V r.1902 obec Útěchovice

R. 1921 František Zajiček

Od r.1922 - 1942 Jan Zajíček (RR)

Od r.1942 Žofie Zajíčková

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.

Sčítání lidu pro čp.28 obce Útěchovice

https://www.mza.cz/digitalizovane-fondy-pomucky

Rok 1921 – majitel domu František Zajíček

František Zajiček *26.11.1853 Rovná, v obci trvale od 20.4.1913, zemědělství/samostatný rolník, 16.7.1914 zemědělství/samostatný rolník;

- manželka Veronika *15.2.1854 Rovná;

a další tři osoby.

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ

Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932

Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Pelhřimov

Název toku: Útěchovický potok

Obec, čp. : Útěchovice 28

Podnikatel: Jan Zajíček

Druh živnosti: mlýn

Počet a druh vodních motorů: 1 kolo na svrchní vodu

Normální výkon v ks: 2,93

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Částečný výpisy z matrik fary Červená Řečice

Matěj Vopálenský mlynář a Dorota (*1724; +6.5.1774), poddaní města Pelhřimov

*1745 Vojtěch +15.3.1759

*1750 Josef +20.9.1750

Josef Suchomel mlynář a Kateřina ze mlýny pod Útěchovicemi, svobodní

*16.4.1783 Kateřina +7.9.1785

*23.10.1785 František

*9.10.1788 Jan +16.2.1789

*?? Marie Anna

*27.2.1805 Marie Magdalena

+20.11.1789 Kateřina Suchomelová matky mlynáře 90 let

František Poláček mlynář a Eva roz. Padruňková

*9.2.1840 František

*26.6.1842 Františka +1.6.1842

*11.11.1843 Leopold

*3.10.1847 Václav +

Václav Mládek mlynář, syn gruntovníka z Útěchovic a Rosaria roz. Kubínová z Řemenova

*25.11.1864 Kateřina

*14.9.1867 Václav

Martin Zachař pachtýř mlýna, syn Martina Zachaře mlynáře z Červeného mlýna u Eše čp.23 a Anna roz. Procházková dcera mlynáře z Eše čp.17

*3.11.1871 Barbora

Antonín Beránek (*4.2.1850; +??) mlynář, syn mlynáře z Košetic čp.62 a Barbora roz. Půlpytlová dcera Jana Půlpytla mlynáře z Martinic čp.10 a Josefy dcery Františka Zikeše mlynáře z Martinic čp.10 (přišli z Beránkova Mlýna v Košeticích)

*6.3.1876 Antonín

*25.2.1878 Antonie (nar. v Košeticích)

*21.5.1879 Antonie

*24.11.1881 Jan +2.6.1884

*15.11.1885 Barbora oo29.9.1910 Stanislav Levec

Antonín Beránek (*6.3.1876; +??) mlynář v Útěchovicích a oo24.1.1899 Anna roz. Vlková (*1.6.1873; +??) z Bořetic

*23.8.1901 Růžena

Karel Říha mlynářský dělník v Útěchovicích a Rosalie roz. Vondráčková

*1902 Růžena +24.8.1902

František Zajíček (*26.11.1853; +21.5.1938) chalupník a tesař a oo17.11.1878 Veronika roz. Dvořáková (*14.12.1854; +15.3.1936)

*29.4.1879 Kateřina

*30.11.1881 František +7.2.1882

*5.6.1884 Antonín +17.6.1884

*30.10.1887 Josef +13.2.1889

*25.12.1890 Jan

*5.11.1894 Marie +19.2.1896

(všechny děti narozeny Rodná čp.32)

Jan Zajíček (*25.12.1890; +23.6.1942) mlynář a oo19.6.1922 Žofie roz. Pelíšková (*7.7.1897; +??) z Útěchovic čp.32

Skrýt

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zcela přestavěn – bez historické hodnoty

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

V údajích daných mlynářem pro Vodní knihu OÚ v Pelhřimově 15.9.1878 je uvedeno, že držitelem mlýna byla obec Útěchovice. Voda byla použita k pohonu mlýnských strojů - jedno složení a stoupy. Stroje pohánělo jedno mlýnské kolo o průměru 3 m a šířce 0,9 m, na svrchní vodu, dřevěné s jedním věncem.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Při schvalování mlýna a šindelky v roce 1924 se v zápisu, sepsaným u Jana Zajíčka mlynáře, uvádí, že v mlýnici jsou tyto stroje - moučnice, palečné kolo od něhož vede hlavní transmise ke dvěma strojům na kroupy a řemenice na šindelku. V zanášce pak dva kameny - francouzský o průměru 95 cm, jedno české složení neboli špičák o průměru 85 cm. Do zanášky se vstupovalo dveřmi od nádržky.
V roce 1944 požádala mlynářka Žofie Zajíčková o souhlas nahradit mlýnské kolo turbínou systému Banki. Kolaudace proběhla až po válce 18. 4. 1946.

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

stoupa
šindelka

Doplňkové a další provozy – popis

Šindelka měla rozměry, jak říká zápis, 600 x 255cm, s vchodem vraty ze dvora. Na jednom stole byly tři pily, dvě menší na šindela a větší pila na řezání dříví.

Cesta vody ke mlýnu