Historie
Obecná historie:
Na mlýně se narodil Prof. MUDr. František Hamza - lékař a pedagog, zakladatel tzv. "Hamzovy léčebny" v Luži na Košumberku (narozen 6. března 1868, zemřel 4. června 1930 v Brně) viz. https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Hamza (ZM)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1379 Ješek Údinský v Rybníce držel Kletečnou se 3 3/4 lány a mlýn o dvou velkých kolech jako nápravu
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1617 svěřil Václav Smítka Václavu Šimůčkovi, panskému mlynáři na mlýně v Kletečné, žita za 25 kop 25 gr. míš.
V r. 1668 náležel mlýn ke klášteru v Želivi.(pp)
1776 když Josef II. rušil kláštery, prodali želivští premonstráti mlýn Ignáci Hamzovi (cena neuvedena)
1806 Ignác Hamza, 30 let, mlýn přestavěn
František Hamza (*1800), byl dvakrát ženatý
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
František Hamza (*1844, syn z 2. manž.)
1867 přistavěny soukenické dílny na 27 stavů
1874 nová pila
1894 převzal druhorozený syn Jindřich Hamza (*1870), nejst. syn František odešel na studie
1897 soukenické dílny i mlýn vyhořely, soukeníci si dílny přemístili do Humpolce, mlýn Jindřich Hamza opravil, čímž se však značně zadlužil
První světová válka (1914–1918)
1921 dynamo pro vlastní osvětlení
1930 Jindřich Hamza, mlýn a pila
1934 převzal František Hamza, manž. Františka roz. Plichtová (z rozvětveného mlynářského rodu) postupně zakoupil nové stroje a turbínu, tu však již nestačil instalovat
u mlýna 12 ha pozemků
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1951 provoz úředně zasatven
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1617 Václav Šimůček
R. 1668 Jakub Jakubec
R. 1671 Vít Jakubec
1776 Ignác Hamza
1806 Ignác Hamza ml. (*1776)
František Hamza (*1800)
František Hamza ml. (*1844)
1894-1934 Jindřich Hamza (*1870)
1934 František Hamza
Zobrazit více
Jan Lintner: Želivští služebníci za opata Siarda Falkona 1661-1677
Časopis rodopisné společnosti československé v Praze; roč.IV/1932, str.80
SokA Tábor č.inv.419, sign. B218
...Klášteru želivskému náleželo také několik mlýnů.
Na mlýně v Želivi pod klášterem připomíná se r. 1668 Jan Jakubec. Po něm r. 1674 ujal týž mlýn Pavel Širůček a nařizuje se mu, aby si do roka manželku pořídil; rukojmí zaň byli Jan Podhradský, Jan Zach, Mikoláš Bratrových a Jakub Beran.
Mlýn s pilou v Kletečné držel r. 1668 Jakub Jakubec za roční nájem 40 kop a měl též vykrmiti 2 vepře. Po něm r. 1671 ujal se mlýna snad syn Vít Jakubec.
Mlýn pod Vojslavicemi najal za 40 kop r. 1668 Daniel Skřivan; rovněž má pro klášter vychovati 2 vepře. „Cokoliv vrchnost poručí rozřezati, může na těch vepřích poraziti.“ Po něm držel týž mlýn Lorenz Maršelk.
Mlýn Tuklecký držel Jan Honza za nájem 65 kop a 6 vepřů po 6 kopách.
Na mlýně bělském připomíná se r. 1668 Jakub Šlechta, jménem Bílský(pp)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
